pondělí 9. července 2007

Nemusí téct, hlavně když kape

Dnes jedeme do práce i s Jankou, která hodlá vyrazit Praze a obchodům vstříc. V iDnesu netekla voda, což znamenalo nejen že si neuvaříme čajík, ale že ho nebudeme mít za chvíli ani kde "odložit". A tak byl vyhlášen odchod a iDnes prakticky způsobil, že jsem se přidala k Jance a taky podlehla velkým útratám. Mezi tím jsme se ještě s Míšou domluvili, že sushi zkusíme ještě dnes. A taky že to vyšlo.

S tradičním předkrmem už jsme počítali a s tím, že nesníme všechno více méně taky. Každopádně jsme si objednali 18 kousků Maki, grilovaného úhoře (toho nejdražšího, do kterého se nám původně nechtělo) a tygří krevety. Míša se nás s Jankou snažil otrávit neustálou konzumací zázvoru…děvenka moje milovaná. Fakt nechápu, jak to někdo může jíst. Pokud jste to nikdy nejedli, tak si doma zkuste kousnout do mýdla, je to zhruba to samé. Stálo nás to 1500,- Kč, a to jen proto, že polovinu zaplatil Lexus (ještě že ty poukázky pořád platí ;o)). Kytička ani milá a velmi vstřícná obsluha už mne moc nepřekvapily. Za to krém na ruce na záchodcích byl milou pozorností, jak jsme obě s Jankou zhodnotily.

Večer jsme poseděli se Skalákovic. Přeci jen už jsme je dlouho neviděli, tak jsme si museli vyslechnout všechny veselé historky. Třeba tu Skalákovu o tom, jak na nás každou noc mysleli. Sice jen kvůli spacákům, protože ty jejich do plus dvaceti do těch mínus tří nebyly úplně ideál. Ale i tak jsme se chvíli cítili potěšeni. Následně pak opilí, díky lahodnému italskému vínu ;o) Štěstí, že jsme vůbec trefili do postýlek ;o))

Žádné komentáře: