Na houbách

Dopoledne jsme si dali procházku do města zakoupit babičce k narozeninám kytičku. Při té příležitosti se Míša šel ostříhat a děti tradičně na zmrzlinu, Raďa s Ali ještě zaskočily za babi Blankou. Následně jsme se jako celá skupina přemístili na hřiště u Fary. Timing docela vyšel. Kolem 11 jsme nakonec vyráželi k Veličkům na oběd. Po jídle do nedalekého lesa na houby. Přiznám se, že jsem čekala víc než jen 3 kousky, ale i tak jsme donesli aspoň NĚCO. Teda kromě těch dětí, které už na cestě “zpět” strááášně bolely nožičky. Kamča teda pochopitelně na rukách usnula. A pospala si v kočárku až do pozdního odpoledne, včas na grilovačku :o) i když počasí se dnes už začínalo pomalu kazit.

Cesta za babičkami a dědečky

Je pátek, naše děti jsme opět dali do školky a Raďa s Alčou mají za úkol se sbalit. Po návratu z práce a vyzvednutí dětí nabalíme věci do auta a můžeme vyrazit směr Beskydy. Stihli jsme to asi tak nějak kolem 14:30. Potřebovala jsem to před odjezdem dát doma ještě trošku do pořádku. Dojeli jsme tak akorát na večerníček. Děti byly nadšené. Fíla spal 15 minut. Ali dlouho odolávala, ale v půlce cesty přeci jen odpadla a spala až do konce. Kami naopak usnula hned a od půlky už byla vzhůru :o) Jó o zábavu je vždy postaráno :o)

Mirakulum

Děti se potřebovaly dospat (Kami vstávala za 5 minut 8), a tak jsem je nechala doma. Vyrazily pak s Raďou a Alenkou pro koláčky a následně pro oběd do školky (to už tedy jen Alenka a Raďa). Po rychlém obědě jsme vyrazili do Mirakula. Bez velké přípravy, rychle, neboť nám slečny začínaly usínat u stolu. Těžký start (nějak se nám nedařilo přes všechny technologické vymoženosti najít směr naší cesty) vykompenzovaly příjemně strávené hodiny v areálu. Začali jsme zmrzlinou, poté, co jsem vylovila děti ze spárů místního bludiště, jsme se přemístili do zadní části pro měnší děti, kde se našim opravdu zalíbilo. Na houpačkách, na posuvných houpačkách, na opičí dráze a nejvíce na malé trampolíně. I když holky využily spíš ten písek okolo než samotnou trampošku. Zašli jsme zkontrolovat i miniZOO a místní “kuchyni”. Zhruba někdy v tomto čase se nám Fíla ztratil v “katakombách” a já už měla docela strach, že ho nenajdeme. Chytil se kluků, co měli baterku a já sázela na to, že bez světla se do toho tmavého bludiště nevydá :( ale zvládli jsme to a stálo to za to. Holkám se líbilo a šly by příště zas :o))

Plavací školička, den pátý

I dnes ještě nahrazujeme plavací školičku. Před vyzvednutím dětí stíháme ještě shopping na Chodově. Ovšem chtělo by to víc času :o)) Je totiž potřeba si dát i nějaký oběd, ale mne překvapivě jídlo moc neláká. Po veselé historce o průjmu u Hlavových u mne totiž začala střevní viróza a s ní spojený WC office.

Plavací školička, den čtvrtý

Službu s odvozem na plavčo má táta, to je super. Člověk se pak v klidu stihne vypravit do práce :o)) Práce se i dnes pro změnu prodloužila. Alenka vypadala hodně unaveně, a tak si šly holky před cestou pro děti zdřímnout. Poněkud se jim to spaní dnes prodloužilo a už jsem si říkala, jestli mám odjet bez nich. Nakonec jsme jely v kompletní sestavě, ale až po 16. hodině. I tak si děti stihly odpoledne společně pohrát.

Školka pro všechny

Všechny děti šly dneska společně do školky. Kamča je s Fílou statečná, ale Ali není zvyklá a celou dobu plakala. Tak si ji raději Raďa po hodině vyzvedla a daly si doma samostatné dopoledne. Stihly zajít pro pečivo, malý nákup, upéct jehněčí... Šikulky. Jen naše dětičky si na tu citrónovou omáčku ještě nezvykly :o) Odpoledne trávíme doma, práce je pořád hodně a Kamča by při cestě kamkoli čímkoli stopro usnula. A dnes je potřeba jít spát brzy. Zítra vstávají brzy a jedou do plavací školičky.

Letadla

Dnes je nám všem o poznání líp. Bohužel se vyplnila předpověď počasí a opravdu prší, takže poté, co se Alenka s Radkou vyspaly u pohádky, jsme vyrazili na Černý Most (ještě s Daníkem a Skalákem). Já s Kami a Fílou (a Skaláky) do kina na Letadla, zbytek výpravy na nákupy.

Kami už asi po 15 minutách chtěla jít za mámou, ale nakonec se to vyřešilo jinak - usnula:-) Fíla se taky párkrát ozval, že by už šel, ale měl smůlu (se stejným požadavkem se ozýval i Daník). Vydrželi jsme až do konce. Je ale pravda, že film nebyl nic moc, zlatá Auta (1 i 2). Každopádně Fíla cestou domů v autě říkal, že se mu film líbil více než minule Já, padouch 2, tak nevím...

Alenka dneska hodně pospávala. Zřejmě i na ni už dolehly naše “domácí viry/bacily”. Večer ještě nějaké to blinkání, ale i u Alenky rychlá verze jako u Kami.

Staré hrady

V 6 lidech (3 dospělí a 3 děti) vyrážíme na hrad Staré hrady, kde se dneska koná nějaká akce s templářskými rytíři. Vyrážíme později, než jsme chtěli, takže přijíždíme v podstatě kolem poledne. Začneme tedy u rytířů, Fíla si vyzkouší helmu, pak si vyslechneme stručnou historii řádu za bubenického doprovodu dua Kami/Ali a na závěr je Fíla s Kamčou pasován do už_nevím_jakého_stavu.

Pak rychlooběd v rychlobufetě (klobásy, uzená kýta apod.) a hurá do sklepení na pohádkovou prohlídku. Fíla si to užívá, Kami malinko méně, Alenka nejméně. Ale zvládneme to. A pak hned na prohlídku půdy. Průvodkyni nám dělá čarodějnice, takže prohlídka začíná školou létání na koštěti. Docela legrace, Fíla se chytá a dobře se bavíme.

Chtěli jsme vydržet ještě na rytířské souboje, nakonec jsme to ale vzdali a vyrazili domů. Čekali jsme, že Alenka hned usne, ale nakonec jako jediná vydržela.

Na odpoledne jsme byli domluveni s Čejkovými na grilování. Měli jsme domácí premiéru hovězí panenky na grilu. Radka naložila, Tomáš pod mým vedením griloval a výsledek byl naprosto luxusní a úžasný! Mňam!

Na hraní her jsme ale u sousedů nevydrželi, neboť Soňa měla nějakou teplotu/rýmu a mě přepadl průjem (indicie byly už kolem poledne, ale nepřikládal jsem tomu velkou váhu). Bohužel se to pak večer projevilo naplno. Aspoň jsem po dlouhé době šel spát už v deset večer.

Plavací školička, den třetí

Návrat do plavací školičky. Po odvozu dětí jede Míša rovnou na letiště pro Radku s Alenkou. Sice přiletěly včas, ale cestou se jim ztratil kočárek, takže dlouho čekaly, než vyřídily papíry. Asi hodinu a půl od přistání:-( Do práce tedy Míša přijel na oběd, po obědě udělal pár důležitých věcí a kolem páté zase razil z kanclu jako skoro poslední do centra Prahy - kde dneska slavili narození malého Adama Kočky. Zapíjel až do půlnoci a vyzvednout jsem jej nakonec jela já, i když mi zrovna nebylo nejlépe. Od oběda mne zlobil žaludek a neměla jsem na nic chuť. Taky přišel ten známý pocit “že na mne něco leze”. Ale zvládli jsme to. Jak vyzvednutí Alenky, tak dětí z tábora, tak i táty z večerní oslavy :))

Plavací školička, přestávka, den druhý

Přežíváme den druhý, kdy pro jistotu stále obě děti zůstávají doma. Fíla nevypadá pořád 100% zdráv, ale žádné blití ani nic jiného se už neobjevuje. Uff!

A takhle to vypadá, když si děti hrají v pokojíku samy:

Plavací školička, přestávka, den první

Plavací školička není, děti jsou preventivně doma. Celý den nic, jen večer se Fíla zase poblil v posteli (naštěstí jsme to vychytali přímo do lavoru). Práce je pochopitelně až nad hlavu, ale děti naštěstí spolupracují a statečně si hrají na i-hračkách. Jen když se Kami snaží iPhonem zmydlit Fílu, který ho nechce vyměnit za iPad, je potřeba zakročit.

Plavací školička, den druhý

Všechny mé plány na generální úklid před návštěvou z Afriky zhatilo synchronizované blinkání. Začala s tím v pondělí jedna holčička. Fila s jejím bráškou byli druzí v pořadí, a pak už to jelo ve velkém. Děti jsem si tedy vyzvedla mezi 13-14 hodinou a jen se modlila, aby žádná blinkací akce neproběhla i v autě. Naštěstí Fíla usnul a ve spaní pokračoval až do 18:30 i po přesunu z auta doma na gauči. Kami si svou chvilku slávy vybrala kolem půlnoci :(( Bylo to krátké a rychlé. Velkému prádlu jsme se sice nevyhnuli, ale i tak to byla jen light verze.

Plavací školka, den první

První den v plavací školičce. Děti i my to zvládáme skvěle. Chtělo to sice velkou přípravu, ale stálo to za to. Ráno jen obléct, umýt zuby. Snídaně v autě. Jsme šikulky!!! A děti taky. Odpoledne jsem dle předpokladu pouze odpočívala a pak si zajela pro děti. Kami usnula až cestou domů. Logicky pak večer pěkně divočila. Ale ranní vstávání není legrace, tak ji nucené uspávání neminulo.

Já, padouch 2

Táta stále pracuje a tak si máma vychutnává po dlouhé době kino. Na programu je Já, padouch 2. A máma se překvapivě docela baví. Překvapivě se mi líbí i dabing Veroniky Žilkové. Pak ještě trocha hraní a táta měl opět spoustu času na nezbytné analyzování.

Skate park

Vyrazili jsme se s dětmi podívat na místní nově postavený skate park. Bylo tam docela rušno, ale i tak si to děti užily. Jako by tušily, že je to na dlouhou dobu naposled (než nám malinko povyrostou).

A zase ty nákupy

S dětmi jak jinak než i v hračkářství. Odcházíme s Carcassone, novým pexesem, kvartetem apod. Vše tatínkem předem schváleno. Ten totiž zůstal doma pracovat a užil si až herní odpoledne.

S Daníkem a Klárkou

Heřmanští dneska odjíždějí na dovolenou. Jen to auto, to jim pořád trochu dělá problémy. Naštěstí to všechno nakonec vyřešili. Už už se corollka chystala na zahraniční zájezd. My jsme si tak v klidu mohli vyhrát se sousedy a u sousedů. (Taky po dlouhé době.)

Toulcův dvůr

Opět výletíme. Tentokrát jedeme do Toulcova dvora. Emička zde navštěvuje příměstský tábor, a to je dobrý důvod se zde s Luckou, Ondrou, Emičkou i Bárou s Jonáškem sejít. Děti provedou kontrolu místního zvířectva i rostlinstva. I zde se nevyhneme hře na schovávanou. Naštěstí se děti nechaly nalákat i na pařezovou variantu škatulat. Taky jsme dnes stihli zashoppovat v Lidlu. Holt akce jsou lákavé a spinkající Kamča výzvou :o)

ZOO s Vyskočilovic holkami

Dnes jsme po práci/školce vyrazili tradičně s holkami Vyskočilovic do ZOO. Teda holky už tam na nás hodnou chvíli čekaly, ale vydržely s námi statečně až do večera. Vzhledem k úpravám dolní (povodní poničenou) částí, jsme si dali poněkud netradiční trasu. První zastávka na skluzavce u ledních medvědů. Další v pavilonech (africký, indický, ...). Taky jsme poprvé objevili místní “bludiště”, které se Fílovi hodně zalíbilo. Pochopitelně jsme si to vždy zpestřili nějakou nutnou potřebou :o)) Ale děti byly statečné. I když část výletu jsme šetřili síly při jízdě vláčkem. Nevyhnuli jsme se ani nákupu plyšáků (snad to zvířátkům v ZOO pomohlo). A zkontrolovali jsme i vodní systém. A ze startu jsme dokonce stihli představení cirkusových kousků s malým divokým prasátkem.

Dlouho jsme se neviděli s Cimbůrkovými...

V plánu mají zase odjezd, a tak se snažíme odpoledne trávit s Cimbůrkovými. Konečně jsme zkoukli nový Tomíkův pokojíček. I další nově vymalované části. Děti si pohrály i na zahradě. Joooo dlouho jsme se neviděli!

Vyloženě nákupní den

Jen jsme si ten shopping v Globusu zpestřili hračkářstvím, stříháním vlasů a hraním na místním plácku. Taková akce zabere docela dost času. Odpolčo dorazili na návštěvu Heřmanští. Byla to rychlovka, ale vše potřebné jsme zvládli. A dokonce jsem ten večer ještě zvládla i volejbal :o))

Sobota s Cimbůrkovými na kole

Původní plán vypadal na výlet do Klánovic. Skončili jsme na Jirenském hřišti a dětem to bohatě stačilo. Na hřišti si klasicky užili hru na schovávanou s tátou a mohli jsme vyrazit zpět. S malou společnou zastávkou na zmrzku.

Babi Pavla má službu u nás doma

Tento týden hlídá babička Pavlínka! Chudák se svým sezónním kašlem to nemá lehké, neb se v noci téměř nevyspí. A tak jsme si většinou v poledne děti předaly a babička se šla dospat. Ale stihli jsme toho hodně. V úterý velký nákup (já si dokonce večer odskočila na volejbal), ve středu velké pečení masa, ve čtvrtek pečení koláčů, večer pak koláčové posezení s Čejkovými. Po celou dobu byl program prokládaný bazénkem a Míša stihl tento týden 2x zajet do práce na kole. Pátek jsem se poněkud zdržela v práci, i tak jsme stihli babičku odvézt na vlak včas. Cestou jsem ještě za velkého lijáku vyřídila reklamaci bot a odpoledne už jsme si jenom hráli. První deštivý den po dlouhé době. A tak jsme si ho užili.

Návrat domů skrz ukrutnou bouřku

Dopoledne klasicky balení a pak už jsme měli v plánu jen bazén u dědy Mirka. Němci ale po noční cestě ožili a zamířili na Borovou, tak jsme si nakonec dali ještě jedno (dvě, tři, čtyři) pouťová kola. Mike sice brzy ztratil sílu, ale vydržel čekat, než se ostatní dokolotočí:-) Po obědě už následoval opravdu pouze bazén a bazén a bazén. Odjížděli jsme osmahlí jak z dovolené v Chorvatsku, cestou jsme si vyzvedli babičku Pavlínku, která bude mít následující týden hlídací službu a vrhli jsme se vstříc silné bouři, kterou jsme museli projet. Cestou jsme si dali opravdu netradiční západ slunce. Fíla v autě pořád ne a ne usnout, ale po příjezdu byl vděčný, když jsem jej uložila do postýlky. Kami pochopitelně bez poledního spánku usnula cestou dříve než řekneš „sněz si ten řízek“. Cestou měla jednu jasnou chvilku, a pak zase odpadla. Joooo, trénink akvabel je vyčerpávající.

Pouť na Borové

Předposlední den na Moravě máme ještě spoustu úkolů. Okoupat se v bazénu, zajet na oběd u babi Jany (rozuměj na návštěvu k tetě Janushce), do bazénu k dědovi Mirkovi a na pouť na Borové. U poslední části programu jsme měli obavu o snížený počet účastníků, ale představa kolotočů Fílu i po náročném plaveckém výcviku nenechala usnout. A děti si to docela užily, i přes drsný bouračkový začátek na autodromu, který Barborka i Kamča oplakaly. Nejvíce se evidentně líbí skluzavky všeho druhu. A táta si to letos taky užil. Ve Verunce našel parťáka na extrémní kousky, tak už nemusí čekat, až děti povyrostou. Fíla nakonec vydržel neusnout ani při odvozu holek Prachařových, ani při cestě k babi Pavlínce. Odpadl až po večeři (houbová polívka), ale to už byl opravdu na pokraji sil.

Siřinovi

Dopoledne dorazila na návštěvu Katka s Tobíkem a Samíkem. Vzali jsme je na náš tradiční okruh zmrzlina-hřiště-bazén a čas utekl tak rychle, že jsme si snad ani nestihli nic říct. Pak ještě jednou dvakrát opláchnout v bazénku a mohli jsme vyrazit pro tátu na nádraží. A když už jsme jednou v Ostravě, hodí se zaskočit do Nové Karolíny, ať má Alenka taky „něco na sebe“. Dokonce i Míša obdržel jeden kousek na inovaci košilové sekce šatníku. Fíla zatím s dědou brodili řeku a evidentně někde mezi tím lovili „úúúúžasný kámen, který musíte mít“. Večer jsme poseděli u grilovačky a spát se šlo pozdě, čili Fíla už na samé hranici svých možností.

...

Ani v novém měsíci si nedokážeme striktně zvolit program dne. Takže jsme vyrazili na zmrzlinu, na hřiště… a jelikož děda Zdenda čistil bazén, po obědě jsme jeli k tetě Janushce. Okolo 17 hodin začalo být opravdu teplo, a tak jsme šli zkontrolovat, jak se Zdendovi čištění bazénu povedlo. Kontrola proběhla ve dvou etapách a končila opět až těsně před Scoobym:-) Kami dnes jela bez poledního spaní a po půl deváté odpadla. Fíla o půl hodiny později.