Silvestr

Přípravy na večer se moc nedařily. Kami nevyšlo polední spaní. Ta půlhodina, uspaná cestou pro rohlíky, opravdu nic moc nezachrání. To jsem ani pořádně nestihla nachystat oběd. Pak jsem se tady taky vztekala, že místo odchodu ven probíhá anarchie.

Pro rohlíky museli kluci až k zastávce, tak jim Kami přeci jen usnula. Pak ale spala a spala a spala. Fíla si zašel pro tetu Janičku a odpoledne si tady s ní pohrál, zatímco Míša se věnoval Tomáškovi a já přípravám, protože slečna to zalomila až do půl šesté. Však taky večer pak odmítala jít spát, až kolem desáté.

Jinak oslavy probíhaly v poklidu, zkrátka jak je u akcí se sousedy dobrým zvykem:-)

Hoří!

Po obědě jsme vyrazili do centra Chodov, předat zásilku do Afriky. Zvládli jsme to docela dobře. Cesta do hračkářství, cesta na WC, pak zase do hračkářství, pak předávka, pak slíbené sýrové kousky, které byly vyprodány :o( a já kvůli nim zakoupila menu s pálivým wrappem (opět), brambory s de luxe omáčkou prapodivné chuti…no nejlepší byl určitě ten ice tea, který jsem rozlila už u pokladny :o((( Co se dá dělat. Zachrání to hrací koberec. A pak zase rychle na WC, ale odtud už to balím, teda spíš přebaluju a razím k autu a směr domov. Na zásadnější akci se s těma dvěma necítím ;o) Míša dorazil z práce docela brzy.

Pípající požární hlásič ve 2:20 není úplně ideální. To znamená najít manuál k alarmu pro zapnutí servisního módu, vypnutí hlásiče, jeho sundání, výměna baterie (naštěstí jsme měli doma náhradní), nasazení, zapnutí hlásiče, zapnutí alarmu... ca 5 minut neustálého poměrně hlasitého pípání. Naštěstí to nevzbudilo děti (teda Fílu ne). Připomnělo mi to historku souseda asi tak 5 dní starou:-)

Koala Café

Odpoledne jsme vyrazili do Koala Café. Překonali jsme jednu hysterickou krizi a děti pak odpadly tatínkovi v autě. Podařilo se mu je i přenést a Fíla si pro tentokrát zdříml slušných 12 hodin (od 17 do 8). Kami se vzbudila na kojení a po 2hodinovém spánku to ještě na chvíli pořádně rozjela. Whatever. Hlavně když jsme s Verun zvládly pořádně nakoupit. A jedno spící dítě je taky dobré skóre ;o))

Oslava 3. narozenin

Oslava Fílových narozenin, zatím jen v omezeném osazenstvu (my a Rudolfovi). Byť nás bylo docela málo, i tak děti zvládly udělat doma slušný rachot... Každopádně dortík nejen vypadal dobře, on i chutnal výborně!

 

Dozvuky Vánoc

Pokus o setkání s Heřmanskými nevyšel. Za to jsme si aspoň stihli předat dárky se sousedy. Fíla má nový kousek a je zase spokojený. Velikánské puzzle farmy leží na podlaze a všichni kolem i přes běháme. Odpoledne si dal Míša velkou hlídací službu a já díky tomu zvládla vyžehlit všechno prádlo. Hurá! Večer snad půjdu spát. Jen kdyby se ta narozeninová výzdoba udělala sama. A jen kdyby Kamča kolem půlnoci se spaním nedělala drahoty :o((( Ale zvládli jsme to a hurá do hajan.

Dělené dny

Fíla rozjel éru dělení dne na jednu hodnou a druhou ukňouranou polovinu. Super. Chtěli jsme to proložit procházkou po venku, ale nějak nám počasí nepřálo. Aspoň že Kami i přes nepřízeň počasí usnula. Místo husy máme dneska bramborové knedlíky plněné uzeným a nikdo si nestěžuje. Ani Fíla. Na závěr si dám noční službu v kuchyni, je třeba nachystat králíka. Raději na jistotu v noci, kdybych to zítra dopoledne nezvládla, chyběl by oběd i sousedům ;o)

Vánoce, Vánoce, přicházejí!

Salát je nachystán, kapr se připravuje. Jojo, máme to dobře zařízené. Dneska mají službu u sousedů. Na mne zbývá jen nachystat řízky. A zlikvidovat/zamrazit všechno zakoupené maso. Bude-li ještě kam.

V rámci dodržování tradice jsme kolem 11 vyrazili k Čejkům. Já se po chvíli vrátila uspat Kamču a v mezičase stihnout sprchu ;o)….Noooo měli jsme drobnou hladovkovou krizi okolo 17 hod, ale dali jsme Kami hrachovku a v 18 brambor a slibovaný řízek a to to šmakovalo. Jedna báseň. Mladý pán se nakonec taky nechal ukecat, když prý bez snězeného masíčka penízek z podtalířku nedostane ;o))) 

Ale pak už jen pohoda, klídek a pohoda. Fíla nadšeně rozdával dárečky. Kami si pohrávala v prázdných krabicích s balícím papírem. Po čase totálně odpadla. A s novými kousky v posteli nakonec usnul i Fíla.

Poslední nákupy

Fíla je ve školce, tak můžu vyrazit neohroženě nakoupit ježíškovské i narozeninové dárky pro děti. Kami statečně asistuje a zvládneme i něco z potravin. Odpoledne však slečna ne a ne usnout, tak vyrážíme na druhé kolo do ČM. Fíla z hračkářství odchází s novým kouskem Sirem Axelrodem, Míša si jej a Kami odváží domů a já se pokouším ještě najít něco pro Zuzku či pro holky. Nakonec to vzdávám. Naberu masové a jiné potravinové minimum a okolo 19 hezky rychle zpátky domů. Cestou jsem zvládla dokonce natankovat. To už jsem nedělala ani nepamatuju! 

Nová postel!

Konečně se Míša dočkal a možná se ode dneška dobře vyspí. Ale sichr to není. Každopádně si dal den volna, aby převzal tu krásu. Odvedl ráno mladého pána do školky, následně ho i vyzvedl, protože my s Kamčou jsme mezi tím vyrazily pro cukroví, pro tuberkulózu (rozuměj očkování), pro novou platební kartu, pro zbývající dárečky do Foto Škoda a pro pečivo. Ufff!!! Zdálo se, že to bude to nejnáročnější z celého dne. Aspoň poté, co mi slečna kvůli náročnému hledání parkovacího místa podruhé usnula v autě a já kočár nemajíc ji nesla ze Senovážného až do KB na Václaváku. Uff uff! 

Jenže to byl teprve začátek. Fuška nás čekala doma, kde jsme přemisťovali starou postel a montovali novou. (To už naštěstí z velké části Míša). Radost z celého díla nám tak trošku zkazila Fílova čůrací aféra. Hlavně že jsem o tom právě říkala, že bychom něco měli koupit :o((( Příště holt musíme být rychlejší.

Táta vyzvedává poslední dárky

…a tak má dneska trošku zpoždění. Ale slečna trošku málo spala a tak už to začalo být hodně náročné. Nicméně když jsem ji po krátkém přivítání s tátou chtěla odvést na koupání a uspávání, začala protestovat a dožadovat se zpět tatínka. Holt jeden den chybí a slečna se ho hned drží jako klíště.

Tátova vánoční besídka

A my to docela zvládáme. Na výpomoc máme domluvenou tetu Janičku, ale ještě před tím jsem se snažila unavit dětičky návštěvou Danči s dětmi. Taky jsme si dneska dali výlet až na poštu a do Dráčka. I tak se ale Kami párkrát probudila než jsme uspali i Fílu. Ale zvládli jsme to, a to je hlavní.

Vánoční čas zahájen

Dnes jsme se totiž vydali koupit stromeček a taky Pacera (= auto z Aut:-). Ta druhá část se trošku nevyvedla, ačkoli jsme v Puntanele strávili téměř dvě hodiny Pacer tam nebyl a nebyl a nebyl. Museli jsme pak jít ještě na polívku, rozuměj nabrat sílu na tu druhou část pochůzek. Kromě dudlíků, pošty, lékárny, šlo také o koupi stromečku. A hned vedle se prodávali kapříci. To bylo ještě zajímavější. Čili kapříkama naše vánoce začaly. Jůůůůůů. Stromeček??? Tehle je dobrý, berem! Jůůůů. A večer doma zapálení adventního věnce. Jůůůůůů. „Pečení“ cukroví (včelích úlků)….hmmmm…tak jo no. Budu teda vyklepávat ;o))

Jinak mladá paní se dneska rozhodla, že začne s intenzivním tréninkem chůze. Vzala si chodítko, které tady už pár měsíců úspěšně přehlížela a rozjela to na plné pecky. Vede si velmi dobře a je mooooc statečná. Bohužel taky zbytečně rychlá a zbrklá. No snad ji to dojde ;o)))

Rodinné focení

Fofry fofry, to jsou fofry. Ráno vstaneme, ještě neskončí pohádka a už abychom spěchali na plavčo. Stiháme s 5minutovým zpožděním, nic to však nemění na našem grandiózním zakončení. Fíla skočil do vody, a to tak, že si ponořil celou hlavu. Ale hlavně to pak ještě dvakrát s radostí zopakoval. Hurá!!!! Že bychom konečně prolomili potápěcí ledy???

Posilněni mekáčem (Kami rohlíkem se šunkou ;o)) míříme na další část dnešního programu. Focení. Blíží se vánoce a je třeba „vyrobit“ nějaké to PFko. A s tím nám nejlépe pomůže strejda Pája!!! A taky že jo. PFka letos budou!!! Dětičky to poněkud zmohlo, takže koupě stromečku se odkládá na zítřek, dneska jen nákup potravin a pozdní večerka, díky spaní v autě ;o))

Rána na čele

Školka zase s pláčem. Tentokrát ji oplakala i slečna, neboť kvůli kvapnému oblékání mladého pána chudák padla ze židličky čelem přímo na tahače :o(

Nicméně došli jsme, mladý pán si šel hrát a po obědě mohl být pyšný, že jsme si jej vyzvedli jako prvního. Slečna mi krásně usnula okolo 10 hod a já měla dost času na úklid i žehlení. Hurá!!! Takže odpoledne si můžeme hrát. Jen kdyby měl Fíla lepší náladičku. Zase se nechtěl o nic dělit a to hlava nehlava, ať padne Kamča kam padne :o((( Nezbylo než výrazně pohrozit čertem. Pak ani neprotestoval, když se šlo do obchodu pro pečivo. I když se tvářil, že síly není nazbyt. A vzhledem k tomu, že se do hodiny po návratu poblil, tak to asi úplně nehrál. Jóóó, úklid podlahy a koberce je se dvěma (tedy hlavně s tou malou) legrace. Večer jsme si pak, díky odpolednímu spaní, hráli do 21 hod. Ale nějaké ty triky na uspávání už přeci jen máme.

Pokračujeme v krasojízdě

Dneska si dáme blinkání místo oběda. Taky dobré. Před tím ještě párkrát zvládneme převlékání kvůli průjmu. A odpoledne máme „štěstí“. Průjem už dostihl i tatínka, takže pohnán touto novou silou, míří rychle za námi domů. Fíla těsně po jeho příjezdu usnul. Míša se k němu brzy přidal. Jen co jsem stihla nabalit Kami a vyrazit s ní na nákup. Slečna se naštěstí prospala, takže to celé zvládla. I když ke konci už bylo vidět, že by se nejraději proběhla. To pak ještě stihla doma před kaší a koupáním. A ve 21 hod hurá do hajan!

Blijeme

I dnes Míša přijel později a tak jsem si opět vyžrala další zvracecí akci. Tentokrát komplet postýlka. Fíla usnul v 18, Kami už od 15 hezky pospávala. Takže jsem koupala pěkně odpočatou princeznu a najednou slyším ten řev. Jedno dítě nahaté, jedno poblité…Super. Takže nejdříve to umyté obléct, ať taky není nemocné, pak zlikvidovat tu poblitou postel, než se do ní pustí to umyté dítě. Ještě zpracovat to poblité dítě, zatímco mi umyté visí na noze…Super. Tak já myslím, že pro dnešek stačilo…nicméně dětičky jsou odpočaté a do 21 hod se jede běžný herní program. Jako by se nechumelilo.

Štěstí v neštěstí?!

Rodičovská dovolená se může zdát jako nudná záležitost. Do obchodu, na hřiště, z hříště… Anebo taky ne. Nemáte zrovna hotovost? Nevadí, jedno dítě je ve školce, tak s druhým vyrazíte do blízkého obchoďáku, kde můžete platit kartou. Spinkalinka pěkně spinká, dokonce i po přeložení z autosedačky do nákupního košíku. Zvládneme vybrat pečivo, šunku, ovoce…tady už mladá paní párkrát zakucká a otevře oko. Jdu ji posadit, ať se ji lépe nakupuje a slečna si vyblinká celý ranní jogurt přímo za bundu. Super. No co už, teď s tím stejně nic nenaděláme a nákup už nutně potřebujeme. Kami je statečná. A všechno vydrží. Průšvih nás čeká u pokladny. Kterého že dneska je??? Začátek prosince? A karta má platnost jen do listopadu. Špatné. Špatné. Tak vrátit nákup a hurá zpět domů zlikvidovat tu poblinkanou spoušť. Všechno do pračky a hurá pro Fílu. Ještě v šatně mu odvyprávím celý dopolední zážitek. 

Odpoledne si hrajeme. Míša dneska přijede později, protože vyzvedává věci z Afriky. A tak stihneme ještě blinkání samostatně. Super.

Místo Mikuláše zubař

A naděloval nové můstky. 

Dětičky dneska hezky spolupracovaly. Kami si pro sichr i přivstala, aby všechno klaplo, jak má, a vyšlo ji na dnešek dvojí spaní, místo jednoho poledního, při kterém by Fíla přišel o oběd a táta o vyzvednutí balíku z pošty. Takže díky ní a brzkému budíčku jsme zvládli veškerou přípravu a vyrazili okolo 14 hod na cestu do Sloníkova v Butovicích. Hernička je opravdu pěkná, dětičky byly spokojené a vydržely tam i s tatínkem až do 19 hod, než mi stihli konečně dokončit tolik protahovaný můstek.

Aby se nám náhodou děti nevzbudily hlady, dostaly ve Sloníkovi večeři. A Kami zalomila, ještě než jsme opustili parkoviště, nicméně s příjezdem k domovu otevřela oko. Fíla to ani nestihl zalomit. Holt kvalitní 1,5hodiný odpolední spánek.

 

 

Já už nebudu zlobit!

Ano, ano…trošku jsme si to upravili dle našich potřeb. Tak nějak se nám pondělí vůbec nehodilo, proto k nám Mikuláš přišel už dnes. I s andělem a čertem. Možná proto Hozník brzy po poledni prchnul. Asi aby nevyplnil to místo v čertově pytli. Všichni sousedi byli skvělí, Fíla nic nepoznal a jen sliboval a sliboval. Ale nutno říct, že jsem očekávala větší dráááma. A pán překvapil závěrečným „děkuji a nashledanou“.

Tradiční pečení perníčků

Loni se nám to moc líbilo a tak jsme se i letos domluvili na předvánoční pečení perníčků s tetou Janičkou. Fíla už se nemohl dočkat. Dali jsme si klasické sobotní plavání, Míša s Kami klasický nákup a brzy po obědě už Fíla utíkal k sousedům „ty zůstaneš tady, jo…přijdeš, až to doděláš v kuchyni, jo…“. No tak teda já pohlídám tu spící Kamču, no. Ale mezi tím si taky odskočím na skvělý Tomáškův hamburger, když to spinkání Kami dneska tak dobře jde. Po „dobrém obědě“ jsem vyzvedla mladší dítě, nakrmila je a mohli jsme se přidat ke zbytku rodiny. Perníčky nakonec pekl především tatínek, no ale hlavně když si děti pěkně hrály, ne?!?!

A večer? Večer dojezd. I s Honzíkem, který nejdříve dělal drahoty a nechtěl přijít. Čistě pro to, že ho nikdy nepozval. To jsou mi teda móresy ;o)) Ale všechno se dá dohnat, jen to finále hry Česko jsme dneska nějak nedohnali. Ale favorit byl celkem jasný. Ostatní zase byli „jasní“.

Kontrola u paní doktorky

Trošku to bylo o nervy, neboť mé skvělé plány se Fíla rozhodl systematicky narušovat. Předčasný odjezd kvůli Kamčinému spaní, při kterém by si Fíla mohl vyzvednout v mekovi sýrové kousky, se nezrealizoval kvůli rochnění ve stromečkách na zahradě. Starší dítě jak prasátko bylo nutno převléct. Jenže do čeho, když jsem vše vyprala s tím, že se jde jen k doktorce. Mladší odstrojit, aby se mezitím neupeklo. Pak druhé kolo – hurá, tentokrát úspěšné. Kami to zalomila a spala až do čekárny. Tam se ale bohužel probudila. Škoda, mohla být ta Fílova kontrola jednodušší a možná by nedělal takové drahoty při kontrole sluchu a nemuseli bychom jít ještě na podrobnější vyšetření. Whatever…jinak všichni živí a zdraví, Kami lehce přes 9 kilo…Sýrové kousky jsme nakonec zrealizovali cestou zpět. Myslela jsem, že zvládneme i nějaký obchod, ale Kami to na poslední chvíli zalomila a já neměla to srdce ji budit. Takže ji bráška pohlídal, než jsem nakoupila v mekovi. Pak jsme snědli v autě, co šlo a vyrazili domů. Tentokrát to pro změnu zalomil Fíla a Kami si zatím užívala domácí samotky a malé procházky k Cimbůrkům.

Focení pod vodou

Dnešní nástup do školky byl zase o fous lepší. Hurá!!! Už se nám podařilo ten pláč zadržet. Já s Kami jsme od školky pokračovaly na plavčo a jak jsem předpokládala, cesta nebyla úplně v pohodě. Dorazily jsme 5 minut před začátkem hodiny. 10 minut před začátkem hodiny Kamča v autě usnula. Spala i po vyndání ze sedačky i cestou do čtyřlístku. Už jsem přemýšlela, co budu asi se spícím dítětem v bazéně dělat. Ale v šatně naštěstí už otevřela oči. A ani ji nevadilo, že byla vzhůru tak krátce. Sice se trošku v bazénu klepala zimou, ale statečně se nechala několikrát potopit, aby zapózovala panu fotografovi. Škoda, že jsem si myslela, že už jsme tuto hodinu prošvihli a nebyla jsem na to nijak finančně připravená.

V klidu jsme se stihli najíst, pohrát si a s lehkou únavou jsme se vydali zpět vyzvednout brášku ze školky. Ten byl jako tradičně v dobré náladě. Když už je po bitvě, je Fíla pravý generál. „Filí, co jste měli dneska k obědu.“ Fíla se snaží vytáhnout bundičku „Čichni si mámo, čichni!!!“ (jo, tohle fungovalo minule, ale dneska bez nápovědy z jídelního lístku ten trik nezvládnu ;o)))

Chvíli jsme si pohráli doma. Kami se pro změnu pořádně najedla a pak jsme si odskočili ještě k Cimbůrkům. Ale kolem 15 už byla Kami zase unavená, tak hurá domů do postýlky. Následoval další velký hlad, který zahnal brambor s květákem.

Pak už jsem jen čekala na Janičku, když mi přišla zpráva, že si to Míša rozmyslel a že před dnešním vánočním večírkem upřednostnil rodinu nebo analýzu, whatever, každopádně byl na cestě domů. Hurá!!!

Večer další bitka hladovců. Hladový táta dostal těstoviny, Fíla mu s nimi vydatně pomáhal a Kami se nenechala odbýt. I když měla za sebou kotel večerní kašičky. Štěstí, že jsem měla v záloze nesolené těstovinky pro ni, které jsme tátovi do talíře podstrčili ;o))) Jóooo to jsou triky ;o) Ale dlouho nám to asi procházet nebude :o(((

Zubař...

Míša zůstává doma, abych mohla nerušeně k zubaři. Odvádí Fílu do školky a poprvé zažívá ten velký křik. Ještě že při vyzvedávání už je vše v pohodě. Sice se Kami venku v kočáře vzbudila, ale když ji nebylo nutné vyndávat, tak to zas tak nevadilo.

Vypadá to, že to děti s tátou krásně zvládli, jen po mém příchodu se doma projevila anarchie. Slečna se nechtěla nechat přebalit a brácha se tomu strááásně smál.

Botičky

Na zpíváníčko. Kami vstala 7.20, Fíla 7:40, ale 8.30 jsme byli na místě ;o) i s malou zajížďkou. Dneska jsme Kamilce koupili botičky, Fíla byl v obchodě moc hodný, vybíral tam boty pro mámu. Nicméně Kami má nové teplé botičky. Možná nejsou tak krásné, ale jde ji v tom chodit. A to je základ ;o) Odpoledne jsme všichni polomrtví a nejvíc Kami, která se ani táty nedočkala.

Kami dnes prvně cestovala ve „velké“ autosedačce a evidentně se jí v ní líbilo:

Řev ve školce

Fíla šel do školky. Pro změnu s řevem. Řvát v šatně, to nebývalo :o((( Snad se to zlepší. Po obědě už měl lepší náladu. A když jsme pak cestou z obchodu dostali ještě nabídku jít ke Kubíkovi, to bylo radosti. Jen ta svítící autíčka, ta strááášně nutně potřebujeme ;o)) Cestou domů jsme ještě potkali Verunku na zahradě, tak jsme chvíli malovali na tabule a chvíli si hráli na pískovišti, ale děti už začínaly být unavené, aspoň Fíla. Takže když Kamču probudili, dali jsme si už jen dojezd doma u TV.

Langoš party

Hornbach vyřešil naše problémy s novou židličkou. Následovala Langoš party u Cimbůrků a následná procházka. Dlouho jsme byli s rýmičkou doma zalezlí, takže pobyt na čerstvém vzduchu Fílu totálně odrovnal. A Kami úplně nejvíc. Spala od čtvrt na 5 do 18.40, což není na klasickou večerku v 19 hod ;o))

Ale zvládli jsme to.

 

Náročný den. Opět

Ráno rodinná snídaně a pak hurá na plaváníčko. Míša s Kami klasicky nakoupit. Sešli jsme se všichni ve 4lístku, Kami se strašně líbily schody na skluzavku. I skluzavka samotná. Pořádně jsme se vyblbli, najedli a mohli jsme si dát šlofíka v autě. Riskli jsme to a jeli k Ivi pro věcičky na malou Karolínku Veselou. Bohužel nám to nevyšlo a přenesli jsme paniku na Ivi, která pak chuděra k večeru věci dovezla k nám.

U nás dle všeho probíhal baby bazárek. Bára si šla pro židličku a odnesla si i tašku věcí, které František už vynosil. Libuška přijela pro těhotenské věci a odvezla si i oblečky. Verun přesunula těhotenské věci k Libušce a vzala si zpět kousky po Daníkovi.

Ještě že Čejkovi nám nic nedonesli ani si nic neodnesli.

Večer instalace nové židličky. Dostavily se technické problémy.

Modelujeme

Fíla šel do školky, to byl zase řev. Strašný řev. Kami si užívala samotku a oslavovala to tancem na autě. Zbytek dne jsme strávili doma, především přebíráním balíků ;o) Kami přišly plínky i nová židlička.

Fíla se pustil do práce s plastelínou:

 

Náročný den

To máte vstát ve 3 ráno na hodinový pokec s Kamčou. Pak kolem 7, abyste zrušili Fílovu školku, protože včera snoplil víc než předchozí den. Pak okolo ¾ na 7 na globální ranní vstávání. Pak snídaně a další telefonát, který ověřuje, zda bychom přeci jen do školky nemohli dorazit, když tu nudli u nosu teď pro změnu zase nemáme. Pán souhlasí se změnou pouze s podmínkou snídaně s pohádkou, takže to máte po 9 teprve příchod do školky. Následuje cesta pro pečivo, prodloužená o předávku nevyhovujícího oblečení mladším (Fílových triček sousedovic dvojčatům) a dobírkou vyhovujících botiček potřebným (výpůjčka zimních botiček od sousedovic Nikolky). Pak rychle uvařit ten oběd, co jste Fílovi ve školce zrušili. V mezičase aplikovat mladšímu dítěti jogurt. Plynule pokračovat opětovným oblékáním a cestou pro malého školkaře. A je čas na multiaplikaci oběda (pohádka vypomůže). Pak uspat jedno dítě, dojíst koláč a uspat druhé dítě. Uklidit a zajít pro první vyspané dítě. Zvládnout s ním telefonát a zajít pro druhé vyspané dítě. Další stravovací kolo. Pouze individuální. Pokračuje tak zvaná volná zábava. Já se bavím pro změnu telefonováním. Děti skokem z čehokoli či výstupem na cokoli. Oslava příchodu otce a globální stravovací kolo včetně pohádky. Následuje koupání a uspání jednoho dítěte. Pak dlouho nic (v mezičase si tatínek zdřímne a maminka nabarví vlasy) a pak koupání a uuuuuspávááááání druhého dítěte. A na závěr? Sepsání tohoto náročného dne ;o)))

Ze života našich dětiček 2

Druhý den testování jednoho poledního spaní. Malá slečna testuje i nás ;o) Je šikovná a všechno vydrží s relativně dobrou náladou. Už se totiž taky začíná vztekat. Je totiž potřeba se ozvat, když mi brácha pořád něco bere, že ;o)) Taky si umí „vykřičet“ vyhlédnutou hračku a „vykomunikovat“, že už je na čase zase pustit Čmeldu. Všechno nám jde skvěle a máme jen jeden problém, že se díky změně režimu chodí docela brzy spát a tatínka už si moc neužijeme.

Jinak jsme dneska testovali „domácí stravu“. Kuřátko s rýží. Žádný odpor jsme nezaznamenali, ale šlágr to taky asi nebyl.

Ze života našich dětiček

Děti jsou stále hodné. Super! Míša má stále shopping službu. Kami už prokazatelně ví, jak dělá kravička. Umí ukázat, jak bude veliká (což dělá nejraději na posledním schodě) a k tomu přidává „tak tak všelijak“, „pa pá“ a „ty ty ty“ (vše vypadá stejně, takže je těžké rozhodnout, co zrovna z těch tří to je ;o)) Jezdí s odrážedlem (častěji s tím auto-odrážedlem), včetně toho, že do něj nastoupí či z něj vystoupí. Odmítá sedět v jídelní židličce „pro malé“. A taky si dneska poprvé odzkoušela den s jedním poledním spaním. Pár dnů už na to pilně trénuje posunutím dopoledního spaní, ale ještě ji to obvykle odpoledne vzalo. Dnes to vydržela a večer usnula „jako miminko“.

A co umí nového Filípek? Má uklízecí službu, takže když máme štěstí, tak tu plínu s kakošem „nevyhodí do ledničky“, ale do koše. No a večer, po večerce, to dneska udělal největší upgrade, přelezl si do „tatínkovy“ postele. Úplně sám, i přes to, že tam tatínek ještě vůbec nespal. Ta nová postel už je určitě potřeba! 

Návštěva je fuč

Teta a babi odjely se slovy „návštěva odjede a všichni si půjdou lehnout a bude klid“…asi tady někdo špatně slyšel nebo co, každopádně po odjezdu se Kami přestala „přetvářet“ a spustila pořádný řev. Zuby asi bolí a bolí a bolí. Dopoledne, v poledne, odpoledne i večer…no prostě jsou mezi tím světlé chvilky, ale jinak řev a vztek. Na to tady prostě nejsme zvyklí. Ještě že Fíla šel s tatínkem v poledne spinkat. Sice nedobrovolně a s brekem, ale za to měl večer velmi milou náladičku.

Návštěva pokračuje

Pro nemoc plavčo rušíme. Fíla má svou „hrací tetu“, Kami se předvádí před babi a já mám povolenku na odpolední shopping. Vyrážím kolem 15 hod, hned jak uspím Kami a vracím se kolem 19. Doma jsou všichni v dobré náladě a příjemně unaveni. Večer se zase hraje Česko, ale Kami ani zbytek rodiny (až na hodného Fílu, který po mne nic nechce ;o))) mne prostě nenechají vyhrát. Ani omylem!!! Ani v kartách. Sice už je aspoň nesmetou ze stolu, ale času na rozmyšlenou moc nedávají. A pak se do toho vloží ještě Kami, za kterou běhám celý večer a která si pak ze mne dělá legraci až do 3 do rána, kdy po velké námaze usne. Ufff!!!

Kami plave s tátou

Kami dneska s tátou na plavání. Oba byli velmi spokojeni, tak si to třeba někdy zase zopáknou. To máma s Fílou doma spokojená až tolik nebyla. Holt rýmička a hladovka nejdou dohromady. A co z toho plyne za závěr? Nucené polední spaní. Pán to poněkud oplakal, ale přežil. A odpoledne byla nálada výborná.

...a opět zubařka

Pořád doma s rýmičkou. Vycházky a výlety jsme si zrušili, takže si tatínek vzal kvůli další akci zubař půl dne volna. Volný termín byl až pozdě k večeru, takže to vypadalo na tátovu premiéru ve večerním usínání. Nakonec jsme měli štěstí, průjezd Prahou byl rychlý a paní přede mnou zapomněla/nestihla termín. Takže jsem nakonec skončila 15 minut po plánovaném startu. Není to super?!?! Zpět už taky žádné zácpy, které jsem míjela cestou k zubařce. Takže jsem děti stihla ještě před večerkou a na premiéru už ani nezbyl čas. Snad někdy jindy. 

Baf

Je to sichr, Kamčino první slovo je „baf“. Její druhé bude asi už klasičtější „mami“. To používá třeba když ji zavřete do cestovní postýlky a chystáte se někam odjet. Třeba do Tesca využít akční slevy, které jsou omezené pouze na centrum Prahy, jak jsme pozdě zjistili.

Výročí svatby jaksepatří oslaveno:-)

Dneska jsme měli velké ambice. Teda aspoň za mne, neboť jsem chtěla tátovi k výročí nachystat aspoň linecké srdíčka. Kami statečně usnula a Fíla vydatně pomáhal. „Už můžu mami, tak už??!“…“Já už na ně mám velký hlad, na ta srdíčka. Už si na ně připravuju jazýček!“ (co se děti ve školce nenaučí, že ;o))) Tak srdíčka jsme zvládli. Díky Fílově spolupráci i luxusní oběd, na to, že byl bez předchozí přípravy. Pán měl čočkovou polévku a uzené s bramborovou kaší. To není jen tak. To chce aspoň tak 1,5 hodiny hezkého Fílova hraní a nějaká ta spolupráce ze strany mladé slečny. Škoda, že z toho mladý pán nic moc nesnědl L Holt nemůže vycházet všechno a celý den, že. Ani Kamčino odpolední spaní za moc nestálo….nicméně navečer jsme tu měli jakžtakž nachystáno a naklizeno.

A třešnička na dortu???

Fílova výpomoc tátovi: „Filí, pojď, dneska máme výročí, pomůžeš mí dát mámě kytičku.“…“Na, tady máš kytku.“…“A co řekneš, Filí.“…“Nééééé, TY!“

Fílova výpomoc mámě??? „Filí a my jsme tátovi připravili překvapení, že.“ (myslím na napečené linecké srdíčka…“Jóóó, pojď táto nahoru.“ (myslí na všechna roztahaná autíčka)

 

Ale jinak máme u nás veselo:

Další kolo zubařky

Další kolo u zubaře. Tentokrát to pro děti nebyla taková krize, protože díky tomu strávili odpoledne na návštěvě u Matýska a Terezky. Myslím, že se jim tam dost líbilo, hlavně Fílovi. A taky pak cestou domů usnuly, což se zase líbilo nám. Čili takový krásný den, jen kdyby Fílu dneska nešokovalo, že Verunka odešla ze školky už před obědem.

Spánek ve vaně

Jeden by nevěřil, jak dlouho trvá uvařit kuře na smetaně. Kde asi dělám chybu??? A jelikož mi dneska všechno strašně dlouho trvalo, došlo na večerní koupání už evidentně pozdě. Evidentně proto, protože nám slečna na lehátku ve vaně usnula. Že to umí v jídelní židličce, o tom už není pochyb, ale ve vaně?!?! To jsem nečekala. Asi budu muset popřemýšlet o doprovodném koupacím programu, jestli není náhodou příliš nudné se jenom polívat vodou.

Sobotní rutina

Sobotní dopolední program začíná být tradiční a zvládáme ho čím dál tím líp. Já mám s Fílou plavání a Míša s Kami shopping. Vše podle plánu i s rodinnou snídaní – Fíla párky, Kami jogurt, zbytek vaječina ;o)) No a když k večeru dorazí i „náš“ Honzík, to je teprve legrace. I když nejprve u sousedů.

Překvapivě jsme se pak ještě sešli u hry „Svět“. Teda hlavně Míša, Honzík, Peťa a Tomáš, já zůstala u funkce hlavního zásobovače, hlídačky/uspávačky, vrchního radiče a palubního nástěnkáře. Všechno mi šlo skvěle.

Fílova první pizza

Vydali jsme se do Pizzerie Rugantino, kde čas od času dělají pro děti docela fajn program - přípravu vlastní pizzy. Myslím, že Fíla to docela fajn zvládl. My ostatní taky - aspoň já se Soňou jsme se příjemně najedli. Jen je teda škoda, že nám nakonec přinesli jinou pizzu, než Fíla vytvořil...

 

No a Kami si doma našla super zábavu:

Nehvizdská dýně

Tak konečně jsme se dostali na nějakou místní akci. Fíla, byť s notnou pomocí rodičů, zvládl všechny úkoly, takže dostal dýňovou medaili. Byli jsme připraveni i na lampionový průvod, byť teda světýlko neposlouchalo úplně 100%. No a pak už jen ohňostroj, ale, co si budeme povídat, byl hrozně strašidelný...

Sláva, teta přijela

Dorazila teta Janushka, naše spása. Protože jinak byl dnešek pro změnu extrémně ukňouraný. A to jsem večer zrušila Kamčino plavání (kvůli Kamčinému nočnímu kašlání) a ráno zrušila i školku (kvůli Fílově nočnímu kašlání). Ovšem přes den zase oba OK. Až na to kňourání, takže bylo rozhodnuto, jedeme na odpolední Fílovo plavání. Změna se hodí. Ovšem bohužel nepomáhá. Fila prokňoural i plavání. Ještě že večer si dětičky s tetou pěkně vyhrály.

Europark

Rušíme zpíváníčko a zůstáváme doma. Ovšem je třeba si aspoň trošku zpestřit den, tak odpo vyrážíme do Štěrbohol. Fíla si aspoň konečně koupí svůj dárek, na který tak šetřil. Překvapivě to není „narozeninový“ Tomáš, ale „bořkův“ Lůďa ;o) Každopádně jsme v obchodě potkali Báru s Jondou, a to je super, ne ;o)) Míša si převzal děti a já dokončila shopování.

Další oslava, tentokrát u Prachařových

Dopoledne s prababičkou Marií a odpoledne oslava u Prachařových. Nějak nám to nevychází se spaním, tak vyrážíme s předstihem okružní jízdou přes obchodní centra FM. Zvládáme Kamčino spaní, úspěšné nákupy v Lidlu a Tescu (Fíla má nové kalhoty, bundičku, pyžamko…), za to se trošku zpožďujeme s příjezdem na oslavu, ale snad nám půl hodiny ještě prominou. Fíla se pořádně vyřádil. Oplakal rozlučku s tetou a v autě to oba zalomili. Já to štěstí neměla. Ten jablečný mošt, co jsme si odvezli s sebou, byl moc dobrý a mooooc očistný. Díky! :-)

Oslava babi Blanky

Oslava narozenin babičky Blanky. Dopo to docela pěkně zvládáme, kytička a poslední nákupy, nabarvit vlasy… a okolo 13 hod hurá na oslavu. Kami to z velké části prospala a Fíla projezdil autíčkem, respektive kombajnem. 

 

Burčák

Dneska jsme měli šťastný den, zvládli jsme domluvit a zrealizovat dodávku Cyrilova burčáku. Hurá!!! A Cyril nekecal. Vážně se povedl. Sice byl výrazně alkoholický, ale to jsme byli ochotni zvládnout. Tak doufám, že zase za rok ;o)))

Auta

Bavíme se převážně ježděním na autíčkách. 

 

Cesta z Beskyd

Dopo jsme se rozloučili s Čejkovými. Konečně se udělalo krásně, takže jsme den trávili venku. A večer na skok k Blance a taťkovi. Odtud už hurá domů. Jen teda Kami to cestování teď zrovna nemusí a bohužel svým pláčem budí i Fílu. Ten už v autě nezabere a tak až do půlnoci kouká na pohádky. Ještě že je máme.

Čejkovi v Beskydech - den druhý

Výlet do města pro turistické známky byl neúspěšný, tak jsme si dali aspoň retro procházku po Frýdlantu a já všechny seznámila s místy mého dětství (Filovi se překvapivě nejvíce líbilo hřiště u školky ;o))) Po obědě odvážně vyrážíme na Pustevny. A ono na Libušíně chatě vůbec není špatně. Vaří tady dobře….no, příště asi přijdeme zase. Cesta dolů pěšky byla příjemná, jen co je pravda. 

Návrat opět dle předpokladů v 18 hod, což byla teda ta nejzazší hranice. Whatever…Fila už to neudržel a v autě zalomil. Překvapivě spal v autě i po přesunu do postýlky a s malou přestávkou na čůrání až do rána.

  

Čejkovi v Beskydech - den první

Míša na kontrolách u dealerů a my vyrážíme s dědou do města na nákupy dárku i potravin. Doma se nám daří všechno maso připravit na odpolední grilování. Míša doráží brzy a tak si všichni stíháme slušně nacpat bříška ;o)) Všichni tentokrát znamenají i Čejkovi, kteří nás poctili svou návštěvou. Teda nás, babi Pavlu a dědu Zdendu. Jak jsme ale předpokládali, v 18 už jsme všichni zalezlí doma. Přeci jen jsou zde noci chladné ;o)) Večer se Tomáš a Zdenda zahřívali slivovičkou a neustále se hecovali, až jsme jim to museli nuceně ukončit.

Cesta do Beskyd

Školka se nekoná, původně už jsme měli být v Beskydech. Nicméně procházky po Nehvizdech zvládáme taky dobře. A pak je hraní doma zábava. Jen ten večer přišla krize. Moc toho Kami nenaspala a tak se mi balení ve stresu moc nelíbilo. Překvapivě jsme vyráželi před čtvrt na devět, což nebylo tak špatné skóre.

Náročná středa

Náročná středa, ale když se dobře plánuje a správně realizuje, tak se dá zvládnout věcí…Třeba školka a návštěva sousedky, pak cesta k zubaři (Míša na kontrolu, já na akci „korunka“), pak do herničky a Fíla na plavání…no a pak už jen rovnou do hajan. Jednoho přenést a druhou – připravenou od tatínka – uspat.

Nákupy

Fílovi jde to zpíváníčko čím dál tím líp. Kami je spokojena s dopoledním spaním v kočárku. Tentokrát u příležitosti cesty do obchodu pro kaťata na hřiště. Byli jsme je koupit sice s krajním odporem, ale zvládli jsme to, jakož následně i cestu ke kožnímu lékaři, abychom věděli, co nás s Kamčiným znaménkem nejspíš čeká.

A po návratu a „obědě“ jsme zvládli ještě procházku na hřiště. Tam jsme byli dlouho jediní. Další odvážní byli „Daníkova“ Verunka a Lukášek. Tak jsme měli aspoň společnost a večer pak klidný dojezd.

Holky jsou doma

Na dnešek nemáme žádný program, tak to vypadá na pohodový den. Jen to stříhání vlásků, co jsem si naplánovala, v tom trošku hapruje. Ale nakonec jsme to zvládli, jakož i oběd a nějaké ty domácí práce. Kluci si dali odpoledne v Koale, my s Kami jsme si to užívaly doma. Teda asi tak do 18 hod, než nás začaly sužovat bolesti zubů, které nepovolily až do 22 hod. Ufff! Snad bude zbytek noci v pohodě.

Evropa

Klasicky začínáme sobotu plaváním. Ještě že máme vše připravené. Ta rána jsou prostě tak tak ;o)) Ale vše běží dle plánu, Fíla cáká na mámu v bazénku a Kami s tátou mezitím shopují. Pak si prcoši dají oběd ve 4lístku a v autě to oba zalomí. Bohužel se také oba při pokusu o přesun domů do postýlek probudí. Nevadí, dáme druhé kolo oběda, nějaký ten trénink v plazení a hurá do kočáru. Tam se spí stejně nejlíp. Fíla mezitím stihne kontrolu hřiště, obchodu i Verunčiného draka ve tvaru vrány krákory. To by myslím mohlo docela unavit. Minimálně já jsem docela hotová.

Ale večer ještě dorazila teta Janička a strejda Tomášek. Takže spát se šlo až po nutné prezentaci hraček.

A dospělí si pak odprezentovali burčák, vínko a znalosti Evropy. Vypadá to, že nejchytřejší je Míša.

Oddychový pátek

Původně plánované oddychové pátky zatím moc oddychové nejsou. Sice se dneska Fíla raduje, že nemusí do školky, ale radost trošku kazí skutečnost, že je domluveno jeho stříhání vlásků. Překvapivě kadeřnickou návštěvu vítá velmi vřele a chce předvést co nejvíce ze svých hraček. Díky dobré přípravě, včetně DVD s krtečkem, se to dnes obešlo bez slziček. To bylo překvapení.

Pak už jen stačilo uklidit následky celé akce, najíst se a vyrazit ven. Kami už byla dost unavená, protože to spaní v postýlce není nic moc ;o) I když ji to dopo vyšlo parádně. Těsně před příchodem kadeřnice.

Po obědě usíná klasicky už přede dveřmi při oblíkání a chystání Fíly. Hřiště se snažíme si užít všichni. Kami zatím v omezené míře. Pak ale vyrážíme s Verunkou do květinářství, protože teta Danča má prý zítra narozeniny. Díky kytičce jsme se u nich nakonec zdrželi až do večerníčka. Klasika. Večer už jsme byli všichni unavení. Teda já konkrétně úplně nejvíc. Holt to chladné počasí, na to ještě nejsme zvyklí.

Do školky pro Daníka

Dopo školka, já a Kami jsme si odskočili do města na oběd s Honzíkem.

Odpo procházka nejdříve na hřiště za Verunkou, potom do Borůvky na zmrzlinku (vanilkovoborůvková, mňam!!!) Kami si hezky pospala a byl čas, aby se zas trošku poplazila po zemi. Jenže zrovna přede dveřmi zazvonil telefon a v něm teta Verča, jestli bychom nevyzvedli Daníka. A Fíla slíbil. A tak jsme šli. Síly už sice ubývaly, ale pouze cestou tam, když už jsme byli s Daníkem pohromadě, sáhli jsme si pořádně do rezerv.

Člověk by řekl, že pak mladý pán odpadne, jenže on ještě do 21 dělá v posteli s tárou blbiny.

Běžný rodinný den

Dnešní zpíváníčko už bylo lepší, než to minulé. Mladý pán je sice stále jako rušivý element, překvapivě víc na své nežli na Kamčiné hodině, ale už se s jakýms takýms režimem smířil (což neznamená, že by se nesnažil vyjednávat o změně programu, jako třeba hrát si s novou garáží místo jít na kačeny apod.). Oproti předchozím sezónám se výrazně zapojuje, má až proaktivní techniku, ovšem jenom dokud ho to baví. Slečna to zatím zvládá, i když to obvykle znamená velký časový posun, co se podávání snídaně týče. Zato spací ducks&shopping procházka se hodí ;o) 

Fílovo polední spaní se pořád nerealizuje. Za to večerní řádění na hřišti začíná být na denním pořádku. Nicméně dneska jsme se s Fílou vydali ven na kole a šlo mu to parádně. Moc jsme si nezadali se starším Kubíkem, který zatím jezdí na odstrkovadle.

Slečna taky prodělává evoluci, nějak ji nevychází denní spaní. Pár dní vynechala to před večeří a při kojení pak total odpadla. Teď si zas párkrát zdřímla a večer měla teda ještě sílu se před spaním milionkrát překulit, prokroutit, zapérovat, přeplazit. Ukolébavky jsou nuda. Nejlepší je se před spaním s mámou prát o dudlík. To je teprve legrace!!! Škoda že z toho není tak nadšený i Fíla, který si vzhledem k celodennímu vytížení posunul svou večerku trošku dopředu.

Ale zatím všichni živí a zdraví. Tak asi super!!!

For Toys

Kruté zjištění. Slečna už nám taky začala žárlit. Dnes ráno se přišli kluci ráno přivítat do našeho pelíšku a velkým nedopatřením se Fíla dostal ke mně blíž než Kamča. To byl teda pohled následovaný velkým výdejem energie, aby se se slečna dostala zpět na „své místo“ na výsluní.

For Toys – tentokrát jen 1 zimní čepice. A kdyby pokaždé Fíla neoplakával odchody, tak si ten veletrh taky pěkně užil. Ostatně i Kami. 

 

Jeden hambáč

Dopo plavčo, Míša s Kami si zatím dávali shopping na Chodově. Pak jsme si dali rychlooběd doma a hurá na nehvizdský jarmark. Kdo mohl tušit, že jsme tím prošvihli kulinářský zážitek z Čejkovic grilu. Nooo, nechtěli se s námi dělit, sousedi jedni naši, nechtěli…jen jeden kousek nám nechali!!! A my na ně mysleli a burčák na jarmarku jim koupili. A byl výborný, jakož nakonec i celé to burčákové odpoledne s „přáteli“. Škoda že večer nad zábavou zvítězily povinnosti :o((( teda aspoň u nás. Ale jinak se nám ta oslava Péťových a Verčiných narozenin povedla, aspoň co se počasí, burčáku a JEDNOHO hambáče týče ;o)

Odpočinkový den (dle plánu)

Původně to měl být odpočinkový den.

Pak jsme si ne dnešek přesunuli kontrolu v 8 měsících (8,31 kg a 72 cm). To zvládly děti dobře. Jen jsme v čekárně zapomněli cisternu :o(((

Ale panáček nechtěl být dneska doma a pořád chtěl někam na návštěvu. Nakonec jsem naložila děti a vyrazila s další várkou proviantu za Ivicou a malou Soničkou. Trošku jsme je překvapili, ale zvládli to a my taky. Dokonce taky shopping průzkum v Arkádách. Jak je možné, že s dárečkem odešel zase jen Fíla?!?! I když zvládli jsme i kytičku a rohlíky. Bohužel na úkor kašičky, proti čemuž slečna v autě náležitě protestovala až z toho nakonec usnula.

Druhý zoubek?

Školka zatím stále s pláčem. Kamčino plavání zatím stále v pohodě. I při polévání. Oběd ve školce stále nestačí, takže jsme se doma „dojedli“ a vyrazili s Verunkou na hřiště. Pořád pokračuje boj o hračky. Bojujeme i na zahradě. Bojujeme i na pokraji sil. No tak to dneska raději dříve balíme. Ani dárečky z Afriky ještě radši nevybalovali. Aby z toho nebyla nešťastná příhoda. Já jsem vybalovala až do 2 do rána. Btw. Kami má dneska pernou panadolovou noc, vidím to na druhý zoubek!

Volná středa. Speciální den. Vhodný na velký rodinný shopping. Myslím, že jsme to zvládli docela dobře, i když se nám ani tentokrát nepodařilo setřepat slečnu hysterku. A to jsme ani nezabrousili do tématiky zimní kombinézy pro mladého pána.

Shopping v OC Černý most slavilo velký úspěch i proto, že se vedle zahajuje velká stavba, takže tam 3 bagry nakládaly hlínu na korby náklaďáků….no co víc si může téměř 3letý kluk přát ;o))

Doma jsme si dali rychlooběd a vyrazili se dvěma kočárky do High Baru. (Ano, opravdu byl dneska „svátek“ a i Fíla se pěkně vezl.) Míša má zítra svátek, tak si dáme něco sladkého. Jen s tím sluníčkem, s tím jsme tak úplně nepočítali. Každopádně v baru jsme byli sami, Fílovi se tam líbilo, Kami spala, tak až na toho kakoše ve slipáčích docela goood.

Cestou zpět jsme zkontrolovali ještě Uniqa dětské hřiště…nevím nevím, ale asi už jsme na to naše moc zvyklí. No a dojezd proběhl s drobnými scénami na zahradě. Teda dojezd…ten pak vlastně dojeli Míša s Fílou venku na kole s Verunkou. Zatím co já jsem uspávala Kamču v jídelní židličce. Sice usnula brzy, ale klasicky měla první část horší a mně se tak chystání na zítřek protáhlo :o(((

Zpíváníčko

Tentokrát už máme program vyjasněný a Fíla neprotestuje. Zvládáme nakrmit kačeny, nakoupit a zkontrolovat pískoviště u nedaleké restaurace. Fíla na hodině s Verunkou už značně divočí, ale taky se zapojuje, což nebývalo.

Cestou domů zjišťuju, že hlad je neúprosný, neboť jsem se tak trochu zapomněla nasnídat. Ale připravený koláček mi snědl Fíla. Takže po dojezdu, když se všichni dožadovali oběda a někteří i odpočinku, už jsem začínala ztrácet nervy. Klasika. Pak už se to táhlo až do večera v mírném napětí. Jsou to nervy. Naštěstí nás aspoň na chvíli rozptýlila teta Janička.

Školka není úplně ideál

Pondělí ve školce. Fíla pláče čím dál víc. To jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. My s Kamčou jsme zvládli další plavčo náhradu a i při verzi od 11 hod zvládáme Fílu vyzvednout. Odpoledne je ale dramatické, protože se nám s Fílou nedaří sladit programy. A ty rohlíky z obchodu ale fakt potřebujeme. (ještě že pak Fíla brzy usnul.)

Tatínku, pojď si hrát!

Ráno se Fíla vyptával na Honzíka, ale byla naplánována „pánská jízda“ v Toulcově dvoře (v rámci akce Tatínku, pojď si hrát). Vypadalo to, že se kluci bavili. Mj. jízdou v autě, kdy povzbuzovali strejdu Peťu. 

Klánovický les

Dopoledne jsme se sešli se sousedy na zahradě a po lehkém obědě jsme se s nimi vydali do Klánovického lesa. Pohádkový les, o kterém se bavily maminky ve 4lístku, se bohužel nekonal, ale procházet se dalo tak jako tak. K večeru se přemisťujeme zase zpět. Odhlasovali jsme pizzu a Verun jejím prostřednictvím aspoň částečně oslavila své narozeniny. To byl takový pěkný začátek večera u burčáku (pro ten se muselo extra zajet, a byl dost dobrý). Hry Mám to! i Česko nám šly opravdu krásně. Škoda, že nestíháme trénovat častěji. No a spát se jde lehce po půlnoci.