Dnešní nástup do školky byl zase o fous lepší. Hurá!!! Už se
nám podařilo ten pláč zadržet. Já s Kami jsme od školky pokračovaly na
plavčo a jak jsem předpokládala, cesta nebyla úplně v pohodě. Dorazily
jsme 5 minut před začátkem hodiny. 10 minut před začátkem hodiny Kamča
v autě usnula. Spala i po vyndání ze sedačky i cestou do čtyřlístku. Už
jsem přemýšlela, co budu asi se spícím dítětem v bazéně dělat. Ale
v šatně naštěstí už otevřela oči. A ani ji nevadilo, že byla vzhůru tak
krátce. Sice se trošku v bazénu klepala zimou, ale statečně se nechala
několikrát potopit, aby zapózovala panu fotografovi. Škoda, že jsem si myslela,
že už jsme tuto hodinu prošvihli a nebyla jsem na to nijak finančně připravená.
V klidu jsme se stihli najíst, pohrát si a
s lehkou únavou jsme se vydali zpět vyzvednout brášku ze školky. Ten byl
jako tradičně v dobré náladě. Když už je po bitvě, je Fíla pravý generál.
„Filí, co jste měli dneska k obědu.“ Fíla se snaží vytáhnout bundičku
„Čichni si mámo, čichni!!!“ (jo, tohle fungovalo minule, ale dneska bez
nápovědy z jídelního lístku ten trik nezvládnu ;o)))
Chvíli jsme si pohráli doma. Kami se pro změnu pořádně najedla
a pak jsme si odskočili ještě k Cimbůrkům. Ale kolem 15 už byla Kami zase
unavená, tak hurá domů do postýlky. Následoval další velký hlad, který zahnal
brambor s květákem.
Pak už jsem jen čekala na Janičku, když mi přišla zpráva, že
si to Míša rozmyslel a že před dnešním vánočním večírkem upřednostnil rodinu
nebo analýzu, whatever, každopádně byl na cestě domů. Hurá!!!
Večer další bitka hladovců. Hladový táta dostal těstoviny,
Fíla mu s nimi vydatně pomáhal a Kami se nenechala odbýt. I když měla za sebou
kotel večerní kašičky. Štěstí, že jsem měla v záloze nesolené těstovinky
pro ni, které jsme tátovi do talíře podstrčili ;o))) Jóooo to jsou triky ;o)
Ale dlouho nám to asi procházet nebude :o(((