pátek 31. ledna 2014

Sauna

Takže Tomášovi bude brzo 40. Uf, to jsou mi věci. Každopádně je to dobrý důvod jít zase po delší době do sauny/vířivky v Čelákovicích. Začínáme tradičně bowlingem, je to hrůza, ale projel jsem to na celé čáře. Pak už teda jen sauna, kterou se nám podařilo zahřát až na hezkých 97,5°, aspoň to ukazoval teploměr, a vířivka… No co vám budu povídat, hezky bylo…

neděle 26. ledna 2014

Poslední(?) oslava

Že by poslední Vánoční dárky? Asi jo, už o žádných dalších nevíme. Vypadalo to, že byli všichni vesměs spokojeni. Samozřejmě u nás se to ještě znásobilo i tím, že děti měly narozeniny, takže toho bylo malinko více. Včetně 2 dortů, které fakt nevím, kdo sní…

Každopádně - venku bylo krásně (sice zima, ale krásně), takže jsme se museli jít do toho sněhu trochu protáhnout. Byla to super zábava - tahat se na saních a prknech, rozbíjet a vzápětí tahat led a tak… Myslím, že jsme si to náležitě užili. Kdo ví, jak dlouho ten sníh vydrží a jestli bude tuto zimu vůbec ještě šance si takhle zablbnout.

Do Nehvizd jsme vyrazili docela brzo, dokonce tak, že si děti večer ještě stihly aspoň trochu pohrát se svými novými hračkami.

sobota 25. ledna 2014

Oslava s rodinkou

Bylo to náročné, sotva jsme se trochu zahřáli z té krátké venkovní procházky, vyrazili jsme do Sviadnova do restaurace Ondráš na slavnostní oběd - tolik narozenin, to je přece důvod to oslavit! Fíla, Kami, Terka, děda Pepa…

Jídlo bylo dobré, restauraci si zapisuju na seznam míst, kde se dá dobře najíst. Takových míst v okolí F-M moc neznám (tím neříkám, že tam nejsou).

Po obědě jsme se všichni přesunuli k Prachařovým, kde proběhlo další dárkování a další spousta jídla. Fíla dostal spoustu Lego Star Wars, takže už už chtěl jet k babi a dědovi, aby mohl skládat. Nakonec mu ale stačilo, že mohl začít skládat na místě.

Večer děti byly docela hotové a rychle usnuly, takže si je teta Janushka, která dorazila, vůbec neužila. Ale co už, aspoň jsme pořešili zásadní problémy lidstva (když už jsme se nedostali k hraní Carcassonne).

Zimní procházka

Ráno proběhl jeden z posledních Ježíšků. Děti dostaly další slušnou dávku dárků, byť babi s dědou neměli nic kupovat. A to byl taky důvod, proč Fíla nechtěl jít vůbec ven, musel nutně skládat další z mnoha Lego stavebnic, co dostal.

Poté, co jsem se vrátil ze všech možných místních obchodů, jsme s Kami a Soňou vyrazili k řece. I se sousedovic Sisi. Byť bylo více než 10 stupňů pod nulou.



pátek 24. ledna 2014

Cesta do Beskyd

Domů jsem z práce nedorazil nějak extra brzo, ale překvapivě šlo balení ráz na ráz a už v 7 jsme seděli v autě směr Beskydy. Na 140. km byl Mekáč, což děti samozřejmě ocenily:-) Já navíc potřeboval kafe, jinak nevím nevím, jak by ta cesta dopadla. A pomohlo. Zvládli jsme ji rychle, i když na některých místech padal sníh.

U babi a dědy se už spalo (jak jinak, že…), děti se naštěstí přenosem do postele taky nevzbudily, my ale se Soňou ještě museli dobalit nějaké dárečky a tak…

neděle 19. ledna 2014

Den s Cimbůrkovými

Překvapivě jsme vyrazili ve stejný čas jako sousedi, byť nám to ráno nešlo nějak rychle. Překvapivě mě rovněž po včerejší lahvi whisky nebolela hlava. Překvapivě bylo dneska fakticky krásně a teplo (byť je polovina ledna). Takže jsme si dnešní den v ZOO opravdu užili. A myslím, že obě děti jakbysmet. Otázka zní, zda si to užívali i sloni, kteří byli zavřeni a nevypadali nijak šťastně (ale je pravda, že venkovní výběh je hezký).

Po návratu domů jsme si dneska udělali samostatný sportovní den - já šel s Martinem běhat (nic extra, po dlouhé době), Soňa pak s holkama (taky po dlouhé době) na zumbu.

sobota 18. ledna 2014

Nabitá sobota

Ráno se uvolnilo místo na Kamčiném plavání, hned jsme po tom skočili. Znamenalo to ale, že jsme Kamču museli vzbudit (šikulka vydržela spát docela dlouho; snažím se je v sobotu držet v posteli co nejdéle…). A pak už to šlo ráz na ráz – nasnídat, oblíknout, vyrazit. Soňa zůstala doma, resp. měla v plánu jet utrácet peníze, my si tedy užívali Čtyřlístek sami. Plavání s Kami mě fakt baví, do všeho jde s chutí a s úsměvem (snad jen s výjimkou plavání na zádech). Fíla si tu půlhodinu užíval potápění na schodech, takže dobrý.

Pak rychle osušit, oblíknout, abychom se za necelou půlhodinu znovu převlíkali do plavek, resp. Fíla. Kami měla hlad, takže jsme zůstali v herničce a pojídali připravenou sváču a zapíjeli to kafíčkem. Po skončení Fílova plavání jsme se už nějak dlouho nezdržovali, neboť jsme se nakonec rozhodli jít odpoledne na Čtyřlístkem pořádaný karneval. A ještě jsme neměli hotové masky.

Doma jsme se tedy vrhli na vystřihování sněhových vloček z papíru pro Kamču (jde za sněhovou vílu:-) a vyrábění rampouchů z alobalu pro Fílův kostým, který se rozhodl jít za Ledového krále. Sám si vytvořil korunu z papíru. Ani jsme neměli moc času se doma zdržovat, museli jsme vyrazit. Oba uličníci cestou na karneval usnuli v autě, tak jsme je na místě nechali chvilku prospat, ale čas byl neúprosný, takže si dali jen takový krátký „restart“. Na karnevalu bylo poměrně dost lidí, takže jsme u všech soutěží museli čekat. Děti ale byly šikovné a vše zvládly, takže je odměna neminula. Fíla pak sice hned chtěl jet domů, ale ještě jsme více než hodinu vydrželi na místě (aniž bychom kohokoliv přemlouvali). Možná byla tím motive i tombola, kde jsme nakonec přece jen nějakou tu cenu získali (a to byl Fíla opravdu šťastný). Asi bychom na karnevalu vydrželi ještě déle, ale byli jsme na večer domluveni s Čejkovými na hráčském dýchánku.

Přišli k nám prakticky chvíli po našem návratu, takže museli počkat, než se navečeříme. Pak jsme děti nechali napospas jejich hrám a televizi, resp. filmu Já padouch 2. A vydrželi u toho někdy do 10. hodiny. My už mezitím Čejkovým vysvětlili Carcassonne a zahráli si s nimi první hru. Moc mě to po tak dlouhé době bavilo, byť jsem nevyhrál:-) Každopádně vypadalo to, že i Čejkovým se hra líbila, tak snad to nebylo naposledy. Závěrem jsme pak hráli už jen Jungle Speed včetně rozšíření, slušné maso, obzvláště kartička „sleduj sousedovy karty“ je fakt šílená…

neděle 12. ledna 2014

Putování s dinosaury

Děti jsou milosrdné, i dnes vstávají až o půl osmé. Včera večer jsme nemuseli nic chystat, já se ale koukal na Homeland až někdy do dvou v noci. Dle včerejší domluvy jsme vyrazili kolem poledne do kina na Putování s dinosaury ve 3D. Jeli jsme asi půl hodiny před začátkem filmu, ale evidentně to ještě pořád nestačí. Nepomáhá totiž to, že je otevřená jen jedna pokladna. Pak se ještě musí vybrat nějaké bonbony (další fronta na zaplacení) a preventivní záchod a rázem jdete do sálu až u poslední ukázky před filmem. V takovou chvíli je super, když na vašem místě někdo sedí a musíte se s nimi začít dohadovat, kdo že má na sedačky nárok. Naštěstí je kino zaplněné jen asi z jedné třetiny, tak jsme nakonec šli sednout jinam. A začal film. Žádný šlágr to nebyl, ale provedení fakt pěkné. Fíla se několikrát slušně polekal, Kami překvapivě nic (možná to 100% nesledovala). Měla totiž důležitější věci na práci, a to totiž sníst všechny ty lentilky, co si naložila do kornoutu.

Cestou domů Kami usnula, povedlo se nám ji dokonce přemístit do kočárku v chodbičce. Využil jsem toho, že Fíla si šel hrát s Legem, takže jsem vysál auta a vyměnil vadnou žárovku. To se samozřejmě neobešlo bez slušně dořezané ruky (nechápu, jak může někdo navrhnout tak debilně přístupnou žárovku???). Kami nespala nějak dlouho, takže jsme pak pozvali Čejkovy, aby si přišli na dortík. Samozřejmě nepřišli s prázdnou, takže děti dostaly další dárečky.

sobota 11. ledna 2014

Oslava Kamči a Fíly

Sobotní ráno začalo nad očekávání dobře. Děti totiž spaly až do půl osmé, což u nich není vůbec obvyklé. Bodlo to obzvláště poté, co jsme šli spát až po druhé v noci, protože jsme ještě chystali věci na oslavu.

Včera se nám na poslední chvíli podařilo přihlásit Kamču na náhradu plavání, takže jsme se během necelé hodiny museli nachystat a vypravit. Do Čtyřlístku jsme vyrazili jen já a děti, Soňa doma pokračovala v přípravě chlebíčků apod.

Plavání s Kamčou jsem si vážně užil. Kami je stále jak neřízená střela. Jediná věc, co nechce dělat, je lehnout si ve vodě na záda, ostatní věci zvládá s přehledem. Dokonce tak, že si ji instruktorka vždycky „půjčila“ na předvedení. Pak rychle do sprchy, oblíct, doplnit energii a zase zpátky do bazénu, tentokrát Fíla. Ani jsem neměl moc čas sledovat, zda mu to šlo nebo ne, mou pozornost vyžadovala Kamča a rodičové ostatních dětí. Každopádně pak zase rychle do sprchy a oblíct, abychom náhodou nebyli nemocní. Na zahřátí samozřejmě pomůže teplá polívka. A maso s rýží. Máma nás fakt slušně vybavila:-)

Rázem bylo asi půl jedné a museli jsme vyrazit pro dortíky. Kami cestou usnula (což bylo plánováno), takže už jen nějak přemluvit Fílu, aby ji pohlídal. Dorty byly hotové, takže vše nabalit a hurá zpátky do Čtyřlístku pomoci Soni, která mezitím dorazila, s výzdobou. Po druhé hodině začali chodit první hosté. Zpočátku to vypadalo, že nás bude jenom pár, nakonec ale dorazili všichni a Čtyřlístek doslova praskal ve švech. Přes 35 lidí… Uf! Asi nejlepším nápadem bylo koupit frkačky – stačilo, že „troubení“ spustilo asi 5 dětí a nebylo pak už slyšet nic jiného. Naštěstí jsme měli chvilku na krájení, distribuci a snězení dortíků, a pak už hurá do bazénu. Tam sice hladina hluku neklesla, ale v tom bazénu to člověku tak moc nevadí. Je super, že Fíla už umí plavat sám, celou hodinu jsem se o něj vůbec nemusel starat (s výjimkou toho, že jsme po sobě házeli balónky či se potápěli) a mohl se věnovat Kamči (kde přece ještě nějaký ten týden dozor bude nutný). Srovnám-li to ale s ostatními návštěvníky, kteří museli mít rukávky či jiné pomocníky…

Po bazénu jsme se vrhli na naše domácí uzené a další várku dortíků (koupil jsem i jiné než ty dětské a musím uznat, že mi tentokrát chutnaly více právě ty „standardizované“ dorty). I ostatní si na nich pochutnali. S blížící se sedmou večerní začali návštěvníci postupně mizet domů. Když jsme zůstali jen s Evou a Adámkem sami, začali jsme s rychlým úklidem, naložili věci a děti do auta a vyrazili domů. Říkali jsme si, že by obě děti mohly cestou v autě po tom náročném dni usnout, ale nestalo se. Doma jsme ještě samozřejmě museli složit nějaké to Lego, až pak se mohlo jít spát.

Každopádně, myslím, že oslava byla opravdu podařená. Už to, že všichni dorazili a nebyly žádné omluvenky kvůli nemocem je v polovině ledna velký úspěch. Hlavní atrakci, bazén, si fakt všichni užili (aspoň to tak vypadalo), takže je velmi pravděpodobné, že příští oslava by mohla být zase na stejném místě…


sobota 4. ledna 2014

Hrad

Dneska jsme tvořili. Hlavním úkolem bylo postavit a vymalovat si hrady, co děti dostaly od Ježíška...



středa 1. ledna 2014

Tak jsme doma!

Přestup ve Frankfurtu byl v pohodě. Času na přechod k odletovému gejtu bylo dost, dokonce jsme si na místě dali nějakou snídani a kafe. Let do Prahy byl kratičký, to takoví mazáci jako my zvládáme levou zadní.

V Praze jsme na letišti chtěli nakoupit v Bille, ale na Nový rok je zavřená. Proč jako? :-) Hlavně to znamená, že budeme doma hlady.

Tak teď už jenom čekat na Tomáše. Přece jen jsme byli strašně rychlí, s čímž jsme původně nepočítali. Tomáš si naštěstí nechal časovou rezervu na cestu, takže jsme velmi rychle seděli v autě a mířili domů.

Tam nás, světe div se, čekaly ještě další dárky. Ten Fíla to tušil správně:-) Hlavně tam byly nové stavebnice Lego, to se přece musí hned složit. Děti ale malinko přecenily své síly. Přece jen těch 5 hodin spánku se na nich projevilo, takže kolem páté odpoledne už u skládání usínaly. Jenže ony to přece MUSÍ dostavět!! Nakonec jsme je přesvědčili a poslali spát...