Míša zůstává doma, abych mohla nerušeně k zubaři.
Odvádí Fílu do školky a poprvé zažívá ten velký křik. Ještě že při vyzvedávání
už je vše v pohodě. Sice se Kami venku v kočáře vzbudila, ale když ji
nebylo nutné vyndávat, tak to zas tak nevadilo.
Vypadá to, že to děti s tátou krásně zvládli, jen po
mém příchodu se doma projevila anarchie. Slečna se nechtěla nechat přebalit a brácha
se tomu strááásně smál.
Na zpíváníčko. Kami vstala 7.20, Fíla 7:40, ale 8.30 jsme
byli na místě ;o) i s malou zajížďkou. Dneska jsme Kamilce koupili
botičky, Fíla byl v obchodě moc hodný, vybíral tam boty pro mámu. Nicméně
Kami má nové teplé botičky. Možná nejsou tak krásné, ale jde ji v tom
chodit. A to je základ ;o) Odpoledne jsme všichni polomrtví a nejvíc Kami, která se
ani táty nedočkala.
Kami dnes prvně cestovala ve „velké“ autosedačce a evidentně se jí v ní líbilo:
Fíla šel do školky. Pro změnu s řevem. Řvát
v šatně, to nebývalo :o((( Snad se to zlepší. Po obědě už měl lepší
náladu. A když jsme pak cestou z obchodu dostali ještě nabídku jít ke
Kubíkovi, to bylo radosti. Jen ta svítící autíčka, ta strááášně nutně
potřebujeme ;o)) Cestou domů jsme ještě potkali Verunku na zahradě, tak jsme
chvíli malovali na tabule a chvíli si hráli na pískovišti, ale děti už začínaly
být unavené, aspoň Fíla. Takže když Kamču probudili, dali jsme si už jen dojezd
doma u TV.
Hornbach vyřešil naše problémy s novou židličkou.
Následovala Langoš party u Cimbůrků a následná procházka. Dlouho jsme byli
s rýmičkou doma zalezlí, takže pobyt na čerstvém vzduchu Fílu totálně
odrovnal. A Kami úplně nejvíc. Spala od čtvrt na 5 do 18.40, což není na
klasickou večerku v 19 hod ;o))
Ráno rodinná snídaně a pak hurá na plaváníčko. Míša
s Kami klasicky nakoupit. Sešli jsme se všichni ve 4lístku, Kami se
strašně líbily schody na skluzavku. I skluzavka samotná. Pořádně jsme se
vyblbli, najedli a mohli jsme si dát šlofíka v autě. Riskli jsme to a jeli
k Ivi pro věcičky na malou Karolínku Veselou. Bohužel nám to nevyšlo a
přenesli jsme paniku na Ivi, která pak chuděra k večeru věci dovezla k nám.
U nás dle všeho probíhal baby bazárek. Bára si šla pro židličku
a odnesla si i tašku věcí, které František už vynosil. Libuška přijela pro těhotenské věci a odvezla si i oblečky.
Verun přesunula těhotenské věci k Libušce a vzala si zpět kousky po
Daníkovi.
Ještě že Čejkovi nám nic nedonesli ani si nic neodnesli.
Večer instalace nové židličky. Dostavily se technické
problémy.
Fíla šel do školky, to byl zase řev. Strašný řev. Kami si
užívala samotku a oslavovala to tancem na autě. Zbytek dne jsme strávili doma,
především přebíráním balíků ;o) Kami přišly plínky i nová židlička.
To máte vstát ve 3 ráno na hodinový pokec s Kamčou. Pak
kolem 7, abyste zrušili Fílovu školku, protože včera snoplil víc než předchozí
den. Pak okolo ¾ na 7 na globální ranní vstávání. Pak snídaně a další
telefonát, který ověřuje, zda bychom přeci jen do školky nemohli dorazit, když
tu nudli u nosu teď pro změnu zase nemáme. Pán souhlasí se změnou pouze
s podmínkou snídaně s pohádkou, takže to máte po 9 teprve příchod do
školky. Následuje cesta pro pečivo, prodloužená o předávku nevyhovujícího
oblečení mladším (Fílových triček sousedovic dvojčatům) a dobírkou vyhovujících
botiček potřebným (výpůjčka zimních botiček od sousedovic Nikolky). Pak rychle
uvařit ten oběd, co jste Fílovi ve školce zrušili. V mezičase aplikovat
mladšímu dítěti jogurt. Plynule pokračovat opětovným oblékáním a cestou pro
malého školkaře. A je čas na multiaplikaci oběda (pohádka vypomůže). Pak uspat
jedno dítě, dojíst koláč a uspat druhé dítě. Uklidit a zajít pro první vyspané
dítě. Zvládnout s ním telefonát a zajít pro druhé vyspané dítě. Další
stravovací kolo. Pouze individuální. Pokračuje tak zvaná volná zábava. Já se
bavím pro změnu telefonováním. Děti skokem z čehokoli či výstupem na
cokoli. Oslava příchodu otce a globální stravovací kolo včetně pohádky.
Následuje koupání a uspání jednoho dítěte. Pak dlouho nic (v mezičase si
tatínek zdřímne a maminka nabarví vlasy) a pak koupání a uuuuuspávááááání druhého
dítěte. A na závěr? Sepsání tohoto náročného dne ;o)))
Druhý den testování jednoho poledního spaní. Malá slečna
testuje i nás ;o) Je šikovná a všechno vydrží s relativně dobrou náladou.
Už se totiž taky začíná vztekat. Je totiž potřeba se ozvat, když mi brácha
pořád něco bere, že ;o)) Taky si umí „vykřičet“ vyhlédnutou hračku a
„vykomunikovat“, že už je na čase zase pustit Čmeldu. Všechno nám jde skvěle a
máme jen jeden problém, že se díky změně režimu chodí docela brzy spát a
tatínka už si moc neužijeme.
Jinak jsme dneska testovali „domácí stravu“. Kuřátko
s rýží. Žádný odpor jsme nezaznamenali, ale šlágr to taky asi nebyl.
Děti jsou stále hodné. Super! Míša má stále shopping službu.
Kami už prokazatelně ví, jak dělá kravička. Umí ukázat, jak bude veliká (což
dělá nejraději na posledním schodě) a k tomu přidává „tak tak všelijak“,
„pa pá“ a „ty ty ty“ (vše vypadá stejně, takže je těžké rozhodnout, co zrovna
z těch tří to je ;o)) Jezdí s odrážedlem (častěji s tím
auto-odrážedlem), včetně toho, že do něj nastoupí či z něj vystoupí.
Odmítá sedět v jídelní židličce „pro malé“. A taky si dneska poprvé
odzkoušela den s jedním poledním spaním. Pár dnů už na to pilně trénuje
posunutím dopoledního spaní, ale ještě ji to obvykle odpoledne vzalo. Dnes to
vydržela a večer usnula „jako miminko“.
A co umí nového Filípek? Má uklízecí službu, takže když máme
štěstí, tak tu plínu s kakošem „nevyhodí do ledničky“, ale do koše. No a
večer, po večerce, to dneska udělal největší upgrade, přelezl si do „tatínkovy“
postele. Úplně sám, i přes to, že tam tatínek ještě vůbec nespal. Ta nová
postel už je určitě potřeba!
Teta a babi odjely se slovy „návštěva odjede a všichni si
půjdou lehnout a bude klid“…asi tady někdo špatně slyšel nebo co, každopádně po
odjezdu se Kami přestala „přetvářet“ a spustila pořádný řev. Zuby asi bolí a
bolí a bolí. Dopoledne, v poledne, odpoledne i večer…no prostě jsou mezi
tím světlé chvilky, ale jinak řev a vztek. Na to tady prostě nejsme zvyklí.
Ještě že Fíla šel s tatínkem v poledne spinkat. Sice nedobrovolně a
s brekem, ale za to měl večer velmi milou náladičku.
Pro nemoc plavčo rušíme. Fíla má svou „hrací tetu“, Kami se
předvádí před babi a já mám povolenku na odpolední shopping. Vyrážím kolem 15
hod, hned jak uspím Kami a vracím se kolem 19. Doma jsou všichni v dobré náladě
a příjemně unaveni. Večer se zase hraje Česko, ale Kami ani zbytek rodiny (až
na hodného Fílu, který po mne nic nechce ;o))) mne prostě nenechají vyhrát. Ani
omylem!!! Ani v kartách. Sice už je aspoň nesmetou ze stolu, ale času na
rozmyšlenou moc nedávají. A pak se do toho vloží ještě Kami, za kterou běhám
celý večer a která si pak ze mne dělá legraci až do 3 do rána, kdy po velké
námaze usne. Ufff!!!
Kami dneska s tátou na plavání. Oba byli velmi
spokojeni, tak si to třeba někdy zase zopáknou. To máma s Fílou doma
spokojená až tolik nebyla. Holt rýmička a hladovka nejdou dohromady. A co
z toho plyne za závěr? Nucené polední spaní. Pán to poněkud oplakal, ale
přežil. A odpoledne byla nálada výborná.
Pořád doma s rýmičkou. Vycházky a výlety jsme si
zrušili, takže si tatínek vzal kvůli další akci zubař půl dne volna. Volný
termín byl až pozdě k večeru, takže to vypadalo na tátovu premiéru ve
večerním usínání. Nakonec jsme měli štěstí, průjezd Prahou byl rychlý a paní
přede mnou zapomněla/nestihla termín. Takže jsem nakonec skončila 15 minut po
plánovaném startu. Není to super?!?! Zpět už taky žádné zácpy, které jsem
míjela cestou k zubařce. Takže jsem děti stihla ještě před večerkou a na
premiéru už ani nezbyl čas. Snad někdy jindy.
Je to sichr, Kamčino první slovo je „baf“. Její druhé bude
asi už klasičtější „mami“. To používá třeba když ji zavřete do cestovní
postýlky a chystáte se někam odjet. Třeba do Tesca využít akční slevy, které
jsou omezené pouze na centrum Prahy, jak jsme pozdě zjistili.
Dneska jsme měli velké ambice. Teda aspoň za mne, neboť jsem
chtěla tátovi k výročí nachystat aspoň linecké srdíčka. Kami statečně
usnula a Fíla vydatně pomáhal. „Už můžu mami, tak už??!“…“Já už na ně mám velký
hlad, na ta srdíčka. Už si na ně připravuju jazýček!“ (co se děti ve školce
nenaučí, že ;o))) Tak srdíčka jsme zvládli. Díky Fílově spolupráci i luxusní
oběd, na to, že byl bez předchozí přípravy. Pán měl čočkovou polévku a uzené
s bramborovou kaší. To není jen tak. To chce aspoň tak 1,5 hodiny hezkého
Fílova hraní a nějaká ta spolupráce ze strany mladé slečny. Škoda, že
z toho mladý pán nic moc nesnědl L Holt nemůže vycházet
všechno a celý den, že. Ani Kamčino odpolední spaní za moc nestálo….nicméně
navečer jsme tu měli jakžtakž nachystáno a naklizeno.
A třešnička na dortu???
Fílova výpomoc tátovi: „Filí, pojď, dneska máme výročí,
pomůžeš mí dát mámě kytičku.“…“Na, tady máš kytku.“…“A co řekneš,
Filí.“…“Nééééé, TY!“
Fílova výpomoc mámě??? „Filí a my jsme tátovi připravili
překvapení, že.“ (myslím na napečené linecké srdíčka…“Jóóó, pojď táto nahoru.“
(myslí na všechna roztahaná autíčka)
Další kolo u zubaře. Tentokrát to pro děti nebyla
taková krize, protože díky tomu strávili odpoledne na návštěvě u Matýska a
Terezky. Myslím, že se jim tam dost líbilo, hlavně Fílovi. A taky pak cestou
domů usnuly, což se zase líbilo nám. Čili takový krásný den, jen kdyby Fílu
dneska nešokovalo, že Verunka odešla ze školky už před obědem.
Jeden by nevěřil, jak dlouho trvá uvařit kuře na smetaně.
Kde asi dělám chybu??? A jelikož mi dneska všechno strašně dlouho trvalo, došlo
na večerní koupání už evidentně pozdě. Evidentně proto, protože nám slečna na
lehátku ve vaně usnula. Že to umí v jídelní židličce, o tom už není
pochyb, ale ve vaně?!?! To jsem nečekala. Asi budu muset popřemýšlet o
doprovodném koupacím programu, jestli není náhodou příliš nudné se jenom
polívat vodou.
Sobotní dopolední program začíná být tradiční a zvládáme ho
čím dál tím líp. Já mám s Fílou plavání a Míša s Kami shopping. Vše
podle plánu i s rodinnou snídaní – Fíla párky, Kami jogurt, zbytek
vaječina ;o)) No a když k večeru dorazí i „náš“ Honzík, to je teprve
legrace. I když nejprve u sousedů.
Překvapivě jsme se pak ještě sešli u hry „Svět“. Teda hlavně
Míša, Honzík, Peťa a Tomáš, já zůstala u funkce hlavního zásobovače,
hlídačky/uspávačky, vrchního radiče a palubního nástěnkáře. Všechno mi šlo
skvěle.