neděle 28. listopadu 2004

Londýn

Služební cesta do Londýna. Nejprve radost z toho, že poznám kousek nového světa, pak ale svým způsobem zklamání, protože jsem nic nestihl:-(
Odlet z Prahy někdy ráno kolem půl sedmé. Ještě snaha o změnu letiště pro večerní návrat - tak sice můžu letět někdy kolem deváté z Heathrow, ale za změnu chce slečna u přepážky 6000. Se asi zbláznila, ne??? Kde mám vzít tolik peněz? Nu což, snad Stansted Express jede opravdu expres rychlostí a nezůstanu někde trčet...
Let je v pohodě, jen nevím, proč vždycky dostanu letenku nad křídlo:-( Zdá se mi to nebo ta slečna vedle mě se bojí létání??? Doufám, že nebude cestou moc vyvádět. Naštěstí to zvládá bez problémů:-)
Letiště ve Stanstedu je poměrně malé, aspoň se rychle zorientuju a najdu východ, resp. cestu k vlaku. Zpáteční lístek do Londýna na Liverpool Street stojí pěkných 24 liber... Nu což, já to neplatím, že... Překvapuje mě, jak ten vlak vypadá - čekal jsem něco modernějšího, trochu větší pohodlí... Ale což, hlavně že nakonec dorazíme do Londýna (i když se zpožděním... na ty prachy by se mohli více snažit...).
Výstup z vlaku naštěstí vede skoro přímo do metra. Teď se jen zorientovat v londýnském metru. Nakonec volím trasu se 2 přestupy a průjezdem asi 15 stanicema. Mind The Gap - to je vlastně všechno, co jsem si z Londýna zapamatoval... Mind The Gap - řvou na všech stanicích metra z repráků... Mind The Gap... No jo porád... Nebojte, nespadnu...
Adresu konání meetingu nacházím poměrně snadno, jen je škoda, že ačkoliv je to téměř v centru, nejsou v okolí žádné obchody, nic, jen officy:-( No nic, jdu teda na meeting, uvidíme, co to bude...
Lidi jsou příjemní, jsem sám překvapen, že anglická angličtina mi nedělá až tak moc velký problém. Aspoň že tak... Protože celá tlupa lidí je poměrně chytrá, meeting netrvá do čtyř, jak bylo původně plánováno. Taky fajn, aspoň bych měl bez problémů stihnout vlak, resp. letadlo.
Letiště jak je malé, tak je plné lidí a nedá se tady skoro vůbec hnout:-( Nakoupím nějaké Toblerone, bez kterých se žádný cestovatel letadlem neobejde, a jdu skrze x-ray kontrolu. Bez problému procházím. Pár metrů dál jsem ale zastaven dvěma maníky-policajty s připravenými samopaly... Kurwa, co to?? Proč zrovna já? Copak v tom obleku vypadám jako nějaký atentátník nebo co??? No nic, nekladu odpor, vyplním jim nějaký dotazník na téma "co jste v naší Británii vlastně chtěl" a čekám, jak dopadne kontrola mého pasu u nějakého chytrého zařízení. Naštěstí je vše OK a pánové mi přejí příjemnou cestu domů. Úplně jiný názor ale mají ty dvě postarší paní, ve kterých tato krátká prohlídka policií nevzbuzuje ty nejlepší pocity. Dívají se na mě, jako bych mohl za všechny špatné věci na světě. No vymlouvat jim to nemíním, že...
Let do Prahy naprosto v pohodě, v letadle bylo asi takových 20 lidí, a to možná přeháním...