čtvrtek 30. října 2003

Už je to tady!!!

I když mám poslední dva dny brutálně málo času, nedá mi to, abych se s vámi nepodělil o radostnou novinu. Vlastně jsou hned dvě. První je ta, že jsem dnes podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru k 31.10.2003, takže zítra jdu naposledy do práce do ATK, končím o měsíc dříve. Druhá novinka je, že jsme s mým novým zaměstnavatelem večer asi po hodině a půl domlouvání se v realitce podepsali smlouvu na pronájem baráku ve Štěrboholech (nebo Štěrboholích? Čert ví, co je správně.). Zítra mě tedy večer či odpoledne opět čeká akce "Kulový blesk" (za posledních 12 měsíců to bude už potřetí). Rád bych napsal něco k Morávce, ale to si budu muset nechat na někdy příště. Zatím se mejte

pondělí 27. října 2003

Fotky z Morávky

První várka fotek (heslo, nečekaně, "bebek")!!! Je tam téměř vše, co převážně Soňa nafotila tikitálem, další snad budou následovat, včetně našich "uměleckých" pokusů na klasické foto-materiály. To ale bude zřejmě trvat poněkud déle, neboť např. já jsem ještě film nevyvola a takový Skalák už třeba ani nevyvolá:-)

Pokud mám tady z Prahy dobré informace, na Morávce je v tuto chvíli už jen zbytek osazenstva - Jirka se Simčou a Venca. Já tam odpoledne nakonec nevyrazil... Mrzí mě to, ale bohužel. Včera večer (resp. v noci, no, možná už by se dalo říci dneska ráno) někdy v jednu se Kačenka chtěla udělat krásnou a voňavou, bohužel se jí to nějak vymklo z rukou - opařila se a teď má pravou ruku a levou nohu zafačovanou... Tak snad se z toho rychle vylíže...

No i tak doufám, že u většiny účastníků převládají pozitivní vzpomínky... Na druhou stranu musím uznat, že se tentokrát prostě nedařilo (nucené odjezdy do Prahy a jinam, country ve tři v noci... nebo bluegrass nebo co???, téměř povedená hromadná sebe/vražda kouřem, Kačenka, ...).

Morávka je v plném proudu

Zatímco většina účastníků naší konference a polovina současných přispěvatelů tohoto blogu je na chatě na zasněžené Morávce (foto důkazy budou co nevidět), já se Soňou jsme vyrazili do Prahy - já z důvodu pracovního pohovoru a Soňa z důvodu školních povinností.

Snad pohovor dopadne dobře a já budu moci jet dobře naladěn Lukášovým Citroënem zpátky na poslední noc na Morávku!

pátek 24. října 2003

První účastníci Foto-Morávky téměř na místě

A řeknu vám, stojí to za to - venku je pod mrakem, zima jak v psírně (ve zhruba 6:00 bylo na Ostravici jen nějakých -2 stupňů), pokud máte ještě možnost, přibalte si i rukavice, čepice, šály a tak, určitě je využijete... Možná bude dobrou výbavou i flaška rumu:-)

středa 22. října 2003

Morávka se blíží...

Už jenom pár dní zbývá do naší dlouho plánované akce na Morávce. Všichni jsou určitě celí nažhavení na focení i všechny další činnosti, a proto se nikomu do blogu nechce nic psát. Po Morávce, tzn. příští středu, se toho tady určitě objeví hromada, a to včetně odkazů na fotky...

Tak doufám, že tam nezmrzneme!!!

středa 15. října 2003

Nevěsta vstala z mrtvých, Bill (zatím?) přežil

Nejprve malá odbočka - všimli jste si těch červených teček, které se během filmu párkrát na objevily na plátně??? Já teda jo, netušil jsem, vo co go, teď už to vím - vysvětlení od Franty Fuky.

A teď k filmu.

Je to naprosto úžasný film - sice je dost brutální (o useknuté hlavy, ruce a další části lidského těla není nouze), na druhou stranu skvěle natočený, nenudil jsem se, spíše jsem nemohl odtrhnout oči od plátna. Prostě "majstrštyk" jak má být - a doufám, že všichni víte, co to znamená (viďte, pane Nováku:-)??!! Nemá cenu se nějak více rozepisovat, napsaného toho bylo už určitě dost a dost, spíše si prostě na film zajděte a uvidíte, že to opravdu stojí za to...

A kdybyste chtěli vědět více, zkuste
recenzi na FilmPubu.

pondělí 13. října 2003

Ach ty vylety!

Tak zase jeden vikend za nami.

O sobote uz se psalo, takze nedele - "den navstev". Priste, az zase jednou pujdeme do kunratickeho lesika, tak drive anebo s baterkou. Docela nas prekvapila hospoda u Vaclava IV. Interier pekny, ceny nadstandardni... Vubec jsem to necekala. Myslela jsem, ze to bude neco pro ty, kteri si o vikendu vyrazi na prochazku do "prirody". A vzhledem k tomu, ze venku velka nabidka jidel nebyla (byla-li vubec jaka), no skoda slov...

Jinak to byl den otevrenych dveri... Krome toho, ze vyjimecne zustala i Kacenka (i kdyz ta se doma moc neohrala), na kus zapekanych brambor ci kolace (popripade kombinaci obeho) prisli Veselka s Evel, tatka, Honzik, Verun a Skalak a Martin Pavlica, ktery ted, kdyz je "za vodou", ma cas i na nas ;o) Prislibil, ze prijde i na nejake to grilovani, tak jsem zvedava, jak to s temi sliby chodi ;o)

Jinak na mne pochopitelne ceka spousta prace, takze uz koncim. Ale protoze vy, co ted ctete, urcite nemate nic lepsiho na praci, tak vam dam tema, kterym muzete na chvili zamestnat mozek. Tak schvalne... myslite si, ze zelvy rostou i s krunyrem, nebo ze ho v prubehu zivota meni za vetsi a vetsi??? Nemusite odpovidat presne, staci jen tak orientacne...

neděle 12. října 2003

Helmuti a Skalakovic

Fotky jsou fotky... Videla jsem, stacilo mi. Par peknych by se naslo, ale zadny extra dojem jsem z vystavy nemela, takze asi brzy zapomenu, ze jsem na necem takovem vlastne byla.

Celou akci vsak hodnotim pozitivne, jelikoz samotna cesta na vystavu byla pro nas vsechny (Veselku, Kacenku, Verus, Skalaka, Myshaka a mne) urcite opet velkym a nezapomenutelnym zazitkem. Jsme radi, kdyz muzeme nasim kamaradum (tentokrat jsme se zamerili na Kacenku a Veselku) projevovat svou lasku. A jsme dvakrat radi, kdyz vidime, ze je to tesi.

Trosku si to u nas ale rozhazela Kacenka, ktera se velice lstivou fintou snazila v autobuse zneskodnit jednoho chudaka duchodce. Nejdrive delala, ze ho ne a ne a nepusti sednout a kdyz autobus vjizdel do vrazedne zatacky, uvolnila mu sve mistecko a pan duchodce pri snaze toto misto obsadit, malem vypustil dusi. Tak takhle ne, Kacenko!!! Takhle opravdu ne.

Vystavu teda vynecham, mne se libily cca 2 fotografie (to soudim podle toho, ze 2 jsem si zapamatovala, o zbytku uz vubec nevim). Evel pred nami neutekla, takze to bude asi taky v pohode. I kdyz to bude s nejvetsi pravdepodobnosti tim, ze ma dobrou skolu od Veselky... to jako ze kdyz neutekla pred nim, tak proc by utikala pred nami, ze ;o))

No a pak prisel na radu bajecny nakup v Intersparu a koulaudace u Skalaku No. 2! Ackoli byl Myshka strasne zklaman (protoze mu Verus nedovolila se divat na jeho oblibeny film "Podzim v New Yorku"), nechal se nakonec premluvit a par sklenicek alkoholu s nami spolecne doprvazel hrou Scrabble. Vazeni reknu vam hur jsme tu hru snad nikdy nerozehrali. Takhle pitomy rozjezd by nam mohl leckdo zavidet. Ale tipuju, ze to bylo proto, ze se spousta lidi straaasne snazila prohrat, nebot ten posledni si mel podle rozhodnuti "soudu" zacvicit se Cindy. Ac se Myshka snazil sec mohl, Skalak byl evidentne vice motivovan (zrejme uz kazetu videl) a nakonec se mu podarilo kyzenou cenu ziskat. Takze nasledoval "Skalak v akci" a pak uz jen cesta zpet k Zelenemu ptakovi.

O tom, ze nas Skalakovic poslali na uplne spatny bus a ze nas Skalak schvalne zdrzoval u dveri, takze nam jeden ujel primo pred nosem proste pomlcim. Neodpustim si ale malou poznamku... vecer Myshka vyrazil na zachudek a ja slysela zajimave zvuky... sla bych mu "podrzet vlasky", ale fakt se mi nechtelo vsatvat z postele. Nehlede na to, ze pri "takovych akcich" hrozi, ze bych se rychle pridala. Nicmene kdyz se Myshka vratil, zjistila jsem, ze zadna akce nebyla a ze, pokud se mi to vsechno jenom nezdalo, to byly zvuky "odvedle" (od ktereho vedle to fakt nevim).

A to je vse, uz musim jit varit ;o))

sobota 11. října 2003

Helmut Newton

Byli jsme se podívat na výstavě fotek (převážně různých nahotinek) německého fotografa Helmuta Newtona. Upřímně - mně se ty fotky příliš nelíbily, resp. opravdu se mi líbilo jen několik z nich. Na druhou stranu, kdybych vytvářel alespoň takové obrázky, byl bych bych spokojen (myslím po technické stránce... kompozičně asi spíše nee).

Veselka nám dneska představil Evel, následně jsme se shodli, že to není tak strašné, jak nám celou dobu popisoval...:-)) No, větší šanci posoudit to budeme mít asi až na Morávce při focení "lesních aktů".

čtvrtek 9. října 2003

Válečná porada - workshop na Morávce

Sice jsme se slezli v poměrně hojném počtu, víceméně jsme se na ničen nedohodli, takže pohoda:-) Každopádně to vypadá, že komora bude poměrně solidně zařízena, už se na to strašně straštně těším. Mám ale obavu, že fotky, které tam uděláme, budou stát za prd (teda ne moje, samozřejmě:-)).

středa 8. října 2003

Výpověď

Tak jsem se konečně odhodlal říct svému šéfovi, že v CIA končím. Vypadal, jako že ho to ani nepřekvapuje. No budiž:-) Každopádně mi prý ještě domluví schůzku s ředitelem firmy, který mi určitě nabídne nějakou skvělou smlouvu... Vypadá to na Radimovo místo. Nevím nevím, ale asi na ně seru. Dobře jim tak - celou dobu se víceméně o nikoho nestarají, když člověk podá výpověď, tak hned přijdou s tím, že mu zrovna chtěli nabídnout něco lepšího... Je to stejné jako u Jirky v ATK (ten to měl možná ještě horší).

sobota 4. října 2003

Eurodogshow Bratislava 2003

Hrůza, v sobotu vstávat o půl druhé ráno... To svět neviděl. Na druhou stranu - nebylo to tak hrozné, jak jsem si nejprve myslel. Luboš s Luckou měli drobné zpoždění, do Bratislavy jsme vyrazili někdy kolem 2:15. Až na poměrně hnusnou mlhu zhruba od Brna až téměř do Bratislavy byla cesta v pohodě, na místě výstavy (výstavní areál Incheba) jsme byli někdy kolem šesté.

Postupem času se to tam začalo plnit, se Soňou jsme proto raději vypadli do města. Nuda nuda šeď šeď - ve Frýdlantě bývá v sobotu dopoledne strašně narváno, není tam skoro kam zaparkovat auto; v Bratislavě tou dobou v centru města téměř nikdo, jen pár houmles a žebráků. Buď ještě všichni spali po flámu nebo je to tam úplně mrtvé. Dlouho jsme se v městě tedy nezdrželi.

Po návratu na výstavu bylo v hala B, kde byli dalmatini (a spousta dalších plemen), už poměrně nedýchatelno - všechny ty psí výkaly, tolik lidí apod. se prostě musely projevit. Samotná prezentace jednotlivých psů byla poměrně zdlouhavá, rozhodčí (nebo jak se tomu říká) si je všechny prohlížela a porovnávala je (i když zřejmě už od začátku věděla, kdo vyhraje:-). Každopádně - pro Triny výstava nedopadla nejlíp, snad příště. Chudinka - byl z té cesty totálně unavená.

Cestou do Prahy se stala jen jedna zajímavá věc - nějak jsme ve 175km rychlosti nestíhali jedné stařičké Škoda Favorit:-(

čtvrtek 2. října 2003

OST Kill Bill Vol. 1

Tak se pomalu blíží půlnoc, nemám co dělat (hahaha) a poslouchám soundtrack k novému Tarantinovému filmu. Řeknu vám, ve srovnání s písničkama k Pulp Fiction je to na první poslech (resp. teď už skoro třetí) docela bída, i když s přibývajícím opakováním písniček se to lepší a lepší:-) Je to celkově více vyklidněnější a exotičtější. Každopádně - na film se těším, tak snad nezklame...

Nejen Frantíci jsou magoři

Dalším magorem jsem totiž já, ještě pořád jsem se k tomu, abych podal výpověď, neodhodlal. Ale udělám to co nejdříve, aspoň doufám. Docela jsem zvědav na reakci mých nadřízených - nechci se chlubit, jak jsem skvělý (to stejně všichni víte), ale beze mě se tam asi poserou:-))) Obíhám teď jeden pohovor za druhým, tak doufám, že mi všichni přejete, aby mi něco parádního vyšlo... Jestli jo, první výplata (aspoň nějaká ne zrovna malá část) se prý propíjí (viď, Jirko)!!!

Nejhorší pracovní týden v životě:-)

Ono to "nejhorší" může být dost zavádějící. Po více než týdenní super dovolené na Moravě, kterou jsem proložil dvoudenním výletem za prací do Brna, po týdenní euforii z návratu Simči zpátky z USA, jsem se musel opět zapojit do pracovního procesu. Ale jak jinak začít další pracovní týden než výpovědí, že. Jo jo, uz je to tak. Poprvé v životě, naštěstí bez dilematu podat-nepodat, jsem praštil s prací v A.T. Kearney a vyrazil tak vstříc světlým zítřkům:-) Tak jsem to ráno sepsal a s úsměvem na tváři odevzdal. Ve středu ráno jsem naší detašované nadřízené v Německu poslal mail, že mi začíná běžet dvouměsíční výpovědní lhůta (to aby se na začátku prosince nedivila, že už ve firmě nedělám) a odešel jsem z kanceláře ke klientovi. Odpoledne jsem se pak dověděl, že Elke vyhlásila mobilizaci a že píše nešťastné maily o tom, že někdo se rozhodl opustit super firmu:-) Dorazilo mě, že mezi adresáty jejího vyplašeného dopisu je i hlavní šéf ATK. Aby bylo ještě veseleji, ptala se po telefonu Katky (pro neznalé, Katka je má kolegyně-šéfová tady v Praze), jestli je možné najít někoho, kdo by tuhle práci u nás mohl po mně převzít. Katka ji řekla, že ne, že my dva jsme u nás v ČR jediní:-) Prostě komedie.
A tak se už druhý den flákám na přání žabožroutích kolegů mimo kancelář a těším se na konec listopadu, až z toho blázince vypadnu. Vyhýbejte se práci s Francouzi, jsou to zmatkáři, celý den se flákají a pak se snaží to večer co nejrychleji dohnat, aby mohli jít pařit.