sobota 31. března 2007

Po návratu ze sklípku je potřeba vrátit lahve!

Návrat ze sklípku proběhl v pořádku, jen sprcha mne nějak unavila a tak jsem ještě přes sobotu dospávala něco z předchozího večera. Jídlo i pití bylo skvělé, došlo i na tanečky. Ve 3 ráno jsme se rozhodli poprosit Cyrila o nějaké vínko na cestu, což představovalo ještě zhruba hodinový pobyt u soudků. Mezi tím všichni ostatní účastníci zájezdu zmizeli do svých postýlek a my nahoře ve sklípku našli už jen Martina s Cyrilovým „švagrem z druhého kolene“. Spinkat jsem - já osobně - vyrazila kolem 4 hodiny ranní, ale ještě v 5, kdy „potichoučku“ dorazili kluci, jsem byla vzhůru. Ráno jsme si u dobré polévky s Pájou vysvětlili, proč se na nás kolem 3 nemohl na pokojích doklepat. Myslím, že modří už vědí… Cesta domů proběhla v pořádku, pokuty počítám přijdou poštou… Míša mezi tím doma stihl vymalovat, a to zeleně schodiště a pak bíle ty schodařů malůvky i skvělý roh „na vinotéku“ ;o))

Na večer se začal hlásit synek, tak jsme se rozhodli, že ho vyzvedneme na ČM a při té příležitosti si zajdeme na Vratné lahve. A tak jsme taky učinili. Kvalitní film jsme zakončili kvalitní večeří s kvalitním Cyrilovým vínkem. Při otevírání lahve sice došlo na malý technický problém „prostě to nešlo!“. Nakonec se ale dílo povedlo a my mohli jít spinkat příjemně ovíněni.

pátek 30. března 2007

Sousedovic nové podlahy a dveře

Tak Skalákovic už mají od včerejška nové podlahy. Stihli jsme na ně mrknout pouze ráno před odjezdem do práce. Dveře mají stejně krásné jako my. Až budu mít více času, poohlédnu se po nějaké té díře na dveřích, jak jsem jim v dřívějším článku někde na tomto webu slíbila.

V průběhu dne jsem se nechala přesvědčit a po práci vyrazila na tradiční sklípek s Atlasem v Hustopečích. Snad se všichni v pořádku vrátíme zpět!

čtvrtek 29. března 2007

Marťani projížděli Prahou

Významnou událostí dnešního dne se stal pozdní oběd s Martinkou, která se cestou do hor na skok zastavila v Praze.

Večer jsme stihli ještě Centrum/Aktuálně party u příležitosti nového designu a spouštění nových bloků známých osobností. V podstatě šlo o srázek ex-Atlasáků (Dobroš, Ondra) a ex-Čiáků (Petr Bednář a Pavel Mucha - s tím se dalo celkem počítat, vzhledem k tomu, že teď bude big bos of Centrum).

středa 28. března 2007

Pája back in Toyota

Celý dnešní den byl ve znamení aféry „Pájův návrat do Toyoty“. Strhla se kolem toho mailová konverzace, určitě i několik telefonátů a večer bylo vše zakončeno informativním srázkem s Danoušem, který byl - aspoň pro Míšu - totálně "ve světle nových skutečností".

(Jo a moje maličkost měla dnes - jako každý jiný rok - svátek. Slunečnice jsou toho pravým důkazem!)

úterý 27. března 2007

Konec Zeleného ptáka...

Dnes proběhlo definitivní předání starého bytu. Dozvěděli jsme se, kolik výdajů nám ještě bylo odpuštěno a posbírali jsme poslední zbytky našeho vlastnictví. Odevzdáno bylo 5 z ? existujících svazků klíčů. Počítáme, že si noví nájemníci beztak dají vlastní zámek! Bylo to krásné a bylo toho dost...

pondělí 26. března 2007

Velké daňové přiznání

Dnes jsme s Míšou vyrazili po úřadech, zúčtovat a odevzdat ty naše daně. Pochopitelně se do takových věcí nejde bez přípravy. Takže jsem si ráno přivstala, abych si "udělala hlavu". (Chápej obarvila vlásky.) Pěkné Kačenko, moc pěkné!

Pak jsme si každý zvlášť předpřipravili své formuláříky, s mamkou se pořádně nasnídali (protože snídaně je základ zdravé výživy!) a hurá do města. Míša to měl pravděpodobně zcela správně. Já musela přemístit údaje o "extra money" z jedné kolonky do kolonky zcela jiné a rázem se ze mne stal také živnostních (aspoň na chvíli). Pak jsem to ještě 3x přepsala a třetí variantu s "pravou chybou" jsem ji nakonec odevzdala. Příště to asi vyplní Míša ať je to hned napoprvé.

Následoval oběd u Veličků a s ním související vyložení koleček a "velkého sběru", za což jsme si také něco odnesli. Konkrétně podíl z prodaného pozemku. Moc děkujeme!
Vyřízení zdravotního a sociálního pojištění už vyžadovalo výlet do FM. Nakonec jsme upustili od nápadu navštívit naši bývalou střední školu a spokojili se pouze s tím, že jsme před ní zaparkovali. To už jsme za sebou měli návštěvu ZP a před sebou frontu na SP. Tu jsem si nakonec vystála zcela zbytečně, neboť na tomto úřadě po mně evidentně nic nechtějí. Snad si to nikdy v budoucnu nerozmyslí!!
A když už jsme ve Frýdku, tak je jasné, že je potřeba zkontrolovat Káťu a Roberta. A co myslíte?!?! Přesně tak! Flákali se! Prý že mají dovolenou. Oni?? A oba najednou??? No není to divné?!?

Teď ještě zastávka u Zuzky, kde nám holky odprezentovaly svůj růžový pokoj, své růžové kostýmky motýlků a své nové růžové ještě nesmontované postýlky. Z těch měl Míša úplně nejvíc největší radost. Po velké námaze tam prostě dali kratší šrouby a bylo vyřešeno.
Pak návštěva u taťky. Fakt nekecá a má v noze ty železné šrouby! Představa, že bych měla někdy něco podobného mne dost děsí. Snad páni doktoři do doby, než by to bylo potřeba, vymyslí něco stylovějšího a méně odstrašujícího. Ale možná, že to má mít i ten psychologický efekt, aby vás to odradilo od dalších pokusů o podobné úrazy. Čert ví... Pak už jen véča a o půl osmé jsme mohli vyrazit zpátky do svého domečku v Nehvizdech.

neděle 25. března 2007

Pracovní neděle s cestou na Moravu

První budíček nám udělala babička, která si povídala se svým odrazem v zrcadlech vestavěné skříně na chodbě. Jelikož ji osoba v zrcadle ze zcela pochopitelných důvodů neodpovídala, babička intenzitu svého hlasu postupně zvyšovala a zvyšovala, až nezbylo než za ní zaskočit a vyvést ji z omylu.
Pak jsme si budíček zopákli cca za hodinu, kdy už si babička chtěla jít zapálit. Pak jsme si chvíli povídali v obýváku a pak babička u knihy zase na chvíli usnula.
Třetí budíček byla mamka, která slyšela, že se dole něco děje, a tak vstala a přišla za námi.

Zdeněčkovi se neudělalo dobře. Je ochoten vstát z postele pouze v případě, že to znamená přesun do auta odjezd domů. A tak se taky stalo.

My pak nechali synka spinkat a vyrazili jsme pro poslední zbytečky k ptákovi, kde už Skalákovic pilně balili a nakládali. Vrátili jsme se kolem 13 hodiny, kdy zrovna byli u Skalákovic na návštěvě Jiřík se Simčou. A jestli prý se nepůjde na oběd. Ovšem naše plná lednice rozhodla, že se udělá oběd u nás. Takže byly tradiční fajitas, nebo jak tomu chcete říkat. A dokonce jsme se všichni vešli k tomu našemu malému stolku ;o)

Pak ještě chvíli vybalovat, vyprat všechna vyměněná povlečení a trošku se vyspinkat. Míša v průběhu všeho popsaného pilně analyzoval.

sobota 24. března 2007

Skalákovic stěhování (letos poprvé)

Ranní vstávání v 8 hodin se ujalo. Všichni s nadšením vyskočili ze spacáků a pustili se do balení posledních kousků. To teda hlavně Linda, která však k dokonalosti své práce vyžadovala denní tisk :o( Jiřík se nemohl dočkat nakládání auta, do čehož vložil veškerou svou energii, která mu po rozlučkové party zůstala. Oběma za pomoc moc děkujeme! Akorát nechápu, proč neměl Jiří ze získané odměny (solidního fíkusu) takovou radost jako Linda?!?! Takže to nejdůležitější převezeno a vybaleno do kobercem vybavených Skalákovic pokojíků. A tak Evička poprvé viděla naše domky na vlastní oči!

Teď už nevím, jestli jsme to stihli otočit ještě jednou či nikoli, každopádně si pamatuju, že jsme se otočili v hospodě U paši. Přeci jen bylo potřeba dostat žaludek trochu do rovnováhy a nabrat nové síly. Nechyběly tradiční bramboráčky se sýrem… To prostě musí být! Gulášovka hustá tak, že by se dala krájet, udělala radost nejen Honzíkovi ;o) V průběhu oběda se konal telefonický rozhovor s mamkou, která ohlásila, že jsou už asi jen 1,5 hodiny od Prahy. Pak se ještě Skalák přecpal zbylými bramboráčky, které Verun kvůli pečlivému testování gulášovky, nezvládla, a mohli jsme vyrazit. Skalákovým za oběd děkujeme! Rozdělili jsme se na 2 skupiny. Já s Honzíkem jsme jeli domů uklidit. Zbytek se svezl s Evičkou zpátky do Prahy pro další várku a zbylá auta ;o)

S Honzíkovou pomocí (ujal se mj. vysávání), jsme stihli nový domeček docela dobře připravit na jeho první návštěvu. Mamka dorazila s babičkou i lehce připitým Zdeněčkem. To jsou ty následky zastávek na Moravě. Nic takového by se mu U NÁS stát nemohlo! Proběhlo krátké seznámení s bytem a rozdělení pokojíků. Pak jsme poklidně čekali na večerní fotbalové utkání Česko – Německo, na které původně Míša lákal, že by jako mohly být lístky a mohlo se jít přímo na stadion. A tak jsme se v teple domova všichni sešli před obrazovkou naší „staré“ televize, abychom si spolu s mňamkami a řízky přenos užili. Přidala se i nějaká „přestěhovaná slivovička“. Všichni seděli v první řadě a já s Verun jsme zápasu dodávaly tu pravou atmosféru vybalováním skleniček. Tradičně se při tom vtírala otázka „kam s tím“, s níž si lámu hlavu už několik posledních dní. Skalákův nápad, že bychom mohly jít vybalovat vedle se nám zdál dobrý, ne však na tolik, abychom jej uskutečnily ;o)

Prohráli jsme! Jak je to možné?! Každopádně nezbývá, než to řádně zapít. Babička se vydala spinkat jako první. V koupelně se však jen „osvěžila“, neboť nepřišla na to, jak přepnout na „sprchu“. Aspoň víme, na co příště upozornit. Vzhledem k náročnosti celého dne jsme šli brzy spinkat všichni. Do domečku jsme se pohodlně vešli i s Honzíkem, který tentokrát nespinkal ve svém „Honzíkovo“, nýbrž v „Míšovo“ – tj. v pracovně.

pátek 23. března 2007

Rozloučení se Zeleným ptákem

Čeká nás další víkend a poslední stěhování (Skalákovic a našich posledních zbytků). Ale ze všeho úplně nejdříve rozlučka se starým bytem. Bohužel se nemohli dostavit všichni, kteří U zeleného ptáka pobývali – např. má sestra to má z JARu docela daleko, Kačenka prý má zrovna teambuilding a kdo ví, kde je konec Petrovi nebo Jance či Vlastíkovi. Ale současný základ + Evička + Iva a víkendový obyvatel Honzík se dostavili. K tomu se přidali somaďáci (teda například kromě Verun, která se všem našim akcím systematicky vyhýbá, Honzíkovi, který nás vyměnil za celovíkendovou akci apod.)

Každopádně se dostavila jako první Ivi, pak zbytek včetně somado-Janky a Lucky a někdy po fotbálku či hokeji se uráčili dorazit i Jiřík s Lindou. Skupinku svým příchodem uzavřel Standa, zřejmě se chtěl pozdním příchodem vyhnout případné tombole a svému dalšímu propadáku, protože na tombolu on talent nemá. Opravdu!

Cíl akce? Zbavit se alkoholu, aby toho bylo co nejméně ke stěhování. Zde je tedy nutno pokárat Ivču K., která donesla „dříví do lesa“ a lehce i Evičku, která donesla „esíčka“. Nicméně těch večer ještě notně ubylo, čili trest nebyl tak krutý – vyžádali jsme si pouze účast na sobotním stěhování.

Ti, co přišli včas – čili v 19 hod -, měli pizzu. Stihla ji ještě Ivi se svým relativně brzkým příchodem. Zbytek už měl v nabídce pouze jednohubky a mňamky, aby bylo čím ten alkohol ředit. Ostatně ani mňamky se nám nechtělo stěhovat ;o)

Tradičně jsme stihli velmi kriticky zhodnotit veškerá naše současná, minulá i budoucí zaměstnání. Pořídit pár slibných fotografií spících odpadlíků, aby si pro příště dali pozor. A zcela nově jsme se věnovali závažnému tématu, a to výchově dětí. Správnou odpověď na to, zda je zábavnějším vychovatelem žena či muž, jsme myslím nenašli. Každopádně až začne Jiřík fetovat, tak víme, že to je tím, že po 16 letech správné výchovy a obětování se to vypadá, že se jeho potomek vrhne na drogy. Čemuž bude možné zabránit jedině včasným zahájením modelu „rodič jako odstrašující příklad“. Všem zúčastněným přejeme v této záležitosti hodně štěstí a pevné nervy!!! (Hlavně Lindě, které hrozí, že bude oba feťáky doma - v rámci rovnoprávnosti mezi muži a ženami - obskakovat.)

V tento rozlučkový večer jsme také odhalili tajemství úspěšné party. To překvapivě tkví ve vlastnictví propagačních materiálů k vysavačům elektrolux. Myslím, že ti, kteří neví, že je možné s vybranými modely vysávat kočky, psy a peruánské lamy, mají život o mnoho chudší. Proto chápeme, že se o tuto informaci chtěl Honzík ve 3 ráno podělit s kamarády na kolejích. Nebylo od něj ovšem pěkné, že se je pokusil totálně mystifikovat a uvedl, že mohou vysávat lamy perské. To je myslím podstatný rozdíl, neboť vlastně ani nevíme, jestli nějaké perské lamy existují. Prostě se to nedělá, štěstí, že se Honzík včas omluvil a opravil.

Nicméně po 3 hodině už byl nejvyšší čas jít spát, přeci jen nás čeká finální stěhování a Honzík nemá řádně natrénováno, čili by nám to mohlo trvat déle, než obvykle.

čtvrtek 22. března 2007

My versus KB

Míša se konečně vrátil z cest a večer proběhla veselá historka s certifikátem KB. Při komunikaci s panem Operátorem jsem se musela (dopoledne i večer) dost krotit, neboť s námi jednali jako s blbečky, což je asi oprávněné a zřejmě v 90 % dalších případů na místě, ale myslela jsem si, že u nás by si to mohli ušetřit. Aspoň fórky typu "jste si jisti, že jste ne-/měli zapnutý capslock nebo numerickou klávesnici??". Po (čsově i psychicky) náročné proceduře se nám naštěstí podařilo problém vyřešit. Asi nemusím psát, že finta byla v tom, že jsme měli zapnutý capslock, to už asi všem došlo, že ;o)) (abych byla přesná, ona to má KB nastaveno defaultně při zadávání hesla, takže přesná pointa byla v tom, že si toho Míša nevšiml a byl přesvědčen o tom, že správné heslo je malými písmeny). No a tak my tady žijeme...

pondělí 19. března 2007

Pořád samá změna

Dnes byla vyhlášena změna všech plánů, žádné nakládání koleček a sběru se večer konat nebude, protože Míša zítra odjíždí na služební cestu. Opět. Čili nebude ani žádná středa na Moravě. Vše se přesunuje na pondělí. Jinak nás tento týden čeká v pátek rozlučka se starým bytem, v sobotu finální stěhování a možná návštěva mamky, Zdeněčka a babičky.

sobota 17. března 2007

Velký úklid (auta) a "malý" nákup

Míša NUTNĚ POTŘEBUJE koupit nový modem a set top box. Než to všechno v Alzasoftu vyzvedne proběhne očista corollky. Akce se - oproti původním představám - poněkud protáhla, tak už jen rychle nákup (u Alberta někde u benzínky na Vysočanech) a hurá domů pracovat.

Co to ale na zahradě nevidíme. Borci tam staví plot! Nezbývá než vyrazit k sousedům s naším výhodným návrhem branky mezi pozemky. Překvapivě byl náš návrh přijat a odnesli jsme si ještě pár promile alkoholu. Nicméně už víme, že Jana a Tomáš plánují kromě plotu i bazének a saunu a dokonce i malé soukromé solárko. Ale teď už vážně pracovat...Jen kdyby Danouš neměl tu oslavu narozenin. Takže ještě cesta do Bře, bowling a pak už jen dobrou noc!

pátek 16. března 2007

Antenáři v akci

Ráno naběhli anténáři a vyřešili prd. Prý to, co chceme naladit (slovy rádio Expres) je sice "naposlech" divné, ale rozhodně to na tom svém přístroji nemůžou najít. Proč asi?? Asi poroto, že hlava celého gangu - pan inženýr - nezvedá telefony! Cestou do práce jsem si tedy ještě odskočila na poštu, vyzvednout doporučené dopisy - smlouvy podepsané z katastru. Hurá! Večer jsme se u nás stavili se Skalákovic. Míša se dlouho neozýval. Nakonec se domů přeci jen vrátil ;o)

středa 14. března 2007

Viktor čistič opět v akci

Míša odjel na školení a já měla tu čest pohlídat Víktora, který nám přišel zaspároval ty nedodělané soklíky v komoře. Už je to uděláno, už je to hotovo! Hurá!

úterý 13. března 2007

Sraz s panem správcem

Dnes večer po práci se přišel pan správce podívat na "stav zeleného ptáka". Schůzka pro nás dopadla víc než dobře. Malovat nemusíme, zdi se budou upravovat komplet. A nakonec nám pan Krejčí nebude nic odečítat ani za rozbité dveře a s tím související poškozenou plovoucí podlahu. Čili nám pošle zpět zálohu 28 tis., a to se opravdu hodí!

neděle 11. března 2007

Motokáry

Účastníky závodů se stali Skalákovic, Zákorovi, Vránovi a Katka. Všechno to způsobil Danouš, ale byl z toho pěkný srázek extoyoťáků. Jen jsme nepochopili, proč do Radotína dorazilo i tolik dalších lidí a proč nás zdržovali od jízd. Asi Danouš objednal nějaký komparz. Za odměnu jsme je aspoň systematicky vyhazovali od stolu. Možná ale, že kdybychom celou svou pozornost nesoustředili na tento problém, napadlo by nás dříve, že se dalo jejich přítomnosti využít a z hospody tak odejít třeba bez placení. Snad příště.

sobota 10. března 2007

Opět nákupy elektroniky

Míša měl nutkavou potřebu si koupit DVD, a tak se taky stalo. Naše výbava elektroniky se tak rozšířila o další kousek, který nalezl své místo u nás v ložnici. Snad nám bude dlouho dobře sloužit.

pátek 9. března 2007

Mailovací den

Dnes se se strhla mailová smršť, během které se stihly na víkend domluvit motokáry. Sice Zákorovic navrhovali i výlet do ZOO, ale ten si asi necháme na příště, až na to bude vhodné počasí. Nicméně všechno je domluveno a večer nás ještě čekala cesta do Štěrbohol.

čtvrtek 8. března 2007

Alarmující zprávy

Míša je od včerejška v Ženevě na autosalonu. Ve středu jsem si po práci dala kino "Jako malé děti". Opravdu pěkné, škoda že jsem se kvůli tomu dostala do postýlky až kolem 1 ráno.

Ve čtvrtek večer proběhla místo volejbalu kontrola Skalákovic nové kuchyně. Takže tam stojíme a děláme "jéééé", Verun se opře o pracovní desku a najednou díra jako vrata do stodoly. Netušila jsem, že Verun tolik posiluje?!? K tomu ještě jedna vychytávka s dvířkami...ale jinak je to všechno pěkné...mooooc pěkné, Kačenko!

Před tím u nás došlo na úklid sprchovacího koutu a s tím souvisejícímu velkému odhalení příčiny zápachu, kterého jsme se na dolním záchodě dlouho nemohli zbavit. K tomu všemu mohlo dojít díky dodělávce soklíků a dokachličkování mezer u zárubní. Nebudu ani zmiňovat, že na dokachličkování padly naše poslední 2 žluté obkladačky, čili z 20 % rezevních nám nezbylo zhola nic! Jaká náhoda, pane Komárku! Při té příležitosti nám doomítli i schody a jiné poškozené plochy a stihla jsem ošéfovat i desku u baru. Hurá! Teď už vážně jen znovu vymalovat a máme vlastně hotovo...kromě záclon, světel, sprchového koutu, zahradního domku...však to známe.

Taky jsme ve čtvrtek ráno provedli zátěžovou zkoušku alarmu. Na Skaláka, který si chtěl od nás vzít náhradní klíč, jsem nastražila past. Klíče na něj čekaly na baru, alarm před odjezdem na ranní angličtinu spustěn! Pak už stačilo mu jen do telefonu nahlásit špatný kód a počítat příchozí "alarmující" sms. Škoda, že Míša duchaplně z Ženevy výjezd zrušil a zabránil tak pořízení pěkných fotografií Skaláka jako delikventa, kerý se snaží vloupat ke svým sousedům/rádoby kamarádům. Mohla to být pěkná zábava! Nu což, snad příště!

úterý 6. března 2007

Žehlička zvítězila nad internetem

Já si dnes vyhlásila den bez počítače, takže jsem skončila u žehlení. Míša se rozhodl využít situace a na mém NTB se rozhodl upravit svůj telefonní adresář. Internet si pro změnu zahrával s ním. Fakt nevím, proč ho to tak nervuje. To já byla včera naprosto klidná. Protože mi bylo jasné, že problémy s internetem jsem si jenom vymyslela, což mi Míša večer ochotně potvrdil.

pondělí 5. března 2007

Zkouška internetu

Jiřík, Peti a Míša si hrají s internetem. Se mnou si internet zahrával celý den. To jsou pak nervy na pochodu :o(( Nu což, snad bude jednou i lépe a radostněji.

neděle 4. března 2007

Další pracovní víkend

Čekal nás velmi náročný pracovní víkend, bylo potřeba dodělat analýzy...nicméně měli jsme tady takovou "malou" návštěvu. Byla sice malá, ale vydala za dvě ;o)) Prostě dorazili Majda s Natálkou i s rodiči. Čili dopoledne jsme simulovali drobný úklid a poté proběhl pokus o přípravu oběda. Počítám, že kdybychom měli návod na použití trouby, byl by o něco rychleji. Nakonec jsme to zvádli i bez RTFM.
Jinak holky jsou moooc šikovné. Předvedly nám telefonování, hlídání zvířátek na ledničce a různé gymnastické kreace na posteli...Prostě princezny největší!
Akorát Honzík z nich byl značně nervózní, takže šel raději s Verun a Peťou malovat pokoje na 103.

Málem bych zapomněla poznamenat, že u nás tradičně Skalák strávil nějaký čásek se svým širokoúhlým objektivem. Nafotil nám celý dům a taky naše "staro-nové" dveře. Zatím nevíme proč, ale tak nějak vypadají, jako by je už někdo používal. Skalák vyfotil 10x jeden roh, 11x druhý roh, 12x díru na v levém dolním rohu dveří do ložnice...a pak nám tu díru ukradl. Prostě ji sundal a zahodil. Jak sprosté!! Tohle mu vrátíme.

V neděli vzal Míša Honzíka na Černý most, že při té příležitosti nakoupí, a tak jsem dostala pěknou kytičku..."Kačenko moje...to je neštěstí..."

pátek 2. března 2007

Ach ty nákupy!

Dnes jsme se rozhodli jít po práci nakoupit pro změnu do Tesca v Letňanech. Jestliže jsme si v Globusu nepřipadali na správném místě, tak v Letňanech jsme byli úplně blbě. Obávám se, že tamější oddělení ovoce a zeleniny zavřeli už před několika lety, akorát tam zapomněli uklidit. Zbývající oddělení na tom nebyla o moc lépe. No aspoň jsme vyzvedli synka a přemístíli ho k nám do Nehvizd, konkrétně do "Honzíkova".

čtvrtek 1. března 2007

...a pokud neumřeli, mají tam schody až dodnes

Ráno v 8 hodin jsem zajela do Nehvizd převzít naše nové schody. Jsou moc pěkné a moc jim to sluší. Bude to chtít sice ještě pár zásahů, jako znovu vymalovat a doomítnout "nadstavené" kousky, ale pak už to tady bude jako ze škatulky.

Míša strávil celý den na školení a po práci ještě zajel do obchodů zakoupit veškeré potřebné věci, jako například zarážky k novým dveřím ;o) Než jsem se vrátila z volejbalu, stihl ještě nainstalovat nový modem a rozchodit internet. Společnými silami jsme pak vybalili i další hračku a od teď už můžeme koukat na televizi i v ložnici - hurá!!!
(jen jsme asi zapomněli v domě vytvořit prostor pro megavelké krabice jako je ta, co nám po nové televizi zbyla...kde ji asi dáme, Honzíku???)