sobota 21. října 2006

Nekopova svatba

Další svatba v tomto roce. Člověk by si nemyslel, že se do toho ještě někdo pustí. Ovšem Nekopa se toho nezalekl a šel hrdě do toho. O příčinách lze jen polemizovat, nicméně v romantické restauraci Mlýn u Karlštejna řekl Pavle své ano a od té chvíle už taky patří mezi ženáče. A zanedlouho se zařadí i mezi hrdé tatínky ;o)
Šťasným manželům gratulujeme!


sobota 14. října 2006

Akce u Gonzy a Líby...

Někteří si hledají bydlení a jiní si vylepšují to stávající. Gonza a Líba jsou "ti druzí". Čili po kontrole našich domků v Nehvizdech, které už měly dveře a tudíž nebylo možné se dostat dovnitř, jsme zakotvili v Malešickém sídle Novákových.

S dávkou burčáku a dobré nálady jsme se uvelebili na nové pohovce i na starších židličkách. Proběhlo pořádné "jéééé" (pro jistotu i v chodbičce, kde se však podle slov domácích nic nezměnilo), proběhlo řádné občerstvení (hladová Verun se vrhla po suchém chlebu s historkou o nové formě salmonely), proběhla zhodnocení, kdo má lepší foťák, proběhl test Gonzova počítače (především grafické karty), proběhla přehlídka našich domků (my moderní nosíme už jen digitální alba) a proběhlo řádné poměřování. Nebo spíš přeměřování. Pokojů...nábytku...prostě všeho, co šlo. Proběhl také test křupek, Líba vám pak dá vědět, které si fakt raději nekupovat.

Důležité je, že to všechno proběhlo v pořádku a bez nějakých zásadních následků. Prostě pohodička...však už jsme se dlouho neviděli, že ;o))

Každopádně víme, že svatba ještě nebude (nebo aspoň ještě nebyla ohlášena), a že dříve bude asi koupě auta. Copak si nakonec z široké nabídky asi Gonza vybere???

For Arch

Tak letos už to konečně vyšlo a Zuzka se s Láďou i princeznami vydali do Prahy na veletrh For Arch. Vyrazili v pátek ráno a zatímco my jsme trávili den v práci, oni obhlídli vše potřebné pro dům i zahradu. (Spravedlivě se pak s námi rozdělili o katalogy, čímž zvýšili naše šance na pořízení vestavěných skříní. Děkujeme!)

Ovšem to byl teprve začátek.
Pochopitelně, že celé akci předcházel generální úklid, kterého se zúčastnili téměř všichni obyvatelé Zeleného ptáka a který se pečlivě vyhnul oknům, což pravděpodobně zkazilo celkový dojem, ale doufali jsme, že "tak vysoko" se princezny nedostanou. Dovolím si jen poznámku, že jsme s Verun pak minimálně půl hodiny couraly po bytě a užívaly si té čistoty, která se bude opakovat až se budeme stěhovat! (Tak jsme se aspoň dohodly.)

Se Zuzkou, Láďou a princeznami jsme se sešli až v pátek večer. Tak tak jsme stihli nakoupit a už zvonil telefon, že výletníci jsou na svém místě. Následovalo seznámení s bytem, holkám se počítám docela zalíbila dlouhá chodba i postel v kuchyni (asi to budeme muset do nového domku taky nějak zakomponovat, tento kousek nábytku bývá v této části domu velmi oblíben). A postupně probíhalo i seznámení se spolubydlícími - podle toho, jak kdo pilně pracoval.

Páteční večer jsme strávili u našeho malého kuchyňského stolku... ale zvládli jsme to... teda "zvládli"... Princezny vyhrály naši postel a šly na kutě jako první (překvapivě). Nicméně s pohádkami a lechtáním na bříšku či jiné části těla. Nevím, jestli usínaly tak dlouho, nebo kluci tak rychle pili... každopádně když jsem se vrátila zpět ke kuchyňskému stolu, už Míša vykřikoval něco o tom, že ho ostatní opili a že si jenom na chvíli odpočine -> to představovalo přesun na "kuchyňskou" postel a "simulaci" spánku. Péťa s Láďou rozlili do skleniček ještě zbytek té 1,5litrové láhve whisky a Péťa si šel "odskočit" - z akce už se nevrátil (asi ho přepadl lední medvěd).

Všichni určitě pochopili, že ženská část osazenstva se odebrala ke spánku už někdy dříve. Já ve 12 opouštěla spícího Míšu, který se odmítal svléknout, a Láďu, který si šel ještě na balkón zapálit. Zbytek znám už jen z vyprávění, ale zaslechla jsem něco o Míšově probuzení a přesunu spícího Ládi ze židle do postele. Ačkoli se Míša zvládl svléknout, už zřejmě nedořešil rozdělení peřin, protože následoval boj o peřinu až do ranních hodin, kdy si Míša asi všiml, že by se mohl přikrýt tou, co má Láďa pod hlavou. Okolo 6 hodiny ranní se Míša přesunul k nám do pokoje ke mně na matraci s tím, že už se hodinu marně pokouší usnout ;o) Brzy však následovalo vsávání princezen a snídaně atd. Míša jel ošéfovat připravovaný slavnostní výkop na golfových hřištích blízko Zbraslavi a já se Zuzkou, Láďou a princeznami jsme vyrazili do ZOO. Já osobně byla příjemně překvapena, moc se mi tam líbilo (teda až na ty davy lidí a lanovku, tu jsme si myslím se Zuzkou spíš protrpěly). Nicméně ze ZOO jsem odcházela dříve, abych se stihla podívat ještě na tu Míšovu slávu.

Párkrát proběhl pokus o sesynchronizování se Skalákovic, kteří se dopoledne vydali s Evičkou na For Arch (byla z toho pěkná historka o "rozdávání" zbylých volných lístků... Péťa je holt strašné dobračisko a neměl to srdce, nechat lístky bez užitku). Já si díky opatřením proti případnému teroristickému útoku na pražské metro zakoupila nový hnědý svetřík. Velmi slušivý! Doma jsme se sešli po 15 hod. Následovalo hledání polo-trička bez fleku -> trošku náročnější akce! Nicméně nakonec jsem to nějak vyřešila a mohla jsem vyrazit "na golf". Péťa mě tam hodil a při té příležitosti pořídil pár fotografií - např. pana prezidenta apod. Počasí vyšlo nádherně, akorát Míša nebyl v nejlepší náladě, kvůli drobným nedostatkům. Nicméně jídlo bylo výborné a já se tradičně přejedla. Míša byl unaven a po pár hodinách jsme vyrazili k domovu. Nevím, jestli to bylo cestou nebo až doma, každopádně se profláklo, že Míša někde ztratil svůj prsten. Ale vzhledem k tomu, že já jsem na akci "nebyla za manželku", tak to asi bylo v pořádku ;o)) Každopádně ztráta prstýnku se řeší tak, že si jdete pořádně zdřímnout. Nic jiného už vám stejně nezbývá. A hlavně rychle, než přijdou princezny, protože pak už to zase na chvíli nehrozí ;o)

V sobotu večer vyrazili Zuzka s Láďou na tour po pražských hospůdkách. U nás mezitím proběhlo dovystěhování Evičky (pomáhali Skalákovi), Míšova cesta na ukončení "golfové akce" a můj pokus o uspání princezen. Pochopitelně technika (nebo já) totálně selhala, takže jsme nakonec koukali na Nekonečný příběh v černobílé verzi. Terezku to sice moc nebavilo, ale myslím, že by nekoukala na žádnou pohádku. Vendulka vypadala zaujatě. Uspávali jsme i poté, co se Míša vrátil a v kuchyni tak pokračoval pokus o navázání tam, kde kluci předchozí noc skončili ;o) Ale nebylo to na dlouho.

V neděli následovala opět hromadná snídaně a pak Z+L+princezny vyrazili do Prahy na lodičku. Ani nevím, jestli jsme stihli pracovat, jak jsme původně mysleli, každopádně jsme se kolem poledne vydali na Malou stranu na společný "závěrečný" oběd v hospůdce.

V rámci snahy dostat do Terezky aspoň polívku, jsme předstírali, že o ní má velký zájem strejda, a že ji asi Terezce sní. Zabralo to!! Každopádně ani u obědu jsme se nevyhnuli lechtání na bříšku apod. Ale zvládli jsme i to.

Závěrem nezbývá než poděkovat všem za návštěvu (příště už možná v novém!) a doufat, že se Jance líbil dárek z výletu, který jsme taky pomáhali vybrat ;o)