sobota 22. března 2014

Karneval

Po plavání jsme se vydali na místní karneval. Za mě nic moc, ale děti se řekl bych řádně vyblbly, takže proč ne...

Tím jsme ovšem ještě neskončili. Doma jsme se vrhli na probouzení trávníku, tak uvidíme, bude-li to mít nějaký efekt.

No a úplně na závěr jsme měli návštěvu - Cimbůrkovy. Byť Martin chodí ze stolního tenisu až v 9 večer a musel docela brzo odejít, protože malý Tomík se vzbudil, i tak jsme stihli Danču s Martinem naučit dvě nové hry: Jungle Speed a Mám to!



úterý 18. března 2014

Spářka mladých

Dneska bylo u nás doma veselo, a to nejenom proto, že se zkoušely karnevalové kostýmy, ale protože tady bylo pár dětí navíc.



pondělí 17. března 2014

Zvonilka a piráti

Dostali jsme od Heřmanských lístky na předpremiéru (nebo něco takového) nového filmu se Zvonilkou. A to si přece nemůžeme nechat ujít! Při vstupu jsme sice způsobili malinké faux pas tím, že jsem nevěděl, v jaké firmě to vlastně pracuju, ale jinak už to bylo všechno v cajku. Dětem se film líbil, i my byli spokojeni, možná je to tím, že máme za ty roky kino-deficit...


sobota 15. března 2014

Koala Café

Dopoledne jsme měli dělený program. Soňa s dětmi jela na plavání, já chtěl původně pracovat na analýze, nakonec z toho byla úprava naší velké zahrady, jarní probouzení.

Každopádně odpoledne jsme se potkali v Koala Café, kde mi Soňa děti nechala. Přijeli ještě Skaláci a Heřmanští, děti si to náramně užily. Taky už to byla pěkně dlouhá doba, kdy jsme v Koale naposledy byli!!! Asi úplně nejvíce ze všech si to užil Honzík, který taky dorazil... Nestíhal, jaký to tam byl hukot:-)

Doma jsme pak děti rychle uložili, byli jsme domluveni, že se potkámi i s Čejkovými a dodatečně ještě oslavíme všechny ty narozeniny a tak...


pátek 14. března 2014

neděle 9. března 2014

Cesta domů plná dobrodružství

Dopolende to byl ještě pohodový den. Rychle sbalit věci, pak hned nahoru k dědovi a babi Juchelkovým a užít si hezké téměř jarní počasí. A pak už jen vyrazit domů do Nehvizd. Výjimečně řídila Soňa, protože jsem chtěl pracovat. Vypadalo to zpočátku na pohodovou jízdu, ale tomu bylo bohužel brzo konec. Holt obrubníky jsou svině. Notabene když do nich narazí auto rovnou oběma levými koly. Bum bum. Díra v pneu taková, že byste tam strčili 3 prsty. A v kufru plně naloženého auta žádná rezerva, jen lepicí sada.

Co teď? Zavolali jsme na asistenční službu, odtahovka dorazila zrhuba do půl hodiny. Čistě náhodou jeden místní známý. Mezitím za námi dorazila Jana a Tomečkovi, takže jsme v servisu kompletně přebalili naše auto do Janiného Versa a mohli jsme pokračovat. Naše auto se opraví a Jana jej bude pár dní (až týdnů) mít k dispozici. Ještěže má taky Verso, aspoň jsme neměli problém s příčníky a rakví, jinak bychom asi domů jen tak nedorazili.



sobota 8. března 2014

Jarní prázdniny, den osmý

Dopoledne jsme vyrazili na Ostravici. Z původního plánu jet na kole z důvodu změny programu na poslední chvíli sešlo, Prachařovic holky ale na kole přece jen dorazily.

Na Ostravici se hrála spousta her, venku se navíc udělalo krásně, takže se i běhalo a dovádělo venku. A to tak moc, že Fíla spadl do mini-jezírka, co tam je (samozřejmě s vodou, která tam je už minimálně od loňského roku, tedy ne příliš čistá).

Z Ostravice následoval přesun k dědovi Mirkovi, protože ten zítra nebude doma a vůbec bychom se s ním neviděli.

Děti byly čím dál tím víc unavené / hotové, takže v sedm večer umýt a spát. Mimojiné taky proto, aby táta s mámou mohli vyrazit (po kolika letech???) do kina na Vlka z Wall Street. Leo sice hraje dobře, ale jinak jsme byli se Soňou malinko zklamaní, obzvláště poté, co všichni ten film tak vychvalovali. No, naštěstí byl v kině dobrý popcorn. A mohlo by být ještě líp, kdyby Soňa koupila ten správný dip k nachos...



pátek 7. března 2014

Jarní prázdniny, den sedmý

Lyžování zase od devíti ráno. Tentokrát to bylo malinko horší, neboť Kami spala déle než obvykle, ale nakonec jsme to stihli. Tentokrát nás jeli zkontrolovat i babi Pavla s dědou Zdendou. A vzali s sebou i početný komparz - na svahu se totiž konaly závody všech lyžařských kurzů, co tam celý týden probíhaly, takže byla všude spousta rodičů a prarodičů a známých a kamarádů.

Sníh byl dneska horší, takové namrzlé ledové kousky, lyžovalo se o poznání hůře než včera. Možná i to bylo příčinou, že Fíla měl při své úplně poslední jízdě dolů pád a docela slušně si odřel bradu. Každopádně závěr vše určitě vylepšil - děti dostaly medaile a diplomy a nějaké sladkosti, takže byly spokojené. I já jsem dostal diplom, takže jsem byl taky spokojený...

Večer jsme měli domluvený sraz se Siřinovými a Lumírem, vyzkoušeli jsme místní hogo fogo restauraci Tutto na Lubně. Myslím, že jsme byli všichni s jídlem spokojeni. A nejen s jídlem, ale i s vínem, co jsme si k němu dali. Ještěže my měli odvoz (nepil Robert). Večer se povedl, dobře jsme se pobavili, ostatně, jako vždy v této sestavě.

čtvrtek 6. března 2014

Jarní prázdniny, den šestý

Dnes jsme byli do lyžařské školky objednaní hned na devátou ráno. Děti vstávají normálně docela brzo, takže není problém s tím to stíhat. Fíla pokračoval na jižním svahu, Kami v dětském parku. Já už byl dnes bez instruktorky, lyžovali jsme se Soňou taky na jižním svahu. Ty předchozí tři dny s instruktorem se na mě zřejmě poznamenaly, neboť mě to bavilo a jezdilo se mi fakt dobře. Soňa si lyžování po asi 7 či 8 letech taky užila.

Z Bílé jsme pak vyrazili k babi Blance. Na odpoledne jsme měli objednaný bazén v Metylovicích (je tam nějaké sanatorium, o kterém jsem neměl ani ponětí, každopádně bazén, vířivka i vzduch byl velmi teplý a příjemný a všichni jsme si to užili).

středa 5. března 2014

Jarní prázdniny, den pátý

Lyžování jsme měli objednáno až od 12 hodin, takže jsme se dopoledne jen tak poflakovali u telky a hraní her.

Kami to cestou na Bílou zase zalomila, ale očka otevřela hned po příjezdu na místo. Fíla dneska v půlce "vyučování" pokročil a přidal se ke mně na jižní svah. Je šikula, alespoň podle toho, co jsem viděl.

Kami unsula i cestou do Frýdlantu, ale vzbudila se při mém pokusu o přesun do postele. Na odpoledne jsme měli vymyšlený super program - výlet vlakem. Nepletu-li se, tak pro Kamču to bylo úplně poprvé, co jela vlakem. Výlet byl dlouhatánský - z Frýdlantu na Ostravici, tam si rychle koupit nějakou dobrout a vlakem zase zpátky do Frýdlantu. I tak si myslím, že se to dětem líbilo...

Večer jsem pak vyrazil do Ostravy pro Soňu, která za námi dneska dorazila. Bylo jasné, kdo bude děti večer uspávat:-)



úterý 4. března 2014

Jarní prázdniny, den čtvrtý

Dneska jsme byli domluveni na návštěvě ve škole u tety Janushky. Strávili jsme tam něco přes 2 hodiny, většinu času tím, že jsme hráli hry, jak jinak:-) V přestávce jsme ještě zvládli oběd v místní jídelně, ale buchtičky se šodó našim dětem moc nejely, takže jsem si pochutnal já.

Ze školy jsme jeli do lyžařské školky, Kami dle očekávání usnula, takže bylo fajn, že jsme měli velkou rezervu a mohla si v autě pospat téměř tři čtvrtě hodiny.

Dneska už jsme se malinko rozdělili - já šel na jižní svah, Fíla jezdil na pomě a Kami na pásu. Děti to opět docela slušně unavilo... Já si ale i dneska dal hodinu spinningu.

Po návratu se opakoval včerejší scénář, kdy obě děti usnuly u čtení knížky a já pokračoval u noťasu do pozdní noci.

pondělí 3. března 2014

Jarní prázdniny, den třetí

Tak jo, první lyžařský den. Pro jistotu jen hodinová lekce. Já, Kami i Fíla. Všichni tři se učíme / lyžujeme ve školičce na tamní malé pomě. Všem nám to moc jde, samozřejmě.

Odpoledne jsme to ještě doplnili bazénem v Kotelně. Voda docela teplá, ale poté, co jsme zkusili vířivku, se nám už do bazénku moc nechtělo. Hlavně Kami, té se bazén pak už zdál být studený.

Po návratu domů byly děti poměrně hotové, holt čerstvý horský vzduch. Já ještě neměl dost, šel jsem ještě na spinning. Docela jsem z toho byl vyflusnutý.

Děti pak naštěstí opět usnuly u čtení knížky, takže jsem mohl večer nerušeně pracovat...

neděle 2. března 2014

Jarní prázdniny, den druhý

Vše jde relativně podle plánu. Dopoledne jedeme i s tetou Janushkou do ski shopu vyměnit a doplnit naší lyžařskou výbavu. Takže Fíla má nové lyžáky, Kami vyfasuje to jeho původní a její jsme dali zpátky do bazaru. Já si koupil bundu a helmu, abych mohl taky lyžovat.

Většinu dne jsme pak byli na Ostravici. Děti ukázaly, jak umí jezdit na kole, ale dlouho jim to nevydrželo. Pak to bylo samé hraní s tetou Janushkou. Já se zatím dle tréninkového plánu Endomondo byl venku proběhnout.

Večer jsme pak byli všichni unavení, takže děti usnuly u čtení knížky během několik minut.


sobota 1. března 2014

Cesta na Moravu přes Čtyřlístek

Ráno bylo náročné. Abychom mohli po plavání vyrazit, musel jsem ještě naložit rakev - jak lyžemi, tak koly, pro jistotu:-) Kdo ví, jak bude...

Pak tedy s tetou Janushkou na plavání, aby Soňa mohla doma dobalit zbytek. Kami to šlo, jako vždy, Fíla byl (stejně jako ostatní děti) dneska taky nějak extrémně snaživý a zasloužil si od tety Káti nejednu pochvalu. Fakt mu to šlo a brzo bude plavat lépe než já (což nebude zase tak velký problém).

Po plavání jsme tedy čekali, až máma doma nabalí auto a přiveze nám jej ke Čtyřlístku. Povedlo se, takže někdy kolem 13. hodiny jsme se vydali na cestu do Beskyd. Kami hned usnula, což jsme tak nějak očekávali. Fíla ale nezabral ani na chvíli. Nu co už.

U babi a dědy to byla pěkná divočina, oba byli zpocení z toho všeho běhání a skákání... Každopádně odpoledne a večer bez mámy jsme krásně zvládli a "už" kolem půl desáté děti spaly...