Po zdárném překročení Rakouských hranic následovala ještě cesta přes Slovinsko (to už řídil Míša a všichni ostatní to na chvíli zalomili – takže jsme nemuseli hrát žádné hry) a pak Chorvatsko (to už se k volantu dostal i Max). To už se Danouš prospal a měl dost energie na to, aby po nás systematicky vyžadoval hraní her. Jakýchkoli.
A tak jsme na chvíli zkusili slovní fotbal, ale to nějak končilo na zadní sedačce mezi Danoušem a Domčou. Tak co takhle hádat osoby?? Nejlépe nějaké známé. Nevím, jestli můžu nazvat hru jako úspěšnou, každopádně nám to vydrželo na delší dobu, hlavně díky Rampovi McKvakovi, Codeemu apod. (jo…tohle byly Danoušovy „záhadné osoby“). Pak jsme ještě hodinu odolávali Danoušovým svodům k výborné nové hře „hádej věc“. Ustáli jsme to a brzy již jsme byli na místě.
Losování pokojů proběhlo velmi rychle a hádejte co?!? Bez nápovědy… Aspoň jsme to měli blízko k ledničce. A hurá do plavek a do moře. Dneska jsme taky nikoho nechtěli trápit službou v kuchyni, takže se vyrazilo na večeři do restaurace – na rybičky a chobotničky a tak. Pak všichni překvapivě rychle odpadli a spinkali, jako bychom je zabili ;o)) Jen Domča, Míša a já jsme se ještě chvíli plácali ve vodě a pak tiše jako myšky taky hurá do hajan. Dobrou noc!
A pár fotek:
Žádné komentáře:
Okomentovat