úterý 7. prosince 2004

MIP party

Jen velmi stručně... Z práce jsem měl pozvánku na nějakou párty, zašli jsme se tam se Soňou podívat.
Zpočátku bylo hodně příjemné to, že tam ještě nebylo tolik lidí, takže nebyl problém se v tom relativně malém prostoru pohybovat. S přibývajícím časem ale osazenstvo houstlo až skoro do nepříjemných rozměrů:-( Co ale jednoznačně musím pochválit je catering - takhle dobře jsem se snad ještě na žádné party nenajedl... Fakt pochutnáníčko:-) Myslím, že Soňa byla stejného názoru.
Jinak program byl docela trapný - viděl jsem teda jen kousek vystoupení kouzelníka, ale myslím, že triky, co předváděl, byly fakt o ničem, hodí se možná někam pro děcka na základku, ne na takovou akci...

pondělí 6. prosince 2004

Caveman

Moc jsem nevěděl, do čeho jdeme, ale slyšel jsem o této hře hodně pozitivního. Radka (která nakonec nešla) sehnala lístky, šli jsme to teda zkouknout.
V Klubu Lávka jsem párkrát byl, nikdy teda ale v divadle. Bohužel, bylo tam pramálo místa a sedačky taky nic moc, hned po pár minutách jsem nevěděl, jak si mám sednout...
Naštěstí hra fakt stála za to. Od první minuty až do konce jsem se náramně bavil, myslím, že i všichni kolem. V podstatě jde o one man show, něco na způsob přednášky o rozdílech mezi muži a ženami. Všechno víceméně sedí, každý se v tom povídání musí najít:-) Docela zajímavé musí být vidět to představení vícekrát, protože Dušek se snaží komunikovat s publikem a někdy navazuje na výkřiky lidí a rozvíjí jejich myšlenky a teorie.
Nevím, co více napsat - prostě doporučuji!!!

neděle 5. prosince 2004

Porážka Věrky

Ian ještě nebyl na zabíjačce, a proto se mu Radka rozhodla koupit prasátko a podniknout u nějaké jejich rodinky kdesi poblíž Prostějova zabíjačku. Vydali jsme se tam se Soňou dosvědčit, že celá akce proběhla humánním způsobem.
Navíc Toyota měla víkend otevřených dveří, takže jsme spojili příjemné s užitečným. V práci jsem vyfasoval Avensise 2.0, moc hezké a pohodlné autíčko:-) Z Prahy jsme vyráželi někdy kolem sedmé hodiny, něco kolem půl desáté jsme byli v penzionu. Penzion byl docela hezký, jen mě teda překvapilo pár věcí, jmenovitě: šílená vánoční výzdoba ala Německo; úplně nabitá hospoda s živou hudbou - 2-3 kytary a basa, kravál jak sviňa, celá hospoda zpívala..., na posteli se nám válela kočka, která asi přišla oknem v koupelně. Jinak relativně spokojenost:-) Teda až na to, že jsem se moc nevyspal (a jak jsem tak sondoval, nikomu se nespalo nějak zvlášť). Někdy kolem třetí mě vzbudila Soňa, která pořád něco slyšela - nakonec jsme přišli na to, že to byla naše známá kočka sedící někde venku za oknem. Pak jsem se asi ve čtyři vzbudil já, už ani nevím proč, myslím, že to bylo zimou:-)
Budíček o půl šesté, krátce poté jsme vyrazili do vesničky k rodině na zabíjačku.
S porážkou čekali na nás, přece jen to bylo svým způsobem divadlo zorganizované kvůli nám:-) Cítil jsem se opravdu zvláštně - jako nějaký Pražák, který přijel na vesnici pozorovat vidláky, jak pracují... nic ve zlém:-) Já jsem přece taky kluk z vesnice!!!
Každopádně tým "zabijáků" byl sehraný, šlo jim to hezky od ruky a ještě byli schopní bavit Iana:-)
Někdy kolem druhé jsme se Soňou vyrazili za povinnostmi - nejdříve návštěva dealera v Novém Jičíně (docela v pohodě), pak v Ostravě (zavřeno už někdy po čtvrté hodině, i když měli mít otevřeno až do šesti.... černý puntík).
Po návštěvě u nás a u Soni jsme v neděli relativně brzo ráno vyrazili zase do Ostravy ještě jednou zkontrolovat dealerství. Tentokrát už to bylo lepší, měli otevřeno.
Pak za volant sedla Soňa a hurá do Prahy. Dali jsme myslím náš rekord, z Ostravy do Prahy jsme dorazili za 2,5 hodiny vč. tankování benzínu... No jo, Avensis...:-)

středa 1. prosince 2004

Umakart je Here

Musím se přiznat, ale deska Umakartu se mi moc líbí (až na jednu písničku, teď si nevzpomenu na název, ale je to ta, ve které zpívá i "sbor"). Proto jsem se už dlouho těšil na koncert kapely v Paláci Akropolis společně s Here.
Vydali jsme se tam s lidma z práce, překvapivě šli do takového undergroundového podniku:-)
Here jsem nikdy moc neslyšel a abych řekl pravdu, naživo mě to nějak moc neoslovilo... Po krátké pauze a spíše trapném uvedení (jako by asistentka ředitele společnosti vyrábějící umakart) na pódium vtrhla celá banda v čele se Švejdíkem a Mouchou. Myslím, že jim to docela dobře šlapalo, koncert se vydařil. Hodně mě překvapila poslední píseň (druhý přídavek) - kde jsem to jenom slyšel? Pak se mi to vybavilo - FIFA 200X (nevím kolik přesně), písnička Song 2 od Blur. Paráda... Jen ten text... co to bylo??? :-) Každopádně - celkové hodnocení hodně pozitivní.
Gonzovy fotky

neděle 28. listopadu 2004

Londýn

Služební cesta do Londýna. Nejprve radost z toho, že poznám kousek nového světa, pak ale svým způsobem zklamání, protože jsem nic nestihl:-(
Odlet z Prahy někdy ráno kolem půl sedmé. Ještě snaha o změnu letiště pro večerní návrat - tak sice můžu letět někdy kolem deváté z Heathrow, ale za změnu chce slečna u přepážky 6000. Se asi zbláznila, ne??? Kde mám vzít tolik peněz? Nu což, snad Stansted Express jede opravdu expres rychlostí a nezůstanu někde trčet...
Let je v pohodě, jen nevím, proč vždycky dostanu letenku nad křídlo:-( Zdá se mi to nebo ta slečna vedle mě se bojí létání??? Doufám, že nebude cestou moc vyvádět. Naštěstí to zvládá bez problémů:-)
Letiště ve Stanstedu je poměrně malé, aspoň se rychle zorientuju a najdu východ, resp. cestu k vlaku. Zpáteční lístek do Londýna na Liverpool Street stojí pěkných 24 liber... Nu což, já to neplatím, že... Překvapuje mě, jak ten vlak vypadá - čekal jsem něco modernějšího, trochu větší pohodlí... Ale což, hlavně že nakonec dorazíme do Londýna (i když se zpožděním... na ty prachy by se mohli více snažit...).
Výstup z vlaku naštěstí vede skoro přímo do metra. Teď se jen zorientovat v londýnském metru. Nakonec volím trasu se 2 přestupy a průjezdem asi 15 stanicema. Mind The Gap - to je vlastně všechno, co jsem si z Londýna zapamatoval... Mind The Gap - řvou na všech stanicích metra z repráků... Mind The Gap... No jo porád... Nebojte, nespadnu...
Adresu konání meetingu nacházím poměrně snadno, jen je škoda, že ačkoliv je to téměř v centru, nejsou v okolí žádné obchody, nic, jen officy:-( No nic, jdu teda na meeting, uvidíme, co to bude...
Lidi jsou příjemní, jsem sám překvapen, že anglická angličtina mi nedělá až tak moc velký problém. Aspoň že tak... Protože celá tlupa lidí je poměrně chytrá, meeting netrvá do čtyř, jak bylo původně plánováno. Taky fajn, aspoň bych měl bez problémů stihnout vlak, resp. letadlo.
Letiště jak je malé, tak je plné lidí a nedá se tady skoro vůbec hnout:-( Nakoupím nějaké Toblerone, bez kterých se žádný cestovatel letadlem neobejde, a jdu skrze x-ray kontrolu. Bez problému procházím. Pár metrů dál jsem ale zastaven dvěma maníky-policajty s připravenými samopaly... Kurwa, co to?? Proč zrovna já? Copak v tom obleku vypadám jako nějaký atentátník nebo co??? No nic, nekladu odpor, vyplním jim nějaký dotazník na téma "co jste v naší Británii vlastně chtěl" a čekám, jak dopadne kontrola mého pasu u nějakého chytrého zařízení. Naštěstí je vše OK a pánové mi přejí příjemnou cestu domů. Úplně jiný názor ale mají ty dvě postarší paní, ve kterých tato krátká prohlídka policií nevzbuzuje ty nejlepší pocity. Dívají se na mě, jako bych mohl za všechny špatné věci na světě. No vymlouvat jim to nemíním, že...
Let do Prahy naprosto v pohodě, v letadle bylo asi takových 20 lidí, a to možná přeháním...

pondělí 9. srpna 2004

Výlet do Kutné Hory

Takový "dvourodinný" nedělní výlet, který jsme zahájili návštěvou na místě velmi velmi morbidním - v Kostnici.
Když mi přes ICQ Michal v sobotu večer navrhoval, kam bychom se mohli v neděli vypravit na výlet, padal z něj jeden lepší návrh než druhý. Začal Českým Krumlovem, když si uvědomil, že to asi není to, co myslel, opravil se na Český Brod. To už bylo sice trochu blíž našemu konečnému cíli, ale do Kutné Hory se trefil až napotřetí.
Ráno jsme všichni čtyři nasedli do vcelku pěkné Toyoty a vyrazili vstříc horkému dni. Naši exkurzi do historie jsme začali prohlídkou Kostnice. Doporučuji vidět, ale asi se s ostatními shodneme, že jednou stačí. No, i když, Michal se tam vlastně chce ženit:-) Další významnou zastávkou byl Vlašský dvůr, kde se kdysi dávno razily stříbrné mince, nejznámnější z nich Pražské groše. Poslední zajímavé místo, které jsme si prohlédli, bylo hornické muzeum. Součástí prohlídky byl i sestup 40 metrů pod zem do původních štol dolů na stříbro. Historické centrum Kutné Hory je fakt příjemným prostředím s množstvím zeleně, takže až někdy nebudete vědět, kam z Prahy vyrazit, zkuste to tam.

---napsal jiri, prepsal mishak---

pátek 23. července 2004

I v práci se občas zasmějeme...

S následujícím problémem se na nás obrátil jeden zákazník:

"mam jeden takovy maly problemek. Nejakym me zahadnym zpusobem se mi do LCD displeje u notebooku IBM T30 dostal nejaky "hmyz"....a evidentne je
zivy, protoze mrcha jedna porad chodi....vypada to, ze je asi nekde mezi
matici a podsvicenim.......da se s tim neco udelat?

Diky za info, s pozdravem Vladislav Tvaruzek"

Poté, co jsem předevčírem rozebíral display u svého notebooku, pořád nemůžu pochopit, jakou škvírou se tam ten hmyz dostal.

neděle 18. července 2004

Bažant Pohoda

Konečně jsme se se Soňou (a Gonzou a Standou) vydali na nějaký festival, a to rovnou na slovenskou Bažant Pohodu, snad největší slovenský festival, svým obsazením navíc jeden z nejlepších (počítaje i české). A jak tam bylo?
Než na to zapomenu - na Gonzových stránkách jsou fotky z prvního dne festivalu, co nejdříve snad přibudou i fotky ze soboty. Na těch pátečních jsme i já, Soňa a Standa:-)

Z Frýdlantu jsme vyrazili v pátek kolem poledne, nepamatuju si to přesně, ale snad někdy kolem druhé jsme byli na místě. Postavili jsme stany a šli obhlídnout obrovský areál trenčínského letiště. 3 velké stage + několik menších, ve stanech uzavřených. Spousta lidí v pátek, ještě více v sobotu. Já a Soňa jsme byli docela unavení, takže jsme některé kapely neviděli, neb jsme spali (mrzí mne Khoiba, i když tu jsem viděl už několikrát... ale Emy není nikdy dost:-). Dobrá organizace festivalu. Nic moc jídlo, pamatuju na dobrůtky z ostravských Barev v loňském roce... Co jsme viděli za kapely? Z hlavy si teď vzpomenu na Mňágu a Žďorp, Tatabojs, Moloko, Leningradské kovboje, Värttinä, Mig21, Zónu A (se skvělou písní s refrénem "všechno je na piču všechno je na kokot":-), Veneer, Chumbawamba, Dan Bárta a Illustratosphere, Čechomor, ... Překvapila mě nemožnost koupit chlast (teda samozřejmě kromě piva - Bažant - a nějakého šíleného vína z plastu).

neděle 11. července 2004

Tour de France

V sobotu 3.7. jsme vyrazili na dlouho plánovanou dovolenou do Francie. Fordem Galaxy (který bez problémů ujel 3700 km) jsme projeli skoro celou :-) Provence, a to ve složení já, Soňa, Skalák, Veruš a Honza. K. Kudyma jsme jeli přiblíží deník Honzy K....
Sobota 3. 7. 2004

(3:50 odjezd busem z F-M) 9:45 odjezd od Zeleného ptáka, 11:20 zastávka v Plzni v Tescu, 12:18 vstup do Německa, 13:20 řízky před Ambergem, 16:00 průjezd kolem Hockenheimringu, 17:00 odjezd z Baden-Badenu, 18:00 příjezd do Freiburgu, 20:08 vstup do Francie, 20:20 město Mulhouse, 21:03 čerpání paliva, 21:15 kemp du Florival

Neděle 4. 7. 2004

9:43 odjezd z kempu, 10:27 Belfort – prohlídka pevnosti, 11:30 odjezd z Belfortu, 12:05 Montbéliard, 12:50 výjezd z dálnice, 12:58 Besancon, 13:28 oběd v parku, 14:00 odjezd z města, 15:07 Lons-le-Saunier – průjezd kolem Veselé krávy, 15:30 St. Agnes, 17:35 Vienne, 18:00 kemp Le Daxia, obec Saint-Clair-du-Rhône

Pondělí 5. 7. 2004

8:45 odjezd z kempu, 10:15 výjezd z dálnice, 10:30 Les Tourettes – čerpání paliva, 10:45 Montelimar, 10:58 první levandulová pole, 11:35 příjezd do Orange – Vítězný oblouk, amfiteátr, Notre Dame, 13:30 odjezd z města, 13:50 McDonald, 14:18 příjezd do Avignonu – Papežské zahrady, Avignonský most, 16:15 odjezd z města, 17:35 odjezd z Vers-Pont-du-Gard, 18:40 odjezd od HM Super U, 18:45 příjezd do Nimes – prohlídka kolosea, 19:50 odjezd z města, 20:32 kemp La Chicanette

Úterý 6. 7. 2004

8:31 odjezd z kempu, 9:00 příjezd do Arles – prohlídka kolosea, nemocnice, v níž se léčil van Gogh, St. Trophine, 11:52 Pont-van-Gogh a odjezd z Arles, 13:20 příjezd do Aix-en-Provence – kašny, 15:45 odjezd z města, 16:25 poprvé vidíme moře, 16:45 kemp Le Souleï, obec Carry-le-Rouet

Středa 7. 7. 2004

10:36 odjezd z kempu, 11:30-12:00 průjezd Aix-en-Provence, 13:10 levandulová pole u obce Valensole, 14:40 Gorges-du-Verdon (Grand Canyon), 17:15 odjezd, 19:10 výjezd z dálnice, 20:30 příjezd do Cassis, 22:45 odjezd z města, 23:02 příjezd do Marseille

Čtvrtek 8. 7. 2004

0:28 odjezd z Marseille, 1:10-1:16 průjezd Toulonem, 2:35 spaní u silnice, 7:15 čerpání paliva v Les Issambres, 7:45 příjezd do Saint-Tropez, 8:55 odjezd z města, 10:20 kemp Agay Soleïl, obec Saint-Raphaël (Agay), 16:46 odjezd do Cannes, 17:20 příjezd do města, 20:05 odjezd z města

Pátek 9. 7. 2004

8:42 odjezd z kempu, 9:45 příjezd do Cannes – výlet lodí, koupání v moři, 14:39 odjezd z města, 14:50 příjezd do Antibes – koupání v moři, 17:30 odjezd z pláže, 17:45 kemp Le Rossignol, 19:00 odjezd do HM Géant, 21:30 návrat do kempu

Sobota 10. 7. 2004

10:50 odjezd z kempu, 11:15-11:50 průjezd Nice, 12:10 příjezd do Monaka, 13:30 odjezd z Monaka, 14:06 vstup do Itálie, 15:00 San Remo, Imperia, …, 18:11 výjezd z dálnice, 19:20 výjezd z dálnice, 20:30 čerpání paliva ve městě Toscolano-Maderno, 23:05 výjezd z dálnice, 23:15 vstup do Rakouska – Brennero, 23:35 Innsbruck

Neděle 11. 7. 2004

0:15 vstup do Německa – Kufstein, ……, 0:30 čerpání paliva, 2:00 čerpání paliva, 3:05 vstup do České republiky – Waidhaus, 5:00 příjezd do Prahy (5:45 odjezd busem do F-M, 10:45 návrat domů) – zde nalezený deník končí…

sobota 3. července 2004

Volá Londýn, den první - přílet

Čas letí hrozně rychle, za chvíli se budou plánovat další dovolené a ja ještě nestačil ostaním poreferovat o té poslední.
Se Simčou jsme využili pro Čechy nové možnosti levného lítání po Evropě a už v březnu jsme si u EasyJetu koupili zpáteční letenky do Londýna na začátek července. Těšil jsem se na to jako malý kluk, protože to byl můj první let opravdovým letadlem. Proto, až si budete (snad už brzo) prohlížet naše fotky z této výpravy, nedivte se, že tak třetina fotek je focena z okna letadla:) Po ostrém startu z Ruzyně by mě opravdu zajímalo, jaké to je startovat se stíhačkou. Nečekal jsem, že takové obyčejné letadélko dokáže zrychlovat před odlepením se od země tak rychle. Chvíli po startu přišly menší turbulence, což Simča snášela jen s velkým sebezapřením, ale nakonec i přistání dopadlo dobře a sáčky zůstaly nepoužity (stejně byly slepené žvýkačkami, tak by nám nebyly nic platné). Na letišti London Gatwick nás přivítalo typicky anglické počasí, déšť, vítr, až jsem začal pochybovat o tom, jestli mé rozhodnutí vzít si do Anglie pouze sandále, bylo opravdu správné. No nakonec se ukázalo, že mi to tentokrát vyšlo, protože déšť při příletu byl poslední, který jsme tam zažili.
Hned na letišti jsme vyměnili nějaké libry, koupili si první skvělý sendvič a postavili se do řady na lístky na vlak. Nejprve mě trošku zmátl svou výslovností člověk na informacích, když naši cílovou stanici Crystal Palace vyslovil trochu jinak, než jsem očekával, že se to čte. Když jsem o pár minut později použil jeho výslovnost u okénka při kupování lístků, zůstal na mě černoch za sklem koukat hodně nechápavě, tak jsem mu to nejdříve zopakoval a když jsem viděl, že se snažím marně, rozbalil jsem mapu, abych mu to ukázal. Když zjistil, kam chceme jet, usmál se a vyslovil to tak, jak jsem se o to snažil poprvé na informacích. Abych nezapomněl, v té frontě před námi stál herec Jan Hrušínský, asi i s manželkou a dcerou (pokud to byla manželka). Znovu jsme jej potkali u pásu na zavazadla na Ruzyni po návratu zpět, takže letěl asi tam i zpět s námi stejným letadlem. Ale zpět k těm vlakům. Až na malou komplikaci s naším dalším putováním do kempu, kdy zrovna na naší trase byla kvůli opravám celý víkend výluka, musím přepravu vlaky v Londýně jen chválit. Mapky a letáčky s jízdními řády k dostání zdarma, na každém nástupišti funkční informační cedule s časy 3-4 vlaků, které v nejbližší době u toho nástupiště zastaví, nikde žádná zpoždění a ve vlacích přiměřeně kvalitní sezení.
Když jsme se tedy při přestupování na jednom nádraží dověděli, že dál nám vlak nejede, že musíme kvůli výluky autobusem, začalo naše první dobrodružství. Jak jsem chválil vlaky a dobrou informovanost na nádražích, tak stejně musím nadávat na autobusové jízdní řády. Na nich totiž nebyly vždy uvedeny úplně všechny zastávky na trase, což nás dosti zmátlo. Nasedli jsme sice do správného autobusu, ale po pár zastávkách jsme raději vystoupili zkontrolovat na zastávce, jestli jsme náhodou tu naši už nepřejeli. Zjistili jsme, že bychom ještě 2-3 minuty měli jet dál, tak jsme počkali na další autobus se stejným číslem, jako byl ten předchozí. Po pár minutách cesty, když naše zastávka pořád ještě nebyla, jsme znovu vystoupili abychom zjistili, že autobus, kterým jsme jeli, už nemá číslo takové, jaké měl v době, kdy jsme do něj nastoupili. Bohužel jsme u sebe ani neměli podrobnou mapku, abychom zjistili, kde přesně se nacházíme a jak to máme daleko do kempu. Takze jsme se vydali pěšky zpět po trase, kterou jsme tím autobusem přijeli. V každé autobusové zastávce jsme kontrolovali naši polohu na mapkách, které tam byly. Bohužel ukazovaly vždy jen pár okolních ulic, ale i tak se nám nakonec podařilo dojít ke Crystal Palace Parku, ve kterém měl být i kemp, který jsme si ještě v Praze vybrali při hledání na internetu. Při průchodu parkem jsme zjistili, že je trochu větší, než jsme očekávali a na kemp jsme se raději zeptali, protože bloudění už jsme ten den měli dost.
Jak jsme o chvilku později zjistili, samotný kemp je vzhledem k velikosti celého parku strašně malinkatý, ve stanové části mohlo být maximálně 15 stanů. Druhá - karavanová část byla tak 2-3x větší, ale nás vzhledem ke stanu v batohu zajímat nemusela. Na recepci nás přivítali starší manželé, kteří to tam měli celé na starost. Zaplatili jsme 44 liber za stanování na 3 noci, dostali cedulku s číslem pro náš stan a číselné kódy pro vstup na WC a do sprchy, jejichž používání už bylo v ceně ubytování. Při průchodu kempem jsem si všiml cedulek s pokynem, že stany se mají stavět minimálně 3 metry od sebe. Bohužel ale u každého stanu stálo velké auto (většinou Peugeot 807), takže najít volné místo byl trošku problém. Když jsme si místo vybrali a začali rozbalovat naše skvělé "áčko", vylezla z vedlejąího stanu černoška a namířila si to přímo k nám. Spustila, že tam by si ona stan nestavěla, že ti vedle dělají dlouho do noci kravál a mají nahlas puštěnou hudbu. Tak jsem ji ujistil, že to nám vadit nebude, ale asi jsem to neměl dělat. Asi si potřebovala s někým povídat, tak spustila, ale to už jsem ji přestal rozumět. Postěžovala si, že její chlap s ní nechce chodit kempovat, ale ona že to bere jako skvělou relaxaci, tak prý kempuje sama. Jak se později ukázalo, byla to nějaká spiritistka, čarodějnice nebo něco takového:) Já, když jsem zjistil, že ji asi moc neporozumím, jsem ji nechal vykecávat a pokračoval ve stavění stanu. Chvilku na něj zírala a několikrát zopakovala "It is very strange". Furt jsem si říkal, co se jí na tom stanu zdá cizího? Jaký cizí? Český, babo! No až později mé mozkové buňky zapracovaly a připomněly mi, že strange znamená i divný:) Ale to ona byla taky:) Povečeřeli jsme chleba a salám z Prahy, krátce se prošli krajem parku a ještě za světla šli spát.

středa 23. června 2004

David Bowie

A další spolupracující firmička mi poslala, tentokrát jen jeden, lístek na koncert Davida Bowieho. Ačkoliv příliš neznám jeho tvorbu, na koncert jsem se hodně těšil, z doslechu vím, že Bowieho koncerty stojí za to. To jsem ale ještě nevěděl, jak to dopadne.
Předkapela pro mne více než dobrá - mí oblíbení TataBojs. I oni byli důvodem, proč jsem se na koncert vydal. Odehráli ca hodinku, pak se začalo pódium přestavovat pro hlavní hvězdu večera.
Bowie nastoupil ve velkém stylu, hala byla nadšená. Ca po 45 minutách ale někam zmizel a 2 písničky zahrála jen jeho doprovodná kapela. Myslel jsem si, že je to plánováno. Bowie se pak zase vrátil, aby zazpíval myslím 2 písničky a zase z pódia odešel. To už se v sále rozsvítila světla a začala pořadateli ohlášená 10minutová přestávka. Ta se protáhla o malinko víc, Bowie se pak vrátil na pódium a vysvětlil, co se děje - bolí jej rameno, má nějak skříplý nerv či co. No každopádně to dopadlo tak, že nakonec písničku Man Who Sold the World zazpíval vsedě a poté ukončil kvůli bolestem koncert...

neděle 20. června 2004

Lucie a symfonický orchestr

V práci se o mě hezky starají firmy, kterým dáváme prachy za reklamu. Jedna z nich mi poslala 2 lístky na koncert Lucie a symfonického orchestru v T-Mobile Aréně.
Jeli jsme autem, parchanti si za parkování účtovali 150 Kč (svým způsobem to není moc, jen jsme se Soňou měli ten problém, že jsme kromě 200 s sebou nic víc neměli:-(.
Co říct ke koncertu? No abych řekl pravdu, už jsem hudebně někde jinde, už mě Lucie tak nebere... Nejlepší byly staré pecky ještě z dob první desky, novější a novější skladby jsou podle mě čím dál tím víc o ničem:-(

sobota 19. června 2004

Narozeninové BBQ

Tak už mám (resp. brzo budu mít) 26:-( To to letí to to letí... No co naděláme, že, tak to aspoň oslavíme:-)
Přes pozvání spousty dalších lidí jsme se sešli jen v tradiční sestavě Skalákovic+Jirka+Gonza, navíc teda přibyl Standa a Evča ze Skotska (určitě přiletěla jen kvůli mým narozeninám:-).
Bohužel ale bylo docela škaredě, takže jsme nakonec sice na terásce grilovali jídlo, ale seděli vevnitř. Myslím, že byla dobrá nálada, přidali tomu i fotbalisti na Euru, kteří porazili Holandsko 3:2:-).
Celou akci jsme navíc s Jirkou a Evčou zakončili sledováním koncertu U2, co víc si člověk může přát k narozeninám, no ne? :-)

Hostivice Garden Party

Pátkem začal víkend plný grilování, jídla, pití. Danouš nás vybavil velmi podrobnou mapou, takže pro nás nebyl problém jeho chatičku a zahrádku najít. Ohýnek už plápolal, gril už byl taky zapálen, takže nic nebránilo tomu začít dělat masíčko a další dobrůtky.
Všechno se povedlo, bylo dobré, všem chutnalo Frisco, co jsme dovezli na ochutnání. Hodně nás bavil Zdenda, který vyprávěl své tu veselé, tu vážné historky ze života včetně svého skoro_skonu ve sprše apod.:-) Součástí večera bylo i předání dárečku Zuzce, která myslím byla docela příjemně zaskočená:-) Snad budou věcičky dobře sloužit...
Jedinou vadou na kráse bylo klíště, které se do mě zakouslo a natropilo mi později spoustu starostí:-(

sobota 29. května 2004

Mezi ploty

Poprvé za celou dobu, co jsme v Praze, jsme se Soňou vyrazili do Bohnic na tento festiválek. Myslím, že jde o povedenou akcičku. Viděli a slyšeli jsme Khoibu, Skyline, Janu Kirschner, Jirku Schmitzera a pár dalších, líbili se snad všichni...

neděle 23. května 2004

24 hours off-road Dobřany

V pátek jsem v práci vyfasoval RAV4, vyzvedl jsem v Metropoli Soňu a v sobotu hurá do Plzně, resp. Dobřan na 24hodinový off-road závod.
RAVka jela mooooc hezky, takže jsme na místo dorazili dle časového plánu (teda s menší zajížďkou, zbytečně jsme jeli přes centrum Plzně, čímž se to trochu protáhlo:-)
Na místě už byla spousta šílenců se všemožnými 4x4 vozítky, tu hezčí, tu škaredší:-) Prakticky celý den jsme se Soňou sledovali, jak auta krouží po okruhu... Vpodvečer nás Danouš svezl Lanďákem, to auto je prostě paráda...
Někdy večer jsme se jeli ubytovat do nádherného penzionu, pak jsme se ještě vraceli zpátky na akci - bohužel se docela hoooodně ochladilo, na což myslím byl jen málokdo připraven. Navíc hudební produkce Toyota Music Show stála s prominutím za hovno, takže ani u té hudby jsme se moc nezahřáli. Hned po ohňostoji jsme jeli spát...
Ráno luxusní snídaně v penzionu, poté ještě na pár hodin zpátky na akci. Ani jsme nečekali (teda já a Soňa) na ukončení závodu, po těch asi 22 hodinách ještě jezdila spousta aut.
Odpoledne jsem v Praze dal vyzkouąet Skalákovi a Jirkovi, jak taková RAVka jezdí, myslím, že hlavně Jirka by o ní i uvažoval... Tak Jirko makej, ať máme nějaký kšeft!!! :-)

čtvrtek 13. května 2004

Narozeninová party Seznamu

Ačkoliv se mi původně příliš nechtělo, nakonec jsem nelitoval (a myslím, že byli spokojeni i Skalák a Veruš).
Dobré papání, vynikající koktejly (bohužel, docela brzo došly:-( ), dobrá zábava. Já s Veruš jsme se nejvíce bavili u karet - jak u týpka, co s nima hrál "skořápky" (nevím, jestli to má nějaké jméno, zkrátka měl tři karty, z toho jednu odlišnou, míchal je a lidi tipovali, kde je ta odlišná), tak i u blackjacka (profi stůl, profi krupiérka, spousta prohraných peněz. Naštěstí ne mých, ale místní měny:-)

pondělí 10. května 2004

Křest desky Nice Traps

Tak jsem se konečně dočkal - Khoiba vydala desku, vydal jsem se do Roxy na její křest.
Nikomu se se mnou nechtělo, takže jsem vyrazil sám (resp. jak jinak, byl tam Gonza). Já osobně byl s koncertem spokojen, i když to občas trochu "upísklo". Koupil jsem si samozřejmě i desku, podle mě je to žhavý kandidát na desku roku.
Odkazy:
Jaký byl koncert?


Fotky od Gonzy

sobota 8. května 2004

Baník pičo!

V práci jsem sehnal lístky na utkání Baník-Sparta, tak jsem se tam se Zdeňkem, Lukýnem a Petrem vypravil.
Byla to vlastně má první návštěva na Bazalech. Atmosféra byla fakt parádní, strašně se fandilo, lidi to hodně prožívali, fanoušci byli dobře připravení. Škoda jen, že Baník prohál...:-( Tak jako tak po skončení zápasu došlo k předání poháru pro vítěze ligy. Teď už jsem jenom zvědav, jak Baník dopadne v Lize mistrů. Osobně mu bohužel moc šancí nedávám.

středa 5. května 2004

Tak zlato letos nebude:-(

Plni očekávání velkého úspěchu českého hokeje jsme se sešli u Skalákovic na společném fandění rozhodujícího zápasu našich na MS.
Zápas s USA byl opravdu parádní, nervydrásající, bohužel však s poněkud hořkým koncem. Tím pro mě víceméně MS skončilo, už jsem si jenom přál, aby špatně dopadli Slováci (což se mi vyplnilo:-).

pondělí 3. května 2004

MS v hokeji

Ačkoliv jsem na hokej nejdříve nechtěl jít (hlavně kvůli zkurvené Sazce a nemožnosti sehnat lístky), nakonec jsem ale viděl 4 zápasy, dokonce i jeden náš.
První zápas, na který jsem se dostal, bylo Německo-Kazachstán (jestli se nepletu). Lístky sehnal Skalák, takže se šlo zadáčo. Bylo to docela fajn, v hale byla spousta Němců, takľe byla docela dobrá atmosféra. Byla to ale moje první návštěva haly, takže jsem spíše obdivoval to, jak je postavena a jak to tam (na Sazku) vypadá dobře.
Další utkání už bylo za peníze - Švýcarsko-Lotyšsko. Nuda nuda šeď šeď. Nepadaly žádné góly (teda 2 jo, ale co to je na hokej??). Tentokrát jsem se tam byli podívat se Soňou, Jirkou a Simčou.
Třetí zápas (rovněž za peníze:-( ) byl docela v pohodě - Kanada-Německo. Překvapivě tam ale nebylo moc Němců, počítal jsem s jejich velkým povzbuzováním. Tak jako tak, padala spousta gólů, takže jsem se docela bavil. Ten nejlepší zápas ale měl teprve přijít...
A byl to zápas hnedle další den, kdy hrála ČR proti Kanadě. Dostal jsem v práci lístky od jednoho vydavatelství do jejich skyboxu. Byla to paráda - patro se skyboxy je opravdu luxus. Přímo ve skyboxu obsluha (dával jsem si vínečko, lososa, krevetky, ...:-), na sedačce mě čekalo příjemné překvapení (dres ČR). Bál jsem se trochu toho, že lidi ve skyboxu, samí kravaťáci, nebudou moc fandit. Naštěstí byla ale úplně fantastická atmosféra, všichni tleskali, řvali, povzbuzovali, zkrátka parádně jsem si to užil. Navíc jsme Kanadu celkem jednoduše přehráli, takže to pro mě byl snad nejlepší sportovní zážitek v mém životě...

středa 28. dubna 2004

Kill Bill Vol. 2

Já osobně jsem se na film hrozně moc těšil, až jsem se skoro bál, že se nenaplní moje očekávání. Naštěstí tomu tak nebylo...
Druhý díl filmu (nebo druhá polovina, jak chcete) je fakt povedený, víceméně by se dalo říct, že jde o mnohem samostatnější část (tzn. pochopitelná i bez jedničky, aspoň tak mi to připadalo...).
Nejvíce na mě zapůsobila část odehrávající se v Texasu (nebo tam někde), kde Nevěsta oddělala nejdříve Billova Bratra, pak ještě jednu členku party (jména si fakt nepamatuju). Myslím, že hodně povedený byl i Nevěstin výcvik u mistra bojových umění (jméno opět nevím:-( ).
Suma sumárum - ti, kteří viděli jedničku, na dvojku prostě MUSÍ zajít, není to už takový akčňák, je to ale mistrovské dílko se vším vąudy.

sobota 17. dubna 2004

Jirka už je strašně starý!

Jirka už má 26 (nebo více? teď nevím) a rozhodl se to s námi oslavit.
Sešli jsme se někdy kolem druhé odpoledne v bowlingu ve Štěrboholích. Koule byly dobře namaštěné, po dráze parádně klouzaly, prostě dráhy na úrovni... Jen nám to zase až tak moc nešlo (ve srovnání s jinými pokusy). Každopádně jsme se myslím docela pobavili.
Z bowlingu jsme se přesunuli do Jirkovy vilky, kde se tak trošku pilo a tak trošku grilovalo maso. Trvalo to déle, než jsme čekali (myslím to grilování) a vzhledem k tomu, že to byl první Jirkův pokus na jeho novém grilu, trošku to přepískl a třeba takový Gonza jedl uhlí s chlebem:-) Už druhá várka ale byla fajn a pošmákli jsme si.

čtvrtek 8. dubna 2004

Teda teda

Tak se mi zdá, že nám to tady poslední dobou nějak upadá, že je tady nějak mrtvo či co... S tím bychom měli něco udělat, ne??
Že by to bylo tím, že hlavní přispěvatel (já) je teď časově vytížen v práci? Možné to je... Přece jenom - vstávám po půl sedmé (ráno), domů se vracím už něco před sedmou (večer), pak už větąinou nic nestíhám, nic se mi nechce.
Každopádně za ten měsíc, co tady nikdo nic nenapsal, jsme v kině viděli Scary Movie 3, Lepší pozdě nežli později, byli na bowlingu, tentokrát se mi nedařilo, byli doma (velmi intenzivní víkend) atd. atd.:-)

středa 10. března 2004

Pokuta

V pátek večer jsme se po dlouhé době s Michalem sešli s Taťkou Šmoulou a Norem, kteří s námi bydleli v prváku na kolejích.
Protože jsem v pátek po práci měl hodně důležitou práci na motorce v garáži (o tom jindy), vyrazil jsem na sraz o půl hodiny později. Na Michalovo doporučení jsem auto nechal na Senovážném náměstí, aniž bych si dával pozor na to, kde parkuju. No tak teď už vím, že v modré zóně nemůžu stát ani v pátek večer:) Naštěstí to nakonec bylo jen za 100 Kč. A prý mi to má Michal proplatit. Říkal to pan orgán, tak by to měl splnit, ne?:))))

neděle 7. března 2004

Skalákovic a Myshakův víkend (resp. sobota)

Žena mi odjela na nějakou akci ze školy, Švec jel za Simčou na ples, a tak mi nezbylo než buďto trávit víkend sám (u kompu či telky) nebo se Skalákovic. Zvolil jsem druhou variantu a bylo fajn...
Nejprve dobrý obídek, pak nějaká ta partička mariáše (vůbec se mi nedařilo, skončil jsem X korun v mínusu, zatímco oba Skalákovic skončili v kladných číslech; jestli se nepletu).
Pak hurá na bowling. První hra nic moc, jen nějakých 89 bodů. Už ve druhé jsem ale se 134 body vyhrál (aspoň myslím), stejně tak i ve třetí a čtvrté hře (třetí myslím, čtvrtá určitě, měl jsem 162 bodů, můj nejlepší výsledek - dva double, jeden obyč strike a dvě další desítky a tak...). Co mě ale nejvíce potěšilo bylo to, že jsem vyhrál i v celkovém počtu bodů po šesti hrách (717). Už už to vypadalo, že vyhraje Skalák, resp. že mě přeskočí, ale v posledním kole nahrál jen 2 bodíky (prvním hodem, druhým minul:-) No zkrátka si to projel sám....:-)))))
Se zastávkou u Skalákovic na večeři jsme se přesunuli k nám - Skalák se vrhnul na Need for Speed, my s Veruš na sledování telky. A tak tomu bylo až někdy do půl jedné v noci.

pondělí 1. března 2004

Sport Prague

V sobotu jsme zašli omrknout na výstaviště v Letňanech akci s názvem Sport Prague.
Musím přiznat, že mě to brzy unavilo víc než toho borce, co tam snad celé hodiny jezdil Tour de Platz:) Zima finišuje, tak nevím, co tam ještě pohledávaly firmy nabízející lyže. Těšil jsem se, že si třeba vyberu nějaké super kolečkové brusle, ale nabídka byla hodně mizerná. Více než 4 různé páry byly snad jen u dvou stánků:( Snad na pozdim:)
Ale úplně k ničemu celá akce určitě nebyla, protože jsem tam konečně sehnal pastu na leštění chromu:) Jo a taky jsme si ještě se Skalákem nechali změřit množství tělesného tuku:) Výsledek byl pozitivní, slečna dost pobavila, když položila řečnickou otázku "Vy sportujete, že?" :)))))

neděle 29. února 2004

Bowling - repete

Tentokrát jsme s Veruš a Skalákem změnili lokál a zahráli si Na Groši. Dráhy tam vypadají kratší než ve Štěrboholích, ale není jisté, jestli se nám to jen nezdálo. Ze začátku mi to připadalo, že se těm koulím nějak moc ke kuželkám nechce, lítaly moc pomalu. Po první hře to začalo vypadat nadějněji, ale druhou hrou jsem si asi vybral všechno štěstí. No nakonec to celkově nebylo nejhorší. Ale buď jsem shodil všechny, nebo jen dvě pravé. Ty to měly jisté pokaždé, když jsem lezl na dráhu:) Uvidíme příště.

---Napsal Jiri, prepsal Mishak---

čtvrtek 19. února 2004

Palác Akropolis a Bártič podruhé

Koncert Dana Bárty jsme si nemohli nechat ujít. Celkový dojem dobrý, mělo to ale několik ale (Bárta za to ale nemohl...).
Tak za prvé - přišli jsme o něco později (byl jsem na pohovoru, jel jsem rovnou z něj, převlíkal jsem se v autě apod.). To by ještě nebylo tak špatné, ale ti mamlasi v Paláci to absolutně nezvládli. Před budovou kopa lidí a oni dají do šatny JEDNU ženskou. Výsledek? Dovnitř jsme se dostali asi půl hodiny po našem příchodu a to už Bárta zpíval:-( Navíc přišla strašná spousta lidí (řekl bych, že bylo prodáno více lístků než je kapacita Akropole), tzn., že jsme se opravdu jen s obtížemi dostali do sálu:-(
Teď to lepší... Bárta na koncertě převzal platinovou desku (v ČR za 20 tisíc prodaných kousků), předával mu ji Ota Klempíř (výjimečně vtipný:-).
Veselá historka z návratu domů - nemohli jsme najít zaparkované auto, už jsem myslel, že bylo ukradeno. Naštěstí jsme se se Soňou jenom špatně zorientovali:-)

úterý 10. února 2004

Nesnesitelná krutost

Je pravda, že to píšu už s určitým zpožděním, nebyl teď nějak čas přidávat nové články a vůbec čas na online komunikaci a tak.
Každopádně co si pamatuju je, že jsem se u filmu opravdu bavil. Jen by mě zajímalo, jestli některé scénky byly myšleny vážně nebo šlo o parodii:-)
Název sice připomíná první film bratrů Coenů (Blood Simple - v českých kinech Zbytečná krutost), tentokrát jde ale o opravdu povedenou komedii. A navíc - Catherine-Zeta Jones to v ní docela sluší (jakože ji jinak moc nemusím...).

čtvrtek 5. února 2004

Bowling

Sice uz je to pár dní, ale zážitek stojí za zmínku. V sobotu večer jsme se se Simčou a se Skalákovic dvojičkou vypravili otestovat bowlingovou dráhu tady u nás ve Štěrboholích. Nafasovali jsme botky a na zadní dráze jsme strávili dvě hodiny. Myslím, že nebudu kecat, když prohlásím, že se každému z nás většinou dařilo, i když to ještě mohlo být o hodně lepší. Cena by byla přijatelná, kdyby nebylo omylu paní pokladní při rozpočítávání účtu na dvě části. Podařilo se jí naúčtovat každé dvojici o stovku víc. Naštěstí si to aspoň Skalák s Verčou uvědomili a vrátili se tam, paní dala vše dopořádku a omluvila se.
Musím uznat, že prostředí i obsluha je tam příjemná a určitě jsem tam nebyl naposledy.

---Napsal Jiri, přepsal Mishak---

pátek 30. ledna 2004

Skalákovic si pořídili novou techniku

Skalákovic dvojice si koupila DVD a TV, tak jsme to přijeli zkontrolovat. Vypadá to docela fajn, ale na naąi Mascom TV to určitě nemá:-) Hlavně s nákupem nemají tolik zážitků jako my.
Návštěvu jsme využili i k další partičce mariáše - tentokrát, poprvé, se účastnila i Soňa, které už skončily testy ve škole. Byla docela chápavá a rychle pochopila víceméně všechna pravidla.
Jestli si dobře pamatuju, tak jsme dneąní partii právě kvůli nováčkům nepočítali, takže nemůžu napsat, jak moc se mi dařilo. Jenom si pamatuju, že se zase moc nedařilo Skalákovi:-)))

Babusja

Film se myslím objevil i na loňském MFF v Karlových Varech, sklidil tam docela velký ohlas.
Příběh to je smutný - stará babka je vyštvaná od své dcery, která umře a její manžel o ni nestojí. Má ještě další děti, tak je postupně objíždí s cílem u nich zůstat. To se jí ale příliš nedaří, dětičky se zkrátka moc nevyvedly...
Co dodat? Zkrátka docela smutný film, ale jinak myslím docela příjemné pokoukání.

čtvrtek 29. ledna 2004

29 palem nebo 21 gramů?

Tak nějak přestávám věřit v to, že filmy na festivalech jsou zajímavé...
Zřejmě jsme opravdu nedělitelnou součástí západní (americké) kultury a nic jiného nám nic neříká (různé východo-asijské, kavkazské a jiné filmy). Nebo je to tím, že lidi tam prostě neumějí natáčet filmy? Nevím.
Každopádně začínám pochybovat o tom, že filmy na festivalech (MFF KV, Febiofest) stojí za to vidět. Resp. není to tak jednoduché - určitě je tam spousta filmů, které jsou nádherné a zajímavé, jenže z těch anotací v programech člověk nikdy neví, který to bude...
Tak se stalo, že jsme letos na Febiofestu viděli mj. i následující dva filmy s docela podobnými názvy - 29 palem a 21 gramů. První je francouzská "road-movie" víceméně bez děje (dvojice jede skrz Joshua Tree Park - vrátí se do hotelu - rozdají si to - jedou skrz Joshua Tree Park - rozdají si to v parku - jsou zpátky v hotelu - nerozdají si to - jedou skrz Joshua Tree Park - rozdají si to... atd.; aspoň že konec byl relativně nečekaný a nebudu ho prozrazovat, co kdyby ten film někdo někdy sledoval; silně pochybuju - jednak je to relativně ztráta času a jednak se k němu asi nedostane), druhý je pak drama od autora Amores Peros - Láska je kurva. Film je vąude hoodně chválen a Sean Penn za něj moľná získá i Oskara (tak tvrdí kritici), využívá poslední dobou velmi moderní styl filmování časově různě zpřeházených scén (tzn. min. první půlhodinu člověk neví, vo co tam gou, postupem času na to přichází a vše do sebe pomalu zapadá). Příběh je zajímavý, ale jakmile se člověk zorientuje a všechno si tak nějak časově spojí, víceméně tuąí, jak to dopadne... Na druhou stranu je to určitě film, který je v rámci současné produkce velmi nadprůměrný a docela člověka nutí uvažovat nad tím, co by dělal v takových situacích, ve kterých se ocitnou postavy filmu.
Zatímco tedy 29 palem ode mne dostává 3 hvězdičky (za velmi netradiční pojetí), 21 gramů získává hvězdičky 4 (a moľná něco navíc).

neděle 25. ledna 2004

Vyvolávání č. 2

Druhá vyvolávací seance u Jirky ve Štěrboholích. KONEČNĚ jsem vyvolal fotky z Morávky.
Spojili jsme to s hraním mariáše (viz jiný příspěvek). Ve chvíli, kdy hrál Jirka, jsem se přemístil dolů do prádelny/fotokomory. Po poměrně dlouhé přípravě (roztažení všech krámů, namíchání koktejlů apod.) jsem schválně zapnul stopky, abych viděl, jak dlouho mi bude trva celé vyvolávání. Nakonec se zastavily na 3 hodinách a 5 minutách.

Za tu dobu jsem udělal fotky z celého filmu z Morávky. Ne všechny, zato některé vícekrát (různé nastavení času). Někdy po hodině, možná trochu později, se ke mně přidali Veruš a Skalák - Skalák "ustaloval" a "věšel", Veruš zapisovala:-) Manufaktura jak má být:-)

Zkusil jsem udělat i nějakou pořádnou zvětšeninu, resp. zvětšený výřez. Docela se to povedlo, byla to zřejmě maximálně možná velikost vzhledem k výšce stropu (výše jsem prostě zvětšovák nedostal:-) Čas nějakých 6 minut, fotka myslím dobrá...

Každopádně - z celé večerní práce se mi asi 3 fotky docela líbí, zkusím je co nejdříve u Jirky naskenovat a hodit na net, ať se můžete taky pokochat.

Jirka pak údajně vyvolával až někdy do tří do rána - výsledkem je, že laboratoř zřejmě zůstane v prádelně roztažená a připravená k relativně okamžitému použití:-)

Skalákova zhouba

Další karbanické odpoledne a večer - tentokrát svůj den neměl Skalák (myslím, že bude ještě dlouho vzpomínat na to, jak mu to nešlo:-) Podle něj je to ale tím, že první hra, kterou jsme hráli, se neměla počítat - prohrál 4 Kč - pak už se to s ním vezlo:-)
Ve velmi studeném odpoledni (venku sníh, poměrně silný mráz) jsme se přesunuli k Jirkovi do Štěrbohol a věnovali se vyvoláváním fotek (viz jiný příspěvek) a hraní mariáše.
První série - mé jednoznačné vítězství (a Skalákův nic moc výsledek). Druhá série - nechci nikoho urazit, neboť jsem vyvolával fotky, nicméně mám pocit, že vyhrála Veruš (jestli ne, opravte mě). Třetí série - jednoznačné vítězství Jirky, já víceméně nulový výsledek, jednoznačná prohra Skaláka. Dneska fakticky neměl svůj den...

sobota 24. ledna 2004

Třináctka

První návštěva Febiofestu - a nic extra:-(
Příběh dvou dospívajících dívek (13tiletých), jejich sexuální a drogové zážitky. K tomu ještě hledání vztahu jedné z nich se svou matkou... Silný námět, film mi ale připadal docela nudný, povrchní, nezáživný, spíše takový styl a la Beverly Hills (v trochu drsnější podobě:-).

pondělí 19. ledna 2004

Squash

Chvilku poté, co jsme vstali (teda jak kdo - já byl vzhůru asi od půl deváté, pedro s veruš vstávali až někdy o půl jedenácté), jsme se vydali na 2hodinové squashování (pedrovi ty 2 hodiny myslím nikdo neschválil...).

Každopádně - pedrovi se moc nedařilo (teda ne že by mně jo, ale to je normální:-), tak neustále sprostě nadával a třískal a házel raketou jak vzteklý. Nevím, od koho se to naučil:-)

Filmový večer

El Mariachi, Desperado a Dvě věže - záruka vysoké filmové úrovně?

Jak se to vezme - El Mariachi byl šílený fil s šílenými herci a ještě sílenějšími hereckými výkony. Nu což, přežili jsme.

Desperado - o něco lepší verze El Mariachiho - přece jen Steve Buscemi tomu dal šťávu:-)

A Pán prstenů - Dvě věže? Ty prostě nemohou zklamat, i když jsme z časových důvodů dali jen druhý disk (tedy jen necelé dvě hodiny filmu:-) I tak jsme šli spát něco kolem druhé...

Pán prstenů - Návrat krále

Jaképak je nejnovější pokračování Pána prstenů?

Natěšen přečtením mnoha recenzí a vyslyšením několika známých jsem se celý nedočkavý vydal společně se Soníkem, pedrem a Veruš do kina. Po dlouhém úvodu (reklamy, trailery) to konečně začalo a já nemohl od plátna odtrhnout oči (no, doslova takhle to nebylo, ale chytlo mě to:-).

Boj o Minas Tirith (město samo o sobě bylo nádherné) opravdu stojí za to (kamera jakoby připoutaná k balvanu vystřelenému z katapultu sleduje jeho pohyb až po dopad na hordu orků), pavoučice Odula se taky povedla, rovněž mrtvá armáda, ...

Myslím si, že i závěr byl zvládnut v mezích možností a happy end nebyl nějak extrémně přehnaný (prostě byli všichni rádi, že to skončilo, ale to je jasné, ne???).

Nebrečel jsem jako někteří mí známí (i když, přiznávám, asi 2x jsem k tomu neměl daleko), fandil jsem dobrým, nepřál těm zlým... Prostě jsem si film v kině užil.

Jedna zajímavost - minulý týden jsem v knihkupectví viděl knihu nazvanou Poslední Pán prstenů - může to být zajímavé - je to alternativní pohled na boj o Prsten ze strany těch "zlých".

sobota 17. ledna 2004

Karban č. 2

Sobotní odpoledne u dobrých přátel nejen s dobrým jídlem, ale i partičkou mariáše.

Papání moooc dobré (mj. i krevety), příjemně strávené odpoledne.

Veruš si sice stále ještě mariáš moc nepamatuje, i tak jsme si ale docela dobře zahráli. Hráli jsme dvacetníkový mariáš, nezřídka se nám stávalo, že jedna hra byla pro jedince za16 kaček:-) Nakonec to dopadlo tak, že pedro měl vyhráno nejvíce, já byl za ním a všechno nám platila Veruš:-)

Kompletní přehled her a výher má pedro, třeba to tady doplní:-)

Premiere má svůj web!

Nejlepší časopis o filmech na českém trhu (no, ono jich zase tolik není:-) Premiere má konečně své vlastní stránky, které mimochodem vypadají docela pěkně a snad na nich časem bude opravdu spousta informací o filmech. Už dnes tam člověk najde počtení na pár hodin...

Pán prstenů - Společenstvo prstenu

V rámci přípravy na nedělní Návrat krále jsme si dneska pustili rozšířenou (= velmi dlouhou:-) verzi Společenstva prstenu. Ještě 20 minut z celé délky filmu tvoří titulky, i tak jsme skončili až po půlnoci. Tak jako tak, dneska se chystáme (nebo přinejmenším já se chystám) zkouknout Dvě věže... A zítra hurá do kina!!!

pátek 16. ledna 2004

Zajímavé internetové rádio

Na mém oblíbeném Expres rádiu jsem slyšel reklamu na jejich internetové vysílání prostřednictvím AB Radia, a to dokonce v kvalitě 128 kbps (opravdu velmi slušná kvalita). Ale proč o tom píšu - kdo máte rychlé připojení k netu (aspoň těch 128 kbps), na stránkách AB Radio jsou k dispozici i jen internetová rádia, specificky zaměřená, např. čistě chill-out rádio nebo rádio vysílající "humorné mluvené slovo" - při mém zkoušení zrovna pouštěli Černé barony. A hlavně pro Skaláka - je tam i U2 rádio!!!! Myslím, že je to opravdu dobrý tip...

středa 14. ledna 2004

Mariáš on-line

Jsme se s Jirkou dneska večer tak trochu nudili, tak jsme hledali, zda na netu neexistuje nějaká stránka, kde by se dal on-line hrát mariáš. A, světe div se, ona existuje!! Tak jsme si dali pár partiček (překvapivě to pro mě byly plusové záležitosti. Takže jestli máte někdo zájem vyzkoušet své mariášové schopnosti, neváhejte a zkuste Mariášový server!

úterý 13. ledna 2004

Re: ad3 Squash

No comment!!! :-))

První film vyvolán!!!

Tak jsem dneska za velkého přispění Kačenky (i Jirky - ten jednak že mi od sebe dovezl odměrku, vodu a teploměr (i když odměrku zbytečně velkou, teploměr krátký a vody strašně málo:-) a druhak svou prdelí utěstnil klíčovou dírku, aby do koupelky nešlo žádné světlo:-)

I když mi samotné vyvolávání teda trvalo dost dlouho (hlavně mi nešel na cívku namotat film...), s výsledkem jsem jakž takž spokojen (znáte to - nemám s čím srovnávat... resp. mám, viď, Skaláku? :-D ).

Každopádně teď mám připravený film na další vyvolávání fotek - tipoval bych to na příští týden.

ad3 Squash

noooo, nevím nevím, kdo u toho sprostě nadává. Když jsi tam vykřikoval to svoje "Kurváááá!", tak se i malé děti otáčely:) No nic, jdu žehlit utěrky:)

ad ad Squash

Jen abych to uvedl na pravou míru - Skalák má v současné době myslím už svou 4. raketu, já stále první (i když je pravda, že Skalák hraje o trochu více a častěji). Navíc se u hry taky vzteká - nepráská sice s raketou do stěny, ale mrská ji po podlaze a sprostě u toho nadává...:-)

taky ad Squash

To se někdo má, že mu po squashi nic není. Já ho hrál po půlroční pauze, takže jsem teď trochu dolámaný jako Myshakova raketa (se kterou mimochodem porad nekde mlatil, jako by už toužil po nové a ta stará ne a ne pořád rupnout) :) Naštěstí mě nic nebolí nijak výrazně, jsem z toho unavený celkově:)

Pokud jde o mé internetové stránky, rozhodl jsem se po několika ne zcela úspěšných a hlavně dlouhotrvajících pokusech o jejich aktualizaci či přestavbu, že se na jejich vzhled a obsahovou formu vykašlu a adresa jawas.wz.cz bude dále sloužit už jen pro umísťování fotek z akcí z poslední doby. Včera jsem tam umístil fotky z našeho třídenního silvestrovského pobytu v Košařiskách (pro neznalé: Beskydy).

pondělí 12. ledna 2004

Febiofest

Pro opravdové filmové fandy!!! Poslední lednový týden se bude v Praze (hlavně v Palace Cinemas Slovanský dům) konat už poněkolikáté filmový festival Febiofest. Vstupné bude zřejmě velmi zajímavé (loni prý něco kolem 50-70 Kč za film), výběr obrovský! Předprodej lístků od 19.1., takže listujte programem a dejte mi vědět, co vás zaujalo, na co byste zašli...

Squash

Skalák je blázen - po delší době nás zase nahnal na squash (mě a Jirku) a hned objednal 2 hodiny...
Výsledek? Překvapivě dobrý (aspoň já osobně na sobě necítím žádné následky), jenom moje raketa dostala zabrat tak, že se už z toho asi nevzpamatuje:-(( No co naplat, jednou to přijít muselo. A jestli vám bude někdo tvrdit, že to bylo tím, že jsem s ní třískal do stěn apod., nevěřte mu!!!

neděle 11. ledna 2004

ad 1. mariášový večer a vyvolávání fotek

Jirka překvapivě ve svém příspěvku nekecá a je to všechno pravda.
Já osobně musím pochválit prádelnu-fotokomoru - je to perfektní místo, prostorné, tmavé, paráda. Myslím, že budu mluvit i za Skaláka, když napíšu, že se nám oběma vyvolávání fotek zalíbilo a už se těšíme na další. Asi začnu více fotit na ČB filmy... Pokud se povede, tak hned příští týden konečně vyvolám film z Morávky a to teprve budou fotky!!! :-))
Každopádně jsme se hned napoprvé poučili - příště zřejmě nezačneme vyvolávat fotky na papíry s tvrdou gradací, nevypadá to nejlíp (přesněji - vypadá to zajímavě, zvláštně...).
Co se týče mariáše - já bych to viděl na takové připomenutí/naučení pravidel, příště teprve budeme hrát. Co se týče prostoru, tak se určitě nějaký najde, třeba u Skaláka a Veruš:-) U nás samozřejmě časem taky, ale momentálně se Soňa opravdu učí, tak ji nechci zbytečně rozptylovat.

1. mariášový večer a vyvolávání fotek

Včera jsme se u mne poprvé sešli, abychom si konečně zahráli mariáš, na který jsme se tak dlouho těšili. Protože je Soňa zavalená prací a učením, dorazil pouze Michal, Skalák s Veruš a Novák. Posledně jmenovaný se ale bohužel nakonec dlouho nezdržel:( Asi neunesl fakt, že příliš neuspěl s předváděním svých programátorských schopností:) Zahráli jsme pár her, vypili láhev vína a pak se přesunuli do prádelny, která se stala provizorní fotokomorou. Názorně jsem oběma fotografům ukázal, jak se to vyrábí a pak jsem je nechal tvořit o samotě. Asi je to bavilo, protože tam strávili nakonec 4,5 hodiny. Nevyprodukovali toho sice moc, ale napoprvé to rozhodně nebylo nejhorší. Těším se, až jim to půjde líp a ze snímků, které včera používali jako základ (noční Praha), vyždímou maximum.
Já tou dobou řádil v kuchyni a chystal se Simčou návštěvě večeři. Ze začátku nám ty palačinky moc nešly, první místo v žaludku skončila v koši, ale nakonec jsme přece jen dokázali připravit hromádku, po které se na závěr večera jen zaprášilo. A Michalova dieta tak vzala za své...:) Aby nám lépe trávilo, lehce jsme si ten mariáš zopákli a pak se rozloučili. Už se těším na další karbanickou párty. U koho bude příště?

Nějaké fotky ze včerejška jsou zde.

středa 7. ledna 2004

Fotky z předsilvestra

Update: Heslo bylo pro špatnou funkčnost odstraněno, tzn. stačí jen kliknout na odkaz níže.

Tak jsem je konečně nahrál na web, najdete je na Album.cz, heslo je "dlaha" (schválně, kdo uhádne, proč:-) Ty sportovní jsou lehce rozmazané, holt digitál...

Co na fotky říkáte?


neděle 4. ledna 2004

Shrnutí

A jsem zase po dvou týdnech zpátky v Praze a v pracovním procesu. Těch čtrnáct dní bylo moc fajn, škoda že příští rok vánoční svátky vyjdou úplně blbě (na víkend). Konečně jsem zvládl všechny možné návštěvy příbuzných a známých, ke kterým jsem se v poslední době odhodlával, ale pořád je odkládal. Předsilvestrovskou párty jsem přežil bez sebemenších problémů a má drahá polovička naštěstí taky. Na její fackovací match s Michalem ale nezapomenu:) Musím přiznat, že jsem překvapeně čuměl, jaký bowlingový podnik je ve Frýdlantě a kolik je tam lidí:) Opět tradiční díky pořadatelům této akce....jo a taky díky za tu flašku:)
Na oslavu konce roku jsme si vyhradili celkem tři dny, které jsme strávili daleko v horách - ve vesničce Košařiska. Hladinu alkoholu se mi podařilo udržet na stejné úrovni jako na předsilvestrovské párty, takže žádné "zážitky, na které se i po letech vzpomíná", se nekonaly. Zvládli jsme výstup na jednu tisícovku a jednu "skorotisícovku", užili jsme si spousty sněhu, chybělo mi jen lyžování. Ale snad zima ještě nekončí. Měl jsem trochu strach, jestli se v Praze prohrabu sněhem ke dveřím, ale naštěstí tady asi nadílka nebyla tak bohatá jako na Moravě. Každopádně celou dobu, co jsem jel do Prahy, byla všude kolem cesty krásná zimní zasněžená krajina, což se moc často nevidí.

sobota 3. ledna 2004

Sněží a sněží - bolí a bolí...

Nestává se to často, ale tentokrát si Míša opravdu nevymýšlí. Sněží o 106 a je to tady jako v pohádce. Škoda jen, že mne od Silvestra trápí osmička a má páteční návštěva u zubařky/vražedkyně můj problém zřejmě nevyřešila. Takže si budeme užívat snížku až do pondělka a tentokrát zkusím zubaře Záškodného - u něj aspoň člověka předem varuje to příjmení, takže nebudu očekávat žádné zázraky a osmičku mu nejspíš s díky nechám v ordinaci (jestli ne v pondělí, tak někdy jindy).
Malé příspěvky k přesilvestrovské a silvestrovské party jsem připojila rovnou k textu. Obě akce byly slovy povedené, ale momentálně nejsem schopna nějak výstižně zachytit jejich průběh. Nicméně jsem neskutečně šťastná, že jsem po letech opět vyhrála v tombole. Díky Lumčo!!!
A ještě k tomu lyžování... Myslím, že jestli se půjde i zítra a Verunka bude pořád plakat, že se bojí, tak má Míša dost velkou naději na to, že by si letos opravdu mohl "pořádně zalyžovat". Výbavička je jako nová...
Tímto se s vámi loučím, neboť mne čeká ještě spousta práce. (To je tak, když se člověk přes vánoce ulívá!)

Sněží a sněží

To je nádhera, už prakticky čtvrtý den v kuse (resp. jen s kratičkými přestávkami) sněží a všude to vypadá (všude = Frýdlant, Ostravice a okolí) jako v pohádce. Nádhera. Až skoro lituju, že nemám věci na lyžování:-)

Udělal jsem pár fotek, tak doufám, že se nějaká povede. Pokud jo, určitě se pochlubím:-)

čtvrtek 1. ledna 2004

Silvestr 2003 aneb Ne vždy jsou rána opilcova těžká...

Ráno jsem musel vstávat hooodně brzo (poslední směna v ČIA), nejdříve pršelo, pak se nádherně rozsněžilo a sněžit nepřestalo (i když sníh byl poměrně mokrý).

Krátco po poledni jsme se vydali na Ondřejník - došli jsme tam jak zmoklé slepice, navíc měli otevřeno jen do tří hodin, takže jsme všichni stihli vypít maximálně sodovku a museli jsme odejít. Část se vydala přímo k Lumírovi do Kunčic, část zpátky do Frýdlantu.

Frýdlantská část provedla osobní hygienu a přesunula se rovněž do Kunčic. Sešlo se nás tam poměrně nečekaně mnoho - kromě mě, Soni, Skaláka, Veruš, Lumajzníka a Jany taky Venca, Roman se svou polovičkou, René se svou polovičkou a Lumajzníkovi kámoši Saša a David. Snad jsem na nikoho nezapomněl.

Zábava byla fajn, pili jsme a hodovali.

Po půlnoci jsme obtěžkáni flaškami se sektem vyrazili ven prásknout pár petard. Já jsem to teda kapánek přehnal s tím sektem, takže po návratu domů jsem cítil, že ho mám jak z praku. Takže jsem šel spát:-( No ale ještěže tak, ráno jsem byl aspoň relativně v pohodě:-)

A jaký býl Silvestr z Tvého pohledu? Nebo jsi byl jinde?