pátek 30. září 2011

Odpočinkový den (dle plánu)


Původně to měl být odpočinkový den.

Pak jsme si ne dnešek přesunuli kontrolu v 8 měsících (8,31 kg a 72 cm). To zvládly děti dobře. Jen jsme v čekárně zapomněli cisternu :o(((

Ale panáček nechtěl být dneska doma a pořád chtěl někam na návštěvu. Nakonec jsem naložila děti a vyrazila s další várkou proviantu za Ivicou a malou Soničkou. Trošku jsme je překvapili, ale zvládli to a my taky. Dokonce taky shopping průzkum v Arkádách. Jak je možné, že s dárečkem odešel zase jen Fíla?!?! I když zvládli jsme i kytičku a rohlíky. Bohužel na úkor kašičky, proti čemuž slečna v autě náležitě protestovala až z toho nakonec usnula.

čtvrtek 29. září 2011

Druhý zoubek?


Školka zatím stále s pláčem. Kamčino plavání zatím stále v pohodě. I při polévání. Oběd ve školce stále nestačí, takže jsme se doma „dojedli“ a vyrazili s Verunkou na hřiště. Pořád pokračuje boj o hračky. Bojujeme i na zahradě. Bojujeme i na pokraji sil. No tak to dneska raději dříve balíme. Ani dárečky z Afriky ještě radši nevybalovali. Aby z toho nebyla nešťastná příhoda. Já jsem vybalovala až do 2 do rána. Btw. Kami má dneska pernou panadolovou noc, vidím to na druhý zoubek!

středa 28. září 2011


Volná středa. Speciální den. Vhodný na velký rodinný shopping. Myslím, že jsme to zvládli docela dobře, i když se nám ani tentokrát nepodařilo setřepat slečnu hysterku. A to jsme ani nezabrousili do tématiky zimní kombinézy pro mladého pána.

Shopping v OC Černý most slavilo velký úspěch i proto, že se vedle zahajuje velká stavba, takže tam 3 bagry nakládaly hlínu na korby náklaďáků….no co víc si může téměř 3letý kluk přát ;o))

Doma jsme si dali rychlooběd a vyrazili se dvěma kočárky do High Baru. (Ano, opravdu byl dneska „svátek“ a i Fíla se pěkně vezl.) Míša má zítra svátek, tak si dáme něco sladkého. Jen s tím sluníčkem, s tím jsme tak úplně nepočítali. Každopádně v baru jsme byli sami, Fílovi se tam líbilo, Kami spala, tak až na toho kakoše ve slipáčích docela goood.

Cestou zpět jsme zkontrolovali ještě Uniqa dětské hřiště…nevím nevím, ale asi už jsme na to naše moc zvyklí. No a dojezd proběhl s drobnými scénami na zahradě. Teda dojezd…ten pak vlastně dojeli Míša s Fílou venku na kole s Verunkou. Zatím co já jsem uspávala Kamču v jídelní židličce. Sice usnula brzy, ale klasicky měla první část horší a mně se tak chystání na zítřek protáhlo :o(((

úterý 27. září 2011

Zpíváníčko


Tentokrát už máme program vyjasněný a Fíla neprotestuje. Zvládáme nakrmit kačeny, nakoupit a zkontrolovat pískoviště u nedaleké restaurace. Fíla na hodině s Verunkou už značně divočí, ale taky se zapojuje, což nebývalo.

Cestou domů zjišťuju, že hlad je neúprosný, neboť jsem se tak trochu zapomněla nasnídat. Ale připravený koláček mi snědl Fíla. Takže po dojezdu, když se všichni dožadovali oběda a někteří i odpočinku, už jsem začínala ztrácet nervy. Klasika. Pak už se to táhlo až do večera v mírném napětí. Jsou to nervy. Naštěstí nás aspoň na chvíli rozptýlila teta Janička.



pondělí 26. září 2011

Školka není úplně ideál


Pondělí ve školce. Fíla pláče čím dál víc. To jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. My s Kamčou jsme zvládli další plavčo náhradu a i při verzi od 11 hod zvládáme Fílu vyzvednout. Odpoledne je ale dramatické, protože se nám s Fílou nedaří sladit programy. A ty rohlíky z obchodu ale fakt potřebujeme. (ještě že pak Fíla brzy usnul.)

neděle 25. září 2011

Tatínku, pojď si hrát!


Ráno se Fíla vyptával na Honzíka, ale byla naplánována „pánská jízda“ v Toulcově dvoře (v rámci akce Tatínku, pojď si hrát). Vypadalo to, že se kluci bavili. Mj. jízdou v autě, kdy povzbuzovali strejdu Peťu. 



sobota 24. září 2011

Klánovický les

Dopoledne jsme se sešli se sousedy na zahradě a po lehkém obědě jsme se s nimi vydali do Klánovického lesa. Pohádkový les, o kterém se bavily maminky ve 4lístku, se bohužel nekonal, ale procházet se dalo tak jako tak. K večeru se přemisťujeme zase zpět. Odhlasovali jsme pizzu a Verun jejím prostřednictvím aspoň částečně oslavila své narozeniny. To byl takový pěkný začátek večera u burčáku (pro ten se muselo extra zajet, a byl dost dobrý). Hry Mám to! i Česko nám šly opravdu krásně. Škoda, že nestíháme trénovat častěji. No a spát se jde lehce po půlnoci.


  


pátek 23. září 2011

Příjemný pátek


Dnešek měl být pohodový odpočinkový pátek. Asi jsem to zapomněla nahlásit dětem. I když ráno to tak skoro vypadalo. Netlačeni brzkým odjezdem na kroužky či odchodem do školky jsme v klídku posnídali, pohráli si, lehce uklidili, vyprali a stačilo už jen pověsit a mohlo se jít ven. Jenže slečně už nějak došly síly. Co teď??? Už jen 10 minut potřebuju, ale s křičícím dítětem to nepůjde vůbec. Nedá se svítit, Kami musí do kočárku. Venku je slyšet sousedovic Martin a sekačka na trávu. Směřuju kočár na tento zajímavý výhled a jdu na to prádlo…očekávám křik a běhání ke kočáru a zpět…a ono se nic neozývá. Ani nemůže. Slečna vysílením usnula. Takže pověšeno, už jen vyzvednout druhé dítě z „krtkova světa“ a můžeme na hřiště. Počasí nám přeje a po krátkém čase přichází i Verunka. To bylo radosti!

Cestou z hřiště (neboť hlad je neúprosný, aspoň ten Kamčin) jdeme ještě domluvit náhradu zrušené školky. Klasicky se setkáváme s Luckou (a Klárkou), Šárkou (a Kubíkem a Aničkou), taky Honza běží tradičně v těsném závěsu ;o))…a pro změnu Šárka a děti končí u nás na návštěvě. S rozdělením kluci nahoře a holky dole proběhlo hraní bez nutnosti našeho zásahu (teda až na ty „toaletní případy“). A kolem 15 už se Kami hlásí o spaní. Opět už na hranici svých možností usíná docela snadno a Fíla tak konečně dostává k druhé části oběda ;o)) S drobným úklidem to vypadalo na dojezd na zahradě, ale přišla si pro nás Verunka a šli jsme to „dojet“ k nim. Ovšem dětičky dneska nějak neměly náladu a tak to byl řev, prokládaný křikem, vše kvůli hračkám L Finále si dala Verunka, která se místo obléknutí bundičky rozhodla raději doma trucovat. Na grilovanou véču (ke které jsme se s díky přidali) už ale byla zpět. Náročný pátek to nakonec byl ;o))

čtvrtek 22. září 2011

Další várka hysterie


Výpadek vody v Nehvizdech se nám dneska pokusil zrušit plány. Konkrétně Kamčino plavání. Zachránila to opět teta Eva a Adámek, kteří se opět nechali přemluvit na hlídání. Plán se sice také operativně měnil, ale rozdělení obsazení naštěstí ne. Takže nakonec jsme s Kami přeci jen šly do bazénu a kluci si pod dozorem hráli v herničce. Při odchodu se bohužel přišlo na to, že je odkryté pískoviště. Nu což, chvíli jsem ochotna u něj postát a počkat, až si pán pohraje. Ale Kami je unavená čím dál tím víc, takže je nutné dojít aspoň pro kočár. A tady nastal zvrat a počátek největší hysterie posledních dnů. Pán odmítá pískoviště opustit. Ani s vidinou brzkého návratu se k tomu nemá. Takhle bychom si ovšem nerozuměli, takže vše končí výpraskem a naložením dětí do auta. Když to nejde po dobrém, tak to nejde vůbec. To jsou pak klidná odpoledne, po takovém kázání. A taky po poledním spaní, na které po tom vysilujícím křiku taky došlo.

Večer jsme si ještě zpestřili hřištěm, kam dorazil i Daník a hurá na kutě (jen někteří) a žehlení a vaření a taaaak.

středa 21. září 2011

Běžný program


Po delší pauze dnes opět do školky. Tak jsme si pro sichr zopakovali počáteční kňourání. Cesta a loučení v šatně proběhlo v pořádku, v herničce prý ale pár slziček padlo. Nenaděláme nic. Já zatím doma nakrmila, uspala a zlikvidovala počůranou postel (za dobu „bez plín“ poprvé…tedy poprvé „durch“, jednou šlo o „malý případ“).

Dále to vypadalo na docela příjemné odpoledne, dokud jsem po mladém pánovi nechtěla, aby se mnou vyrazil do obchodu pro rohlíky. Pak už bylo všechno špatně, včetně nenahlášeného kakání. Kvůli tomu jsme se chytli nejvíc. To ale přeci nemůžeme tolerovat???

  


sobota 17. září 2011

Jizerky - odjezd domů


Odjezd z Uka. Docela to šlo. Evka vzala kluky na golf, takže balení proběhlo v pohodě. Cesta taky, protože to Kami i Áďa zalomili. Jinak nic zásadního, doma jen zase obě auta vyložit a někam ty věci umístit:-)

pátek 16. září 2011

Jizerky - den šestý


Dopoledne minigolf. Dětem to jde jedna báseň. Stačí vzít míček do ruky, dojít až k díře a zručně vhodit. To jsou výkony!!! Cimbůrkovi odjíždí už dnes a cestou chtějí ještě „ASPOŇ NA SKOK“ do Šťastné země. A že tam zase bylo krááásně. I když se Cimbůrkovi shoppingem ve sportu a bižu poněkud zdrželi. 


čtvrtek 15. září 2011

Jizerky - den pátý


Pro velký úspěch stará Nová Louka, tentokrát v plné aktuální sestavě. Děti se předhánějí, bohužel v tom, kdo bude sedět v „kočáře“. Něco málo ale nakonec ujdou. Počasí je chladné a v chatě Šámalce je horko a dusno. To a plné bříško mohli být dobrý základ pro polední spánek, to by však tatínci nesměli děti venku rozdovádět, než se stihne nakrmit drobotina.

Na spaní jsme nakonec museli VeličkoCimbůrče separovat. Verča usnula až v Tomíkově kočárku, Fíla vůbec.


středa 14. září 2011

Jizerky - den čtvrtý

Čekání na Cimbůrkovy, vleče se to.. Po uvítacím ceremoniálu stejně odjíždíme na oddělené programy - Cimbůrkovi na Ještěd, Adámek spinkat a my na kolo. Na večer bylo naplánováno „zábavné opékání špekáčků“. To teda byly ale nervy, ale zvládli jsme to - najedli jsme se a nikomu se nic nestalo (dokonce i vybavení vydrželo).

úterý 13. září 2011

Jizerky - den třetí


Už bez Mirka se vydáváme na výlet na Ještěd. Tedy se zastávkou v Liberci na poklíšťákovou kontrolu. Paní doktorka byla Míšovým (ne)kousnutím lehce pobavena. Ts, člověk se o sebe bojí a doktoři reagují takhle... 

Nahoře na vysílači se opravdu zastavil čas. Nejen že to tam vypadá pořád stejně, i obsluha funguje pořád jako za socíku.

Kluci nakonec cestou zpět usnuli v autě. Teda Áďa hned. Fíla to trošku dramatizoval, jako většinou.


pondělí 12. září 2011

Jizerky - den druhý

Dnes jsme se vydali na další výlet, tentokrát na Královku. Cestou nahoru je pod mrakem a pěkně fouká, což se nelíbí hlavně Kami. Jinak je to příjemný, byť ne moc dlouhý (nebo právě proto?) výlet. Míšovi se zase nelíbí akce „hnědý kód“, která se u Královky odehrála. Takže pro příště, hlásit se to musí!!!


neděle 11. září 2011

Jizerky - den první

Výlet na Novou Louku, aneb jak je důležité mít realistické cíle. Poklidné ráno s dramatickým Adámkovým pádem z průlizky následovala výprava směr Nová Louka. Kami si dala nějaké to ranní spaní. Pak už stačilo jen nabalit potřebné věci a UŽ v 11 jsme mohli vyrazit. První záchytný bod bylo krmení kačen u centrálního parkoviště. Pak odvážně volíme horší, za to bližší cestu. Kontrolujeme nedalekou tůňku. Zvládáme náročný terén s prázdnými kočáry, ovšem na zpevněné cestě už se Kamča přesunuje do kočáru spinkat. Na spaní začíná vypadat i Adámek, takže děláme „stravovací“ přestávku u pařezů. Kami si jídlo nemůže nechat ujít. A tak se v kočáře střídá s Fílou. Zbývá poslední kilometr do cíle a kluci usínají v kočárech. Čili máme klid na jídlo. Jen kde ho sehnat. Nabídka místní restaurace vypadá lákavě, ale jídlo se nesmí nosit ven a uvnitř je narváno. Kluci stále spí, tak co si dát jen „párky“ a vyrazit na další zajímavé místo, kde bychom se všichni najedli. To zní jako dobrý plán. Polité kalhoty držkovou polévkou už tak příjemné nejsou. Klobáska taky žádný zázrak. Hlad jsme zahnali, ale gastronomický zážitek to nebyl. Tak raději vyrazíme…

Ovšem Fíla se budí. Odmítá někam jít, odmítá se vézt v kočáře, odmítá jít do nosičky….chce jíst…odmítá jíst v restauraci…vrací se spokojen s párky. Tak jo. Najezený spokojený, je ready vyrazit. Kami mezitím usnula, ovšem budí se Áďa. Ty Fílovy párečky nevypadají špatně. Škoda, že Áďa si na ty svoje musí počkat :o(( Whatever…konečně vyrážíme. Cesta zpět trvá cca 1,5 hodiny. Kami ji téměř celou prospala. Teda zpět…zpět ke kačenám. Kami si dá na zastávce u centrálního parkoviště konečně první teplé jídlo. Kluci zatím krmí kačeny…nebo??? Fíla se odmítá dělit o rohlík i o Áďovu housku. Kačky mají smůlu.

Evka nás naladila na kontrolu nedaleké restaurace s velkou terasou. Vypadalo to, že z toho nakonec bude jen kontrola přilehlého dětského hřiště s brutálně rychlou/strmou skluzavkou. (Veselá historka??? Ano…Fíla nechce, aby ho tatínek chytal. Tatínek poslouchá a Fílu nechytá. Fíla si slušně nabil hubu. Fíla jde znovu a tentokrát už proti chytání neprotestuje.) Kami začíná být hladová, chystáme se na odchod. Jen možná ještě zkusíme přesnídávku. Fíla se nechal zlákat do restaurace na dětský domeček a Evčino jídlo. My se nechali Evčiným jídlem zlákat na vlastní. Kamča je po přesnídávce docela spokojená. Ovšem když se doneslo naše jídlo, oběma dětem došla trpělivost, Fíla se sebevražedně vydal na hřiště ke skluzavce (ještě že to Evka doběhla) a Kamča se dožadovala nošení (štěstí, že se bramboráčky dají jíst i rukama ;o))) Všichni najezeni, spokojeni, vyčerpáni se vydáváme kolem půl osmé zpět do Uka. Mladý pán si dá doma ještě párečky a nějakou tu pohádku.

Dnešní večerka se nám daří lépe než ta včerejší. Vypadá to, že jsme se zvládli poučit z předchozích nezdarů ;o) A dokonce jsme to zvládli i bez panadolu.



sobota 10. září 2011

Odjezd směr Jizerky


Tak jo, dneska máme odjet do Jizerek. Včera proběhl tátův pozdní příchod a moje večerní totální vyčerpání, což bylo s balením prostě neslučitelné. Takže je nutné všechno sbalit dnes. Původně bylo v plánu, že Fíla půjde ještě na plavání a kolem 14. hodiny (na polední spaní dětí) se vyrazí. Nooo, už jsem se začínala chlácholit tím, že se zas tak nic neděje, když vyrazíme večer, že jsme minule taky vyráželi mezi 17-18 hod.
No jaké bylo mé překvapení, když jsme nakonec vyrazili okolo 15, čili pouze s hodinovým zpožděním oproti původnímu plánu. Děti byly mimořádně statečné, balení extrémně rychlé a překvapivě i s minimem ztrát. Tak já nevím, čím víc dětí, tím lépe se člověk dokáže „zmobilizovat“???

Cestu oba draci prospali. Jeli jsme dvěma auty, protože zpět vezeme ještě Evičku a Adámka. Ale i kdyby ne, na předchozí větě by to zřejmě nic nezměnilo…to máte kola, vozík, kočárek, taška, taška, taška, taška, taška, menší taška, menší taška, menší taška…ještě tohle a támhleto…no…však to znáte.

V Uku jsme vyzvedli klíče (a při té příležitosti zkontrolovali opičky) a vybalili to nejnutnější, pak i to méně nutné. Dokonce jsme stihli naházet věci do skříní. No a mohli jsme vyrazit na obchůzku golfu, klouzaček, pískoviště…pak na večeři…a potom na pohádku o autobusech. Večerní koupání ve sprchovém koutu je náročnější, ale děti to nesou statečně. Horší je bohužel uspávání. Ačkoli Kami už měla něco odespáno, nebo možná právě proto, se uspávání dalšího dítěte nevydařilo a skončilo to dokonce větší než malou dávkou panadolu. Však se mi dneska zdálo, že už se Kamýškovi klube zoubek. A ten řev už jsem prostě nemohla vydržet. Děti mi jistě prominou.




pátek 9. září 2011

Příprava na dovolenou

Dopoledne jsme si dali klasiku s Cimbůrkovými, odpoledne pak cestu do Štěrbohol, dokoupit věci na dovču. Dnes tam byly na programu nějaké prezentace věcí pro děti, takže místo mašinek v hračkářství, kontrolujeme ty prezentační, jakož i lego sestavu a jiné hračky. A taky Hamánky, jinak by už slečna asi byla hlady. Tatínek se zasekl v práci, takže na balení dnes už nedošlo. Zato na samostatnou večerku a uspávání dětí ano. Je vidět, že už se po tom půlroce Fíla leccos naučil. Jakože opravdu nemá cenu na mne volat při kojení či plakat, kvůli Kamčinému uspávání. Svůj odchod jsem patřičně vysvětlila, zdůvodnila, okomentovala…výsledek??? „Nechám pootevřené dveře, abych slyšela, kdyby se ti něco stalo.“ … „Co??“ … „No kdyby tě třeba něco bolelo. To bych tě tu nenechala samotného a přišla za tebou.“ … „Kdyby mne něco bolelo?? Ano???“ … PO CHVÍLI USPÁVÁNÍ … „Jauvajs…auva..auva..auva…mamííí“ … „Filí, já poznám, když si jenom vymýšlíš!!!“ … „Ach jo, ach jo, ach jo.“ (toto je nová fráze, prostřednictvím které mladý pán demonstruje svou krajní nespokojenost, poté, co se naučil, že plakat je opravdu zbytečné, jak mu bylo několikrát vysvětlováno.“


 

čtvrtek 8. září 2011

Kami začíná plavat

Dnes měla Kamča první plavání v bazénu. Myslím, že se jí líbilo. Všechno jsme to krásně zvládli a ráno ještě svezli Marťase, který zaspal, a před obědem jsme byli zpět, abychom se vydali pro Fílu do školky. Spaní je total rozhozené, takže se ne a ne dostat k reciproční návštěvě Kubíka;o) nakonec tam po 17 hod (a slečnině 2hodinovém spánku) přeci jen jdeme. A Kubíkovo království Fíla opouští jen velmi nerad ;o))



úterý 6. září 2011

Hřiště

Dopo procházka a odpo taky. Sraz na hřišti, dorazili i Šárka, Kubík, Anička a Verun s Daníkem. Večerní spaní už nám nějak nevychází, nebo ho slečna začíná flákat.


  

 

sobota 3. září 2011

Hambáče na Stodolní

Dopo jsme podnikli krátký rodinný výlet na kole. Šlo nám to hezky, protože jsme věděli, co nás čeká – odpolední grilování hambáčů u Čejkových, a že je panečku umějí udělat!!! Aby toho nebylo málo, večer jsme zakončili hraním Česka, což je naše oblíbená činnost při našich bohužel ne moc častých setkáních. Hráli bychom celou noc, jen někteří to museli zabalit, protože vyrazili pařit na Stodolní:-)

pátek 2. září 2011

Zubař po x+1.

Klasicky zubař. Netradičně hlídá tatínek doma. Následně děti nakládá a odváží směr Toyota, kde proběhla předávka s obědem pro ty, kteří to mají dovoleno.

čtvrtek 1. září 2011

Další školka

Tentokrát plakala Verunka. Fíla se zatím jeví jako že v pohodě. Snad mu to ještě dlouho vydrží.