Desperate housewives a Lumines

... další víkend v Praze...
Tradiční nakupování by celkem ušlo, myslím, že to byl docela vyrovnaný zápas a každý jsme si z této soutěže odnesli pár pěkných trofejí. To byl ale klid před bouří!
Psala jsem, že si Míša koupil PSP? Tak to PSP a Lumines nejsou vůbec dobrá kombinace pro nedělní odpoledne. Už v sobotu bylo zahřívací kolo. Ve vedení zůstával Míša a já jsem v neděli po kvalifikaci startovala ze třetího místa (za Míšou a Míšou). Dejme tomu, že se mé výkony pohybovaly někde mezi 30 - 50 tisíci bodíků za správně umístěné kostičky/kuličky. Podotýkám, že snad jen na začátku byla v žebříčku vidět ještě Janushka.
V neděli však došlo na litý boj. V dobré náladě (po dobrém jídle) jsem si k tomu na chvíli sedla a?!?!?! A JO! Za něco přes 89 tisíc jsem dostala svých 7 minut slávy. Teda všehovšudy to bylo trošku více, protože můj rekord Míša překonal až tak po třetí hře. Nicméně se v žebříčku objevila další čísla - snad kolem 84 tisíc apod. Se skóre okolo 105 tisíc se stal Míša konečným vítězem pro 28. 8. Já se zase o trochu více sblížila s představitelkami seriálu Desperate housewives. Nyní Míša opět stojí na své pole position a čeká se, kdy vypukne další souboj. Ještě si rozmyslím, jestli si TU VĚC, bude moci Míša vzít s sebou do Bruselu. Možná dostane spíš bavlnky a háček...aby se taky trošku "sblížil"... Vždyť bruselské krajky v oknech našeho nového domu budou vypadat zaručeně skvostně! (A nesnažte se mi namluvit, že mu na palubu žádný háček nedovolí!!)

rozloučení s atlasem

Změna je život, a tak jsme 23. 8. s "atlasáky" poseděli u příležitosti ukončení mého působení v této společnosti. Závěr byl překvapivě příjemný a rozlučka se myslím pěkně vydařila. Do půlnoci se mnou (dcerou školníka) pár lidí posedělo v Kabinetu, menší skupinka se pak vydala protáhnout tělo do Infinity. Menší účast nám měl zřejmě vykompenzovat Ozzy, který se k nám přidal na křižovatce u Nákladového nádraží. Držel se nás celou cestu po kolejích. Setřásli jsme ho až před Atlasem, kde jsme šli "uložit" dárek. V Infinity se nám snažil "tanečky" zkomplikovat Petr (VyVolený II.) a jeho "skupinka", kteří nám doslova házeli drinky pod nohy... Nenechali jsme se odradit, takže mne ve čtvrtek pěkně bolely nožičky. (přeci jen už nejsem nejmladší a tolik pohybu najednou se holt projevit musí)
No ale to už by asi stačilo, teď už jen pár foteček do archivu.

kulaté oslavy aneb konec princezen na Moravě

Ačkoli má mamka narozeniny až 25. 8., bylo nezbytné je oslavit už 19., protože další víkend budou mamka i Zdeněček na svatbě Romana Chromňáka.
Původní představa o posezení s babičkou v nedaleké restauraci se rozplynula po několika pokusech domluvit se Zdeněčkem tajně dárek i průběh akce. Takže podtrženo sečteno si mamka zvolila výlet do Afriky a grilování na zahradě i s Veličkovými. Nicméně aspoň jsme měli dárek vyřešen a bylo třeba jen zajistit všechny účastníky a občerstvení. Z původní varianty, že by se mamka neměla o nic starat, na mne zbylo jen naložení masa. Koláče, zákusky, pomazánky na jednohubky, všechny mňamky i ovoce a dokonce i žebírka byly včas připraveny.
Tak na nás zbyla už jen zábava. A myslím, že se oslava celkem vydařila. Přijeli babička se strejdou, Janka, teta Mirka s Jirkou, Zuzka s Láďou a princeznami a nakonec i pan Velička s "rumovou vílou" ;o))
Tequila byla chlazená, pomeranče čerstvé, skořice ve slánce.
Část oslavy jsme s Míšou a princeznami strávili v bazénku, kde jsme to řádně "roztočili".
Technicky mi nevyšel jen závěr večera. Ale co už nadělám, aspoň má teď Zdeněček řádného parťáka.
Jak hodně bylo veselo dokazují i fotografie indiánského klanu. (Jak taková zábava dopadá je tam vidět taky ;o))

somado sraz

Bude to jen stručně... Po dlouhé době jsem se zase pro změnu dostala na somado sraz. Tentokrát to bylo s "Bárou". A když je sraz s "Bárou", tak není nikdy nouze o veselé historky. Myslím, že i Míša nelitoval, že se přidal ;o) Vyslechli jsme si příběh o tom, jak Česká holka za cizincem do Irska přišla. Barvitě nám byla popsána hospdářská situace, geografické zajímavosti i mentalita místních obyvatel. Jako bonus byly historky o brigádách, jazykových dovednostech a partnerských vztazích. Už se těším, co donese Bára příště.

víkend v Praze

Po dlouhé době (několika svatbách a jiných akcích) jsme konečně strávili víkend v Praze, což se dá využít různě. Například u kadeřnice, když má zrovna v sobotu službu, nebo po obchodech (to byla Míšova varianta - a když nakupovat, tak pořádně, takže se vrátil s PSP), nebo v kině na Pirátech dvojce (to už se přidal i synek - v této sestavě jsme pochopitelně zkontrolovali i pár obchůdků v Hostivaři ;o)). Pak jsme myslím "jemně" oslavili Veruščino povýšení (v pátek jsme to nestihli, to jsme byli na LOVE PLANET).
K Love Planet jen poznámka, že v Táboře to bylo o něčem jiném, i když ranní mrazík a stopování aut jsme tady v Praze absolvovat nemuseli ;o)) V podstatě jsme stihli jen J.A.R., Franz Ferdinand a Pet Shop Boys. Čili další skalpy do sbírky ;o) J.A.R. se to snažili rozjet, ale lidi asi přesvědčilo až stmívání. Do té doby to nebylo úplně to pravé ořechové. Z Franz Ferdinand jsme slyšeli jen to "nejznámější", takže jsem si ověřila, že jde o kapelu, kterou vlastně znám ;o)
Jinak vítěží nostalgie, staré písničky PSB mě dostávají, nové už nikoli. Taky mě dostal kolega vedle, který si naprosto mimo rytmus, slova či melodii zpíval "LA-LA-LA" (dost nahlas!).
Ale zpět k sobotě a oslavě... Asi jsme se dost opili, protože jsme se rozhodli hrát "společenské hry". Na to jsme ovšem byli opilí málo (což je divné, protože byla "veselá historka z kontroly v Nehvizdech", takže jsme valnou část hry "jméno, město, zvíře ... herec" proseděli u PC při kontrole zemí, herců, květin apod. Fakt nevím, ale my bychom se asi "hádali" i u hry na schovávanou ;o)) Nicméně to, že jsme celý den hráli, znamená, že jsme s hospodyňkama nepohnuli!
A co v neděli po obědě? Když už jsou všichni vyspinkaní? No nejlépe vyzkoušet něco nového. Takže kolem 18 hod naběhl atlasí šéf Pepa, aby nám předvedl svou novou hračku - trikke. Co to je a jak to funguje si můžete přečíst tady www.trikke.eu. Verun se na akci vydala na in-linech (a to už rovnou z bytu) a Skalák na kole. Všichni jsme se vystřídali a všem nám to moc šlo ;o)) Pak jsme ještě doprovodili Honzíka na autobus a pak jsme šli i s odprovozeným Honzíkem na kuželky. Pizza byla dobrá, výsledky už tolik ne, ale to asi není tak důležité ;o))
... a tak to chodí o víkendu v Praze ...

...a další svatba

...tentokrát Janči a Lumči. Mooooc povedená akce.

Teda začátek nic moc - poté, co jsme do Frýdlantu dorazili ca o půlnoci a Soňa ještě asi 2 hodiny pracovala, jsme si nachystali budíka na šestou ráno. Já proto, abych stihl umýt auto a pak i sebe, Soňa proto, aby stihla připravit jen sebe. Klasika:-)
Každopádně u Lumíra jsme byli včas, a to se počítá.
Přesun do Paskova taky v pohodě, obřad hezký.
Hostina byla v nějaké myslivecké klubovně či co, zvenku to vypadalo strašně malinkaté, vevnitř ovšem místa dosti pro ca 70 lidí (nebo kolik jich tam celkem bylo). Jídla požehnaně (naprosto výborná vepřová kýta dělaná venku na grilu), pití rovněž (pili jsme vodku, i Soňa, překvapivě). Cimbálovka do toho bušila, co to šlo, my po několika panácích tančili o 106. Závěrem jsme si pak dali dvouhodinové karaoke (vybraní jedinci - já, Roman a Lumírovi právničtí kamarádi Jirka a David).
Hodnocení akce - 5* (z 5 možných:-)

Na webu Picasa je uloženo docela dost fotek.