pátek 30. června 2006

Beskydské hudební léto

Na dnešek jsme si kvůli jedné téměř neuvěřitelné záležitosi vzali dovolenou (já, Soňa a Honza, ten ale spíše proto, aby se s náma svezl domů:-). Na Ostravici na koupališti Sluníčko měl koncert - světe div se - Dan Bárta a Illustratosphere!!!
Ráno to ještě vypadalo OK, bylo relativně hezky. V průběhu dne se ale počasí horšilo a horšilo, až v pozdních odpoledních hodinách přišel déšť a myslím, že až minimálně do půlnoci ve větší či menší míře pokračoval.
Každopádně tohle nás samozřejmě nemohlo odradit... A myslím, že jsme udělali dobře.
Na Sluníčko jsme dorazili s poměrně velkou časovou rezervou, ovšem Bárta už zpíval. Jak jsme později zjistili, šlo o zvukovou zkoušku. Lidí zatím nebylo moc, ale trousili se a myslím, že se konečné číslo vyšplhalo někam ke 3-4 stovkám (což na místo koncertu jde). Mimochodem, velmi zajímavým způsobem je na Sluníčku řešeno pódium - je dřevěné, postavené z očištěných kmenů stromů (nebo jak to přesně říct). Vypadalo to dobře:-)
I přes nepřízeň počasí se koncert velmi příjemně rozjel a zábava a atmosféra se stupňovala až do závěrečné extáze publika:-) Super byla komunikace Bárty (a dalších členů Illustratosphere) s publikem, kdy Bárta reagoval na hlášky lidí - docela jsme se pobavili. Jinak překvapivě (aspoň pro mě) byla zahrána spousta písniček mimo repertoár Illustratosphere - ne že by to vadilo, ba naopak, asi to sedělo k místu koncertu.
Po skončení koncertu (po nějakém tom přídavku) jsme pak (i přes mírný déšť) litovali, že jsme si nevzali plavky a nevyužili nočního koupání zdarma. Snad příště:-)

sobota 24. června 2006

United Islands of Prague

Tak festival sice trval celý týden (+/-), ale my jsme toho moc nestihli - jen Placebo. Ale o tom ten festival vlastně byl, ne?
Protože to tady píšu trochu se zpožděním, už si nic moc nepamatuju. Jen vím, že Skalákovic vyrazili už někdy kolem poledne, ale co dělali, netuším. My pak přes různé problémy s domluvou a pomalostí našich kamarádů nestihli nic jiného než zmiňované Placebo...
Ti hráli spoustu písniček z nové desky Meds, které nemám ještě tak moc naposlouchané. Druhá půlka pak byla poskládané více ze starších kousků, což bylo super!!! Jen je škoda, že podle mých hodinek hráli celkem necelých 90 minut (i přes sliby publikované v tisku).

neděle 18. června 2006

Depeche Mode, Bratislava, 11.6.

Máme za sebou ještě jeden koncert. Resp. já, Soňa, Marťa a Honza (ten je i autorem fotek, bez jeho svolení je dávám na net, snad mu to nebude vadit:-). Jak je zřejmé z nadpisu, vydali jsme se na Depešáky do Bratislavy. Open air koncert, návštěva přes 30 tisíc lidí, poměrně husto (zvláště vepředu, kde jsme zpočátku byli - nakonec jsme to se Soňou ale vzdali a šli si najít dozadu více prostoru.
Koncert úžasný, i když teda mně se více líbila atmosféra koncertu Davea Gahana v Praze před pár lety. Možná to tehdy bylo tím, že tam bylo méně lidí, prostor byl menší, a proto byl zřejmě zážitek intenzivnější. Jak už jsem ale napsal, i tento byl úžasný... Dave to rozjel (a celá kapela s ním), navíc parádní vizuální zážitek (otáčející se obrazovky mně dostaly... viděl jsem poprvé - podruhé něco podobného na koncertu RHCP, ale tam to bylo mnohem jednodušší).

Více než 30 tisíc lidíNeustále se měnící a hýbající obrazovkyNeustále se měnící a hýbající obrazovkyNeustále se měnící a hýbající obrazovkyNeustále se měnící a hýbající obrazovkyNeustále se měnící a hýbající obrazovky

Generation NEXT - hozená rukavice

Takže aby toho nebylo málo, rozhodli jsme se Vám oznámit taky jednu novinku. Sice je to už brzy, ale ke škodolibé radosti vás všech nejsou důvodem děti a celá akce je tajně plánována už pár měsíců.

Koncerty

Právě končící týden byl týdnem, ve kterém jsem navštívil několik koncertů. V úterý jsem se dočkal své nejoblíbenější rockové skupiny – Guns ‘N Roses, ve středu se šlo na Red Hot Chili Peppers, přičemž obě vystoupení se konala v Sazka Aréně, a v sobotu jsme pak jeli na poněkud méně monstróznější Kanoe Mattoni Festival do Karlových Varů.

GNR

Začalo to tedy v úterý s GNR. S nevyzpytatelnou skupinou, u které se nikdy neví, v kolik hodin začne koncert (to v tom lepším případě), nebo jestli vůbec vystoupí (v tom horším případě). Se skupinou, v jejímž čele stojí zpěvák, který v dobách své největší slávy neměl problém mlátit fanoušky i své přítelkyně, a kde ani ostatní členové nebyli zrovna ideálními vzory pro dospívající mládež. To vše možná vytvořilo kolem GNR určitou aureolu, která dodnes láká diváky na jejich představení, ačkoliv skupina již asi 12 let nevydala žádné nové album a z původní sestavy zůstal již jen zpěvák.

Své pověsti skupina dostála i v Praze. Koncert, který měl být oficiálně zahájen v osm hodin, začal i po vystoupení dvou předskokanů, kteří podle mě nejsou ani zdaleka tak nadčasoví jako hlavní hvězdy večera, až ve čtvrt na dvanáct v noci, což je o to nepříjemnější, pokud máte místa k stání.

I wanna fuck you all!

Nicméně publikum v hale se tedy dočkalo té příjemnější varianty, a to že koncert vůbec začal. Po krátké předehře přiběhl na pódium Axl a do tónů první skladby zařval výše uvedený milý pozdrav. Po dlouhém čekání unavené a podrážděné publikum okamžitě ožilo. Skupina během koncertu zahrála většinu svých hitů a k tomu i pár písniček z deset let připravovaného a stále nevydaného alba Chinese Democracy. Celé vystoupení mělo slušné tempo, které se však občas zpomalilo představováním jednotlivých členů bandu, při kterém každý z nich předvedl obecenstvu sólo na svůj nástroj. Celá show trvala asi dvě a čtvrt hodiny a musí se nechat, že to byl dost povedený koncert, na který budu dlouho vzpomínat.

RHCP

Ve středu jsme se vypravili s mamkou a taťkou na RHCP. Když jsme někdy na začátku roku kupovali lístky a zbyly na nás jen místa k sezení, tak jsem byl poněkud zklamán, ale po zkušenosti ani den staré jsem byl nakonec rád, že budu sedět, jinými slovy, že nebudu stát. Už při příchodu na naše místa jsme slyšeli, že předkapela (dva rapující černoušci a jeden bledší míchající hudbu) na sebe tentokrát nedala dlouho čekat, což dávalo jisté naděje, že hlavní koncert začne i skončí včas. A skutečně, už pár minut po deváté nastoupila skupina a sérií tří velkých hitů (Can’t Stop, Dani Kalifornia a Scar Tissue) zahájila koncert. V porovnání s vystoupením GNR o den dřív je třeba říct, že atmosféra v hale byla o něco lepší (přece jenom přišlo více lidí a nemuselo se nekonečně čekat) a také, že kapela byla k publiku o něco přívětivější oproti trochu odměřenému Axlovi (např.: RHCP – gratulujeme k vítězství nad USA v kopané, ať ČR vyhraje celý turnaj; GNR – vy jste nás porazili, vy sráči). Koncert trval asi hodinu a půl a myslím, že si ho užilo jak publikum, tak i kapela samotná.

Kanoe Matonni Festival

Do Karlových Varů na festival, který byl součástí mezinárodních závodů na divoké vodě, jsme se vydali s taťkou, mamkou a tetou. Původně jsme chtěli stihnout vystoupení Tata Bojs, ale z různých příčin jsme přijeli až na jejich závěrečnou písničku. Stejně jsme tam jeli, jak se později ukázalo, jenom kvůli palačinkám. Prošli jsme si tedy aspoň město (moc pěkné, byl jsem tam poprvé v životě, teta taky), byli jsme se vykoupat v Thermalu, ochutnali vodu z asi šesti pramenů, a co se týká hudby, tak jsme poslechli ještě několik písniček od skupiny Roe Deer. Pak jsme si dali ty slavné palačinky a vyrazili zpátky do Prahy. Z hudby jsme nakonec moc neměli (to jsme si vynahradili až pak v autě), ale i tak se výlet hodně povedl.

pátek 16. června 2006

Fotoseriál

Ještě malý fotoseriál ze zmíněné akce. Myslím, že komentář netřeba.



PS: opět publikuju pod pseudonymem ;o) s

Soutěž o nejskotavějšího Skota

Málem jsem zapomněla napsat, že na prvním letošním grilování u Jiříka proběhla také soutěž o nejvěrohodnějšího Skota. Hádejte kdo vyhrál?!?



PS: Vypadá to sice, že je autorem Míša, ale to je jenom zdání ;o) s

Generation NEXT

...stárneme... A nejvíce se to pozná na dětech. Už je má "kdekdo". A další už na ně pečlivě čekají. Abych to shrnula z nejbližšího okolí ... Počítám ze Marťa už má kromě Aničky druhého prcka. Dášce už se její první možná taky narodil. Lucka s Petrem mají malého chlapečka. O Jirkovi Pavlánovi se taky šuškalo. A nejsem si jista, jestli jsem nezaslechla něco i o Lence Moravcové.
Poslední novinkou je Evička Pustková! Dokonce jsme to malé ve Skotsku zastihli, ale to jsme o jeho společnosti ještě nevěděli.
Z jiného soudku můžeme přihodit mou švagrovou Gabku, Verčinu sestru, která se nebojí a jde rovnou do dvojčat (aby Kajda měla o zábavu postaráno), Verčinu sestřenici a naši právničku. Její těhotenství jsme včera taky řádně oslavili, což znamená, že se Míša řádně zliskal a dnes dopoledne mu bylo poŘÁDNĚ špatně. Ale tak to musí být. (Doufám jen, že neexistují žádné fotografie ze včerejšího návratu, kdy už to nemohl vydržet a šel se ke křoví před domem vy... ehm... šel tam spočítat lístky! Bylo jich na chlup 108!)
Co myslíte??? Kdo další zvedne tu hozenou rukavici?