sobota 31. prosince 2011

Silvestr


Přípravy na večer se moc nedařily. Kami nevyšlo polední spaní. Ta půlhodina, uspaná cestou pro rohlíky, opravdu nic moc nezachrání. To jsem ani pořádně nestihla nachystat oběd. Pak jsem se tady taky vztekala, že místo odchodu ven probíhá anarchie.

Pro rohlíky museli kluci až k zastávce, tak jim Kami přeci jen usnula. Pak ale spala a spala a spala. Fíla si zašel pro tetu Janičku a odpoledne si tady s ní pohrál, zatímco Míša se věnoval Tomáškovi a já přípravám, protože slečna to zalomila až do půl šesté. Však taky večer pak odmítala jít spát, až kolem desáté.

Jinak oslavy probíhaly v poklidu, zkrátka jak je u akcí se sousedy dobrým zvykem:-)

pátek 30. prosince 2011

Hoří!


Po obědě jsme vyrazili do centra Chodov, předat zásilku do Afriky. Zvládli jsme to docela dobře. Cesta do hračkářství, cesta na WC, pak zase do hračkářství, pak předávka, pak slíbené sýrové kousky, které byly vyprodány :o( a já kvůli nim zakoupila menu s pálivým wrappem (opět), brambory s de luxe omáčkou prapodivné chuti…no nejlepší byl určitě ten ice tea, který jsem rozlila už u pokladny :o((( Co se dá dělat. Zachrání to hrací koberec. A pak zase rychle na WC, ale odtud už to balím, teda spíš přebaluju a razím k autu a směr domov. Na zásadnější akci se s těma dvěma necítím ;o) Míša dorazil z práce docela brzy.

Pípající požární hlásič ve 2:20 není úplně ideální. To znamená najít manuál k alarmu pro zapnutí servisního módu, vypnutí hlásiče, jeho sundání, výměna baterie (naštěstí jsme měli doma náhradní), nasazení, zapnutí hlásiče, zapnutí alarmu... ca 5 minut neustálého poměrně hlasitého pípání. Naštěstí to nevzbudilo děti (teda Fílu ne). Připomnělo mi to historku souseda asi tak 5 dní starou:-)

čtvrtek 29. prosince 2011

Koala Café


Odpoledne jsme vyrazili do Koala Café. Překonali jsme jednu hysterickou krizi a děti pak odpadly tatínkovi v autě. Podařilo se mu je i přenést a Fíla si pro tentokrát zdříml slušných 12 hodin (od 17 do 8). Kami se vzbudila na kojení a po 2hodinovém spánku to ještě na chvíli pořádně rozjela. Whatever. Hlavně když jsme s Verun zvládly pořádně nakoupit. A jedno spící dítě je taky dobré skóre ;o))

úterý 27. prosince 2011

Oslava 3. narozenin

Oslava Fílových narozenin, zatím jen v omezeném osazenstvu (my a Rudolfovi). Byť nás bylo docela málo, i tak děti zvládly udělat doma slušný rachot... Každopádně dortík nejen vypadal dobře, on i chutnal výborně!

 

pondělí 26. prosince 2011

Dozvuky Vánoc

Pokus o setkání s Heřmanskými nevyšel. Za to jsme si aspoň stihli předat dárky se sousedy. Fíla má nový kousek a je zase spokojený. Velikánské puzzle farmy leží na podlaze a všichni kolem i přes běháme. Odpoledne si dal Míša velkou hlídací službu a já díky tomu zvládla vyžehlit všechno prádlo. Hurá! Večer snad půjdu spát. Jen kdyby se ta narozeninová výzdoba udělala sama. A jen kdyby Kamča kolem půlnoci se spaním nedělala drahoty :o((( Ale zvládli jsme to a hurá do hajan.

neděle 25. prosince 2011

Dělené dny


Fíla rozjel éru dělení dne na jednu hodnou a druhou ukňouranou polovinu. Super. Chtěli jsme to proložit procházkou po venku, ale nějak nám počasí nepřálo. Aspoň že Kami i přes nepřízeň počasí usnula. Místo husy máme dneska bramborové knedlíky plněné uzeným a nikdo si nestěžuje. Ani Fíla. Na závěr si dám noční službu v kuchyni, je třeba nachystat králíka. Raději na jistotu v noci, kdybych to zítra dopoledne nezvládla, chyběl by oběd i sousedům ;o)


sobota 24. prosince 2011

Vánoce, Vánoce, přicházejí!


Salát je nachystán, kapr se připravuje. Jojo, máme to dobře zařízené. Dneska mají službu u sousedů. Na mne zbývá jen nachystat řízky. A zlikvidovat/zamrazit všechno zakoupené maso. Bude-li ještě kam.

V rámci dodržování tradice jsme kolem 11 vyrazili k Čejkům. Já se po chvíli vrátila uspat Kamču a v mezičase stihnout sprchu ;o)….Noooo měli jsme drobnou hladovkovou krizi okolo 17 hod, ale dali jsme Kami hrachovku a v 18 brambor a slibovaný řízek a to to šmakovalo. Jedna báseň. Mladý pán se nakonec taky nechal ukecat, když prý bez snězeného masíčka penízek z podtalířku nedostane ;o))) 

Ale pak už jen pohoda, klídek a pohoda. Fíla nadšeně rozdával dárečky. Kami si pohrávala v prázdných krabicích s balícím papírem. Po čase totálně odpadla. A s novými kousky v posteli nakonec usnul i Fíla.



pátek 23. prosince 2011

Poslední nákupy


Fíla je ve školce, tak můžu vyrazit neohroženě nakoupit ježíškovské i narozeninové dárky pro děti. Kami statečně asistuje a zvládneme i něco z potravin. Odpoledne však slečna ne a ne usnout, tak vyrážíme na druhé kolo do ČM. Fíla z hračkářství odchází s novým kouskem Sirem Axelrodem, Míša si jej a Kami odváží domů a já se pokouším ještě najít něco pro Zuzku či pro holky. Nakonec to vzdávám. Naberu masové a jiné potravinové minimum a okolo 19 hezky rychle zpátky domů. Cestou jsem zvládla dokonce natankovat. To už jsem nedělala ani nepamatuju! 

čtvrtek 22. prosince 2011

Nová postel!


Konečně se Míša dočkal a možná se ode dneška dobře vyspí. Ale sichr to není. Každopádně si dal den volna, aby převzal tu krásu. Odvedl ráno mladého pána do školky, následně ho i vyzvedl, protože my s Kamčou jsme mezi tím vyrazily pro cukroví, pro tuberkulózu (rozuměj očkování), pro novou platební kartu, pro zbývající dárečky do Foto Škoda a pro pečivo. Ufff!!! Zdálo se, že to bude to nejnáročnější z celého dne. Aspoň poté, co mi slečna kvůli náročnému hledání parkovacího místa podruhé usnula v autě a já kočár nemajíc ji nesla ze Senovážného až do KB na Václaváku. Uff uff! 

Jenže to byl teprve začátek. Fuška nás čekala doma, kde jsme přemisťovali starou postel a montovali novou. (To už naštěstí z velké části Míša). Radost z celého díla nám tak trošku zkazila Fílova čůrací aféra. Hlavně že jsem o tom právě říkala, že bychom něco měli koupit :o((( Příště holt musíme být rychlejší.





středa 21. prosince 2011

Táta vyzvedává poslední dárky


…a tak má dneska trošku zpoždění. Ale slečna trošku málo spala a tak už to začalo být hodně náročné. Nicméně když jsem ji po krátkém přivítání s tátou chtěla odvést na koupání a uspávání, začala protestovat a dožadovat se zpět tatínka. Holt jeden den chybí a slečna se ho hned drží jako klíště.

úterý 20. prosince 2011

Tátova vánoční besídka


A my to docela zvládáme. Na výpomoc máme domluvenou tetu Janičku, ale ještě před tím jsem se snažila unavit dětičky návštěvou Danči s dětmi. Taky jsme si dneska dali výlet až na poštu a do Dráčka. I tak se ale Kami párkrát probudila než jsme uspali i Fílu. Ale zvládli jsme to, a to je hlavní.

neděle 18. prosince 2011

Vánoční čas zahájen


Dnes jsme se totiž vydali koupit stromeček a taky Pacera (= auto z Aut:-). Ta druhá část se trošku nevyvedla, ačkoli jsme v Puntanele strávili téměř dvě hodiny Pacer tam nebyl a nebyl a nebyl. Museli jsme pak jít ještě na polívku, rozuměj nabrat sílu na tu druhou část pochůzek. Kromě dudlíků, pošty, lékárny, šlo také o koupi stromečku. A hned vedle se prodávali kapříci. To bylo ještě zajímavější. Čili kapříkama naše vánoce začaly. Jůůůůůů. Stromeček??? Tehle je dobrý, berem! Jůůůů. A večer doma zapálení adventního věnce. Jůůůůůů. „Pečení“ cukroví (včelích úlků)….hmmmm…tak jo no. Budu teda vyklepávat ;o))

Jinak mladá paní se dneska rozhodla, že začne s intenzivním tréninkem chůze. Vzala si chodítko, které tady už pár měsíců úspěšně přehlížela a rozjela to na plné pecky. Vede si velmi dobře a je mooooc statečná. Bohužel taky zbytečně rychlá a zbrklá. No snad ji to dojde ;o)))


sobota 17. prosince 2011

Rodinné focení


Fofry fofry, to jsou fofry. Ráno vstaneme, ještě neskončí pohádka a už abychom spěchali na plavčo. Stiháme s 5minutovým zpožděním, nic to však nemění na našem grandiózním zakončení. Fíla skočil do vody, a to tak, že si ponořil celou hlavu. Ale hlavně to pak ještě dvakrát s radostí zopakoval. Hurá!!!! Že bychom konečně prolomili potápěcí ledy???

Posilněni mekáčem (Kami rohlíkem se šunkou ;o)) míříme na další část dnešního programu. Focení. Blíží se vánoce a je třeba „vyrobit“ nějaké to PFko. A s tím nám nejlépe pomůže strejda Pája!!! A taky že jo. PFka letos budou!!! Dětičky to poněkud zmohlo, takže koupě stromečku se odkládá na zítřek, dneska jen nákup potravin a pozdní večerka, díky spaní v autě ;o))



středa 14. prosince 2011

Rána na čele


Školka zase s pláčem. Tentokrát ji oplakala i slečna, neboť kvůli kvapnému oblékání mladého pána chudák padla ze židličky čelem přímo na tahače :o(

Nicméně došli jsme, mladý pán si šel hrát a po obědě mohl být pyšný, že jsme si jej vyzvedli jako prvního. Slečna mi krásně usnula okolo 10 hod a já měla dost času na úklid i žehlení. Hurá!!! Takže odpoledne si můžeme hrát. Jen kdyby měl Fíla lepší náladičku. Zase se nechtěl o nic dělit a to hlava nehlava, ať padne Kamča kam padne :o((( Nezbylo než výrazně pohrozit čertem. Pak ani neprotestoval, když se šlo do obchodu pro pečivo. I když se tvářil, že síly není nazbyt. A vzhledem k tomu, že se do hodiny po návratu poblil, tak to asi úplně nehrál. Jóóó, úklid podlahy a koberce je se dvěma (tedy hlavně s tou malou) legrace. Večer jsme si pak, díky odpolednímu spaní, hráli do 21 hod. Ale nějaké ty triky na uspávání už přeci jen máme.


pátek 9. prosince 2011

Pokračujeme v krasojízdě


Dneska si dáme blinkání místo oběda. Taky dobré. Před tím ještě párkrát zvládneme převlékání kvůli průjmu. A odpoledne máme „štěstí“. Průjem už dostihl i tatínka, takže pohnán touto novou silou, míří rychle za námi domů. Fíla těsně po jeho příjezdu usnul. Míša se k němu brzy přidal. Jen co jsem stihla nabalit Kami a vyrazit s ní na nákup. Slečna se naštěstí prospala, takže to celé zvládla. I když ke konci už bylo vidět, že by se nejraději proběhla. To pak ještě stihla doma před kaší a koupáním. A ve 21 hod hurá do hajan!

čtvrtek 8. prosince 2011

Blijeme


I dnes Míša přijel později a tak jsem si opět vyžrala další zvracecí akci. Tentokrát komplet postýlka. Fíla usnul v 18, Kami už od 15 hezky pospávala. Takže jsem koupala pěkně odpočatou princeznu a najednou slyším ten řev. Jedno dítě nahaté, jedno poblité…Super. Takže nejdříve to umyté obléct, ať taky není nemocné, pak zlikvidovat tu poblitou postel, než se do ní pustí to umyté dítě. Ještě zpracovat to poblité dítě, zatímco mi umyté visí na noze…Super. Tak já myslím, že pro dnešek stačilo…nicméně dětičky jsou odpočaté a do 21 hod se jede běžný herní program. Jako by se nechumelilo.

středa 7. prosince 2011

Štěstí v neštěstí?!


Rodičovská dovolená se může zdát jako nudná záležitost. Do obchodu, na hřiště, z hříště… Anebo taky ne. Nemáte zrovna hotovost? Nevadí, jedno dítě je ve školce, tak s druhým vyrazíte do blízkého obchoďáku, kde můžete platit kartou. Spinkalinka pěkně spinká, dokonce i po přeložení z autosedačky do nákupního košíku. Zvládneme vybrat pečivo, šunku, ovoce…tady už mladá paní párkrát zakucká a otevře oko. Jdu ji posadit, ať se ji lépe nakupuje a slečna si vyblinká celý ranní jogurt přímo za bundu. Super. No co už, teď s tím stejně nic nenaděláme a nákup už nutně potřebujeme. Kami je statečná. A všechno vydrží. Průšvih nás čeká u pokladny. Kterého že dneska je??? Začátek prosince? A karta má platnost jen do listopadu. Špatné. Špatné. Tak vrátit nákup a hurá zpět domů zlikvidovat tu poblinkanou spoušť. Všechno do pračky a hurá pro Fílu. Ještě v šatně mu odvyprávím celý dopolední zážitek. 

Odpoledne si hrajeme. Míša dneska přijede později, protože vyzvedává věci z Afriky. A tak stihneme ještě blinkání samostatně. Super.




pondělí 5. prosince 2011

Místo Mikuláše zubař


A naděloval nové můstky. 

Dětičky dneska hezky spolupracovaly. Kami si pro sichr i přivstala, aby všechno klaplo, jak má, a vyšlo ji na dnešek dvojí spaní, místo jednoho poledního, při kterém by Fíla přišel o oběd a táta o vyzvednutí balíku z pošty. Takže díky ní a brzkému budíčku jsme zvládli veškerou přípravu a vyrazili okolo 14 hod na cestu do Sloníkova v Butovicích. Hernička je opravdu pěkná, dětičky byly spokojené a vydržely tam i s tatínkem až do 19 hod, než mi stihli konečně dokončit tolik protahovaný můstek.

Aby se nám náhodou děti nevzbudily hlady, dostaly ve Sloníkovi večeři. A Kami zalomila, ještě než jsme opustili parkoviště, nicméně s příjezdem k domovu otevřela oko. Fíla to ani nestihl zalomit. Holt kvalitní 1,5hodiný odpolední spánek.

 

 


neděle 4. prosince 2011

Já už nebudu zlobit!


Ano, ano…trošku jsme si to upravili dle našich potřeb. Tak nějak se nám pondělí vůbec nehodilo, proto k nám Mikuláš přišel už dnes. I s andělem a čertem. Možná proto Hozník brzy po poledni prchnul. Asi aby nevyplnil to místo v čertově pytli. Všichni sousedi byli skvělí, Fíla nic nepoznal a jen sliboval a sliboval. Ale nutno říct, že jsem očekávala větší dráááma. A pán překvapil závěrečným „děkuji a nashledanou“.


sobota 3. prosince 2011

Tradiční pečení perníčků


Loni se nám to moc líbilo a tak jsme se i letos domluvili na předvánoční pečení perníčků s tetou Janičkou. Fíla už se nemohl dočkat. Dali jsme si klasické sobotní plavání, Míša s Kami klasický nákup a brzy po obědě už Fíla utíkal k sousedům „ty zůstaneš tady, jo…přijdeš, až to doděláš v kuchyni, jo…“. No tak teda já pohlídám tu spící Kamču, no. Ale mezi tím si taky odskočím na skvělý Tomáškův hamburger, když to spinkání Kami dneska tak dobře jde. Po „dobrém obědě“ jsem vyzvedla mladší dítě, nakrmila je a mohli jsme se přidat ke zbytku rodiny. Perníčky nakonec pekl především tatínek, no ale hlavně když si děti pěkně hrály, ne?!?!

A večer? Večer dojezd. I s Honzíkem, který nejdříve dělal drahoty a nechtěl přijít. Čistě pro to, že ho nikdy nepozval. To jsou mi teda móresy ;o)) Ale všechno se dá dohnat, jen to finále hry Česko jsme dneska nějak nedohnali. Ale favorit byl celkem jasný. Ostatní zase byli „jasní“.


pátek 2. prosince 2011

Kontrola u paní doktorky


Trošku to bylo o nervy, neboť mé skvělé plány se Fíla rozhodl systematicky narušovat. Předčasný odjezd kvůli Kamčinému spaní, při kterém by si Fíla mohl vyzvednout v mekovi sýrové kousky, se nezrealizoval kvůli rochnění ve stromečkách na zahradě. Starší dítě jak prasátko bylo nutno převléct. Jenže do čeho, když jsem vše vyprala s tím, že se jde jen k doktorce. Mladší odstrojit, aby se mezitím neupeklo. Pak druhé kolo – hurá, tentokrát úspěšné. Kami to zalomila a spala až do čekárny. Tam se ale bohužel probudila. Škoda, mohla být ta Fílova kontrola jednodušší a možná by nedělal takové drahoty při kontrole sluchu a nemuseli bychom jít ještě na podrobnější vyšetření. Whatever…jinak všichni živí a zdraví, Kami lehce přes 9 kilo…Sýrové kousky jsme nakonec zrealizovali cestou zpět. Myslela jsem, že zvládneme i nějaký obchod, ale Kami to na poslední chvíli zalomila a já neměla to srdce ji budit. Takže ji bráška pohlídal, než jsem nakoupila v mekovi. Pak jsme snědli v autě, co šlo a vyrazili domů. Tentokrát to pro změnu zalomil Fíla a Kami si zatím užívala domácí samotky a malé procházky k Cimbůrkům.


čtvrtek 1. prosince 2011

Focení pod vodou


Dnešní nástup do školky byl zase o fous lepší. Hurá!!! Už se nám podařilo ten pláč zadržet. Já s Kami jsme od školky pokračovaly na plavčo a jak jsem předpokládala, cesta nebyla úplně v pohodě. Dorazily jsme 5 minut před začátkem hodiny. 10 minut před začátkem hodiny Kamča v autě usnula. Spala i po vyndání ze sedačky i cestou do čtyřlístku. Už jsem přemýšlela, co budu asi se spícím dítětem v bazéně dělat. Ale v šatně naštěstí už otevřela oči. A ani ji nevadilo, že byla vzhůru tak krátce. Sice se trošku v bazénu klepala zimou, ale statečně se nechala několikrát potopit, aby zapózovala panu fotografovi. Škoda, že jsem si myslela, že už jsme tuto hodinu prošvihli a nebyla jsem na to nijak finančně připravená.

V klidu jsme se stihli najíst, pohrát si a s lehkou únavou jsme se vydali zpět vyzvednout brášku ze školky. Ten byl jako tradičně v dobré náladě. Když už je po bitvě, je Fíla pravý generál. „Filí, co jste měli dneska k obědu.“ Fíla se snaží vytáhnout bundičku „Čichni si mámo, čichni!!!“ (jo, tohle fungovalo minule, ale dneska bez nápovědy z jídelního lístku ten trik nezvládnu ;o)))

Chvíli jsme si pohráli doma. Kami se pro změnu pořádně najedla a pak jsme si odskočili ještě k Cimbůrkům. Ale kolem 15 už byla Kami zase unavená, tak hurá domů do postýlky. Následoval další velký hlad, který zahnal brambor s květákem.

Pak už jsem jen čekala na Janičku, když mi přišla zpráva, že si to Míša rozmyslel a že před dnešním vánočním večírkem upřednostnil rodinu nebo analýzu, whatever, každopádně byl na cestě domů. Hurá!!!
Večer další bitka hladovců. Hladový táta dostal těstoviny, Fíla mu s nimi vydatně pomáhal a Kami se nenechala odbýt. I když měla za sebou kotel večerní kašičky. Štěstí, že jsem měla v záloze nesolené těstovinky pro ni, které jsme tátovi do talíře podstrčili ;o))) Jóooo to jsou triky ;o) Ale dlouho nám to asi procházet nebude :o(((