sobota 30. června 2012

Velký bazén

Dopoledne procházky po okolí (splav apod.) a koupání v bazénku, odpoledne koupání v ještě větším bazénku u dědy Mírka a babi Blanky. Myslím, že s aktuálním počasím dojde na výrazné zlepšení našich plaveckých schopností ;o)

pátek 29. června 2012

Vysvědčení

Zatím sice u nás na vysvědčení nehrajeme, ale u Prachařů už ano. Čili dobrá příležitost se sejít u Veličků a pořádně se zlít. A to jako doslova. Hlavně teta, Fíla a Barča byli od hlavy až k patě ;o) Ale hlavně když byli všichni spokojeni a šťastni, protože na tolik slibované koupání v bazénu to dneska i přes velké teplo přeci jen nebylo. Holt příliš hodně mráčků, které bránily ohřátí vody.

  

čtvrtek 28. června 2012

Peťa a Gabča

Dopoledne doma s tradičními vycházkami po okolí a odpoledne s Gábi a Péťou, které jsme neviděli už leta. Fílovi i Kami se jejich Matýsek i chalupa jeho prarodičů moc líbili. Lehkou skvrnou na celém programu bylo další nestihnuté kakání, holt příště musíme nejdříve dětem ukázat, kde se v novém prostředí nachází záchody:-( Počasí bylo příjemné a jelikož se Kami cestou prospala, vydali jsme se večer ještě na procházku. Opět ke splavu, tentokrát z druhé strany. Fíla ušel téměř celou cestu sám. Však byl pak taky značně unaven, neboť si kvůli DVDčku v autě nezvládl zdřímnout.

středa 27. června 2012

Rekonstrukce. Už?

A proč že vlastně Soňa s dětmi odjela na Moravu? Rozhodli jsme se skoncovat s těmi vlhkými rohy v podkroví, takže byly ve všech místnostech nahoře totálně rozebrané stropy, doplněná izolace, vyměněný sádrokarton. To udělal (teď už) náš známý Tomáš. Pak se to ještě muselo vymalovat (to už obstarala moje maličkost). Všude bordel jak v tanku, síla. Snad to pomůže a fleky se letošní zimu neobjeví...

 


Dinopark

Slibovaný déšť se dneska nedostavil, tak jsme se rozhodli vydat se odpoledne do Dinoparku. Dopoledne Zdeněček vyřešil stavební práce u domu, chystá se u nich přechod ze septiku na kanalizaci a docela slušně to tady hýbe zahradou. Dali jsme si oběd (Fíla pod houpačkou). Kami si taky zdřímla. Každopádně dobrá nálada byla. Dětičky si Dinopark užily. Jen nebýt toho štěrkového hřiště a těch akci s kakáním na poslední chvíli. To mámě vždycky pořádně rozproudí krev.

Záznam z noci…Kami: „Ne, nechci!“…Fila: „Já budu tady před tou televizí!“

 

 


úterý 26. června 2012

Ostravská ZOO podruhé

Ačkoli Kami zkoušela vstát už před 6, nakonec jsme to celkem ustáli a spali a spali (s přestávkou na předání Fíly a nachystáním jeho snídaně), dokud nás pracovní hluk neprobudil. Ten taky způsobil, že jsme setrvali v původním plánu vyrazit znovu do ZOO. Vzhledem k tamnímu občerstvení jsem však rozhodla, že to bude až po obědě. Tak už jen ty dětičky nějak do oběda zabavit, že ;o))

Nakonec se to povedlo a po pár naháněcích akcích, jsme se všichni sešli kolem půl dvanácté u talířů ;o) a lehce před 12 se nám dokonce podařilo odjet. S Kamčiným spaním se počítalo, jakož i s pokusem o přesun do kočárku. Co ale s Fílou, který usnul v posledních minutách, vlastně vteřinách, při parkování??? No co, tak jsme poseděli a do ZOO se vyrazilo až pak. Tentokrát to bylo opravdu ZOO. Nakrmily jsme kozy i kačky. Malá kuřátka a morčata (rodiče pozor!!!) byla hitem. Zkontrolovali jsme i ta africká zvířata. A nakonec i ty „pouťové“ atrakce jako minule ;o)) Projeli se vláčkem a kolem 17 hod se vraceli zpět domů.

Kami cestu opět prospala. A tak jsem se je večer pokusila unavit ještě procházkou ke splavu. Škoda, že to moc nepomohlo a usínalo se na dlouho od 9 do 10 a možná ještě dál.

Akce dnešního večera. Fíla sám vyrazil v noci na záchod (zřejmě proto, že ho nikdo neslyšel, neboť jsem toho času řešila stejný problém ;o)))

  

pondělí 25. června 2012

U Siřinových

Ráno jsme se zabavili kolíčky, pak jsem vyslala děti ven se Zdendou, že nabalím věci na cestu, ale nějak to nevyšlo, brzy se vrátili, tak pak bylo to balení draaama, obzvláště poté, co Kami utržila luxusní bouli.

U Káti pak v poho... Tobík se strašně těšil na autíčka, která jsem nakonec na poslední chvíli taky nabalila, takže spokojenost (teda do té doby, než jsme si je sbalili na cestu zpět). Každopádně už se taky umí pěkně vzteknout, když mu někdo bere hračky ;o))

Fíla si tam chvílemi hrál sám nahoře (kde měli koleje). Pak jsme šli na prochajdu na ovečky, tam sebou festovně plácl, takže velký řev... no ale přežili jsme. A hlavně pak před garáží z ničeho nic usnul a nechal se přenést a spí dneska od 18 hod. Kami ovšem pro změnu až od 21.30.


neděle 24. června 2012

Focení v "přírodě"

Náročný byl start toho dnešního dne. Dohoda zněla dorazit k Markétce mezi 9-10 hodinou…Lehce před osmou ještě naše nejstarší generace spala, ale po tom pracovním maratonu, který minulý týden mamka absolvovala, jsme neměli sílu je jít budit. A tak jsme po zbrklém ránu okolo 8:50 přeci jen vyrazili do Dolní Lutyně a přes veškerou snahu navigace a „dopraváků“ s jejich objížďkami, se nám podařilo dojet v půl. Čili mezi slibovanou 9-10 hod. ;o)) zkusili jsme s dětmi nějaké to focení, ale zřejmě nikdo z účastníků nebyl tak docela ve formě. Překvapivě ani Kami ne….že už by ji to taky přestávalo bavit???

Každopádně pokojíčky plné hraček se nikdy neomrzí. A taky přebíhávat s „dědóóóóó/babííííííí“ sem a tam je taky zábava. Za to spát po dobrém obědě, to se dneska „nenosí“, místo toho si raději dáme bazén, trampolínu a koláček ;o))) spát se přeci dá cestou zpět domů. To ví i Fíla.

Ani jedno z dětí dnes po spaní nebylo úplně v pravé náladě, nakonec se ale nechali přesvědčit a vyrazili se mnou na návštěvu k Danči Kowalczykové. A příjemné bylo to setkání. Vydrželi jsme až do 19:30 a pak něco doma, ale uspávání šlo relativně hladce.


sobota 23. června 2012

Sobota u Veličků

Dorazili jsme k nim lehce po 10. hodině a stihli jsme toho tradičně hodně….jezírko, pistole, králíky, sklep…pak taky oběd a Kamčino polední spaní. A odpo zase jezírko, zase pistole, zase králíci, zase sklep s vyjížďkami na motorce a koloběžce i s drobným úrazem. Z nedostatku spaní jsme si dali večer před spaním amok. To se pak usíná.

pátek 22. června 2012

Odpočinkový den

Dopoledne doma, odpoledne cesta do restaurace a na hřiště. Škoda že ten den převážně pršelo. I tak jsme se vydali na oběd do místní restaurace Merlin. Nadchlo hlavně přilehlé hřiště.

 

čtvrtek 21. června 2012

ZOO

V plánu je cesta do ZOO, už na 9 hodinu, takže je jasné, že děti budou spát minimálně do…půl osmé. S tankováním, mytím okna atd. se do ZOO dostáváme až kolem 10 hod. Místním ZOO vláčkem doháníme Markétku s dětmi a kamarádkami a pokračujeme v zábavě. Plameňáky a tygra si možná děti budou pamatovat, rozhodně si však vzpomenou na skákací hrad, jízdu na „loďkách“ apod. Krásné, krásné…jen to příště musíme vzít trošku jinak. Takhle jsme z toho měli spíš pouťovou atrakci.

Odpoledne jsme se narychlo nahlásili k Zuzce, kam nás lákala teta Janushka na bazén, trampolínu a hračky. No nakonec z toho bylo největším hitem běhání po zahradě s Barborkou. Večer si pak děti daly dojezd v bazénku u dědy, kde se Kami rozhodla, že už nepotřebuje ani rukávky. Bohužel ještě nezná míru, tak jsme po statečném potápění a čtvrtém ublinknutí s křikem odešli do sprchy a koupání pro dnešek ukončili. Večer pak dojezd u Madagaskaru.

 

středa 20. června 2012

Marťa s Ninou

Dnešní návštěva dne – Martinka s Ninou. Děda se stará o děti v bazénku, Nina spinká a my si můžeme s Marťou hezky povídat…paráda. Bohužel nic netrvá věčně, děti se dožadují péče a pozornosti, no tak co. Tak s nimi běháme střídavě domů a ven. Někde mezi tím si stihneme dál povídat a dětem dát polívku a najednou jde Kami spát a Marťa s Ninou spěchají domů sbalit se na cestu do Ostravy.

No a my odpoledne (po bazénku) vyrážíme opět za tetou Janushkou. Vypadá to, že v létě její pokojík není takový hit a vede spíš jezírko s rybkami, žabkami a kačkou, a taky sklep, a taky králíci, a taky trojkolka a podobně. Co bude, až bude horší počasí???

  


úterý 19. června 2012

Jó třešně zrály

Ráno jsme čekali na tetu Káťu a kluky Tobíka a Samíka. Dorazili lehce později a Samík si chtěl ještě něco málo dospat. Nicméně aspoň s Tobíkem jsme si dali tradiční ranní trasu k řece házet kamínky. Kami to nějak nebavilo, a tak jsme vyrazili my holky zpět napřed. Ovšem na zahradě už to pak bylo jenom samý bazén, bazén, bazén…. Ještě že máme dědu po ruce.

Odpoledne nás čekala cesta k dědovi Mirkovi k Letohrádku. A tam další kola skákání a plavání. Sice tady děti nedosáhnou na dno, ale jsou tady schůdky, na kterých se lze realizovat a z nichž se dá skákat. Taky je možné u dědy trhat třešně, rybíz (zatím brrrr, kyselý), hrášek a jahody. A taky chytat zajíce.

Celou akci jsme zakončili kolem půl sedmé, po pořádné večeře u pohádek.

Pak hurá zpět dolů k babi a dědovi. Všechno fajn až na zabouchnuté dveře. Dítě pláče, babi i děda se snaží. Babi konejšit, děda rozbít dveře. Nakonec volíme cestu oknem. Hurá!!! Povedlo se! Babičku pak děda v klidu sekyrkou dovysvobodil.

 


pondělí 18. června 2012

Nabitý týden začíná

Snaha udržet děti v plné zábavě startuje ráno procházkou k řece a házením „kamínků“. Pokračuje v bazénku. Po obědě naštěstí aspoň jedno dítě na chvíli odpadá. Ovšem po spaní přichází druhé kolo oběda i druhé kolo koupání. Dalšímu kolu jsme chtěli uniknout cestou na Ostravici, ovšem všeho do času…ještě pár šipek, pár potápěček, pár skoků, nějaká ta vířivka…a hned potom se může jet. Na Ostravici je pro změnu hitem zase voda. Tentokrát v jezírku a následně v pistoli či stříkací zbrani. Někde mezi tím stihneme několikrát zkontrolovat sklep a sklidit seno…plán byl, že po tom všem cestou autem usnou, to bychom ovšem museli vyrazit na delší výlet. Takže u babi ještě přidat k celodenní výbavě vrstvu písku z nového pískoviště, naštěstí jsme zvládli taky večeři a pak už jen koupání a uspávání. Myslela jsem, že už musí okamžitě padnout, ale evidentně jsme prošvihli ten správný čas.

 




neděle 17. června 2012

Se Zdendou do Beskyd

Dopoledne dle plánů Míša se Zdendou přesunuli všechen nábytek v horním patře do koutů. Počítám, že bez Kamčiné pomoci by jim to tak dobře nešlo, každopádně pořád probíhá překvapivě vše podle plánů. Zbylo mi taky relativně dost času na sbalení věcí na 14denní pobyt v Beskydech. I tak by Kami uvítala dřívější odjezd. No nic.

12.09 vyrážíme i se Zdendou na Moravu. U prvního mekáče za Prahou máme malou zastávku na předání hraček pro Josífka. Prostoje vyplňujeme rychlým obědem ;o) Fíla si pochutnal na „ledovém džusu“ a hranolkách. Za odměnu pak valnou část cesty prospal. To se bohužel nedá říct o Kami, která tak 2/3 cesty probděla. Trpěli jsme všichni s ní, ale nesla to docela statečně. Odměnou jim oběma byl připravený bazének a pořádný oběd. Večer se ovšem usínalo docela pozdě a dlouho.

 


sobota 16. června 2012

Přijíždí děda Zdenda

Dopoledne na plavání, Fíla statečně zvládá vše, co se po nich chce. Mezitím vyzvedávám s Kami dědečka Zdenečka. Večer se snažíme balit a Zdeněček „hlídá fotbálek“ z houpačky na terase. Pomáhali mu s tím Verun a Tomáš s Kájou.

úterý 12. června 2012

Poslední hodina zpíváníčka

Masku na závěrečnou lekci jsme sice vyrobit nestihli, za to jsme dorazili vcas a vyspaní ;o) Odnesli jsme si super diplom (který si několikrát denně čteme) a dárečky. Obojí i pro Verunku. Ovšem zanést jí to nemůžeme, přeci jen co kdyby ty neštovice…

pondělí 11. června 2012

Ve školce jsou neštovice

S Kami na plavčo…ve školce prý se objevily neštovice. Zajímavé ;o)) A to šla dneska Verunka na náhrady a pro Fílu už nezbylo místo ;o)) Tak schválně, kdo je chytí, Fíla nebo Verun na dovolené?? Odpoledne jdeme ještě na Fílovo náhradní plavání a hlídá teta Verun. Po plavču se hernička měni na bojoviště. Musíme ty kluky mírnit.

neděle 3. června 2012

Koloběžka

Fíla dneska poprvé vyzkoušel svou koloběžku a k mému velkému překvapení mu to vážně moc jde. Párkrát sice spadnul (svalil se na bok), ale statečně se zvedal a zkoušel to dál a dál. Už jen nabrat rychlost a bude to super.

Odpoledne vyrážíme do IKEA. Původně jsme chtěli vrátit jídelní stoličku a za obdržené peníze koupit nějaké zábrany na postele nebo tak něco, ale nějak nám chybí zrovna ta jediná účtenka. Hádejte kde je? V JAR:-) Každopádně to nezabrání tomu, abychom ty věci jeli tak jako tak koupit.

sobota 2. června 2012

Návrat domů

Já šel sice spát někdy kolem druhé v noci, ale ráno a) si ne všechno plně vybavuju b) mi vůbec není dobře. Navíc děti vstaly strašně brzo, takže spaní nic moc. Rychle všechno uklidit a holky vyrážejí už kolem deváté do Nehvizd. Já v tu dobu budím Cyrila (po asi 3 hodinách spánku), aby přišel do sklípku rozdělit mezi nás nalahvované víno.

Naložím, co je třeba (tzn. 22 lahví:-) a s Fílou vyrážím domů. Cesta nic moc. Fíla spí, já usínám taky. Navíc se mi malinko motá hlava. Já vím, je to špatné, ale co nadělám… Domů se musím dostat brzo, abychom mohli Radku odvézt na letiště.

Přijíždím právě včas, aby Radka mohla znovu přebalit tašky, které jsem měl v autě, a aby mohla včas vyrazit domů. Tentokrát jen asi na měsíc a půl, pak za námi zase přijede.

Na letiště jede se Soňou, já zůstávám s dětmi doma. Venku je docela hezky, takže většinu času trávíme na zahradě. Ještěže jsou tam i Skaláci, aspoň se dětem nemusím moc věnovat a spíše jen tak přežívám. Kami je pak na spaní, tak si jdeme společně lehnout. To mi moc pomohlo, pak jsem byl konečně více použitelný.

pátek 1. června 2012

Sklípek u Cyrila

Beru si půl dne volno, abychom jako organizátoři akce nepřijeli do Hustopečí až kdo ví kdy. Po mém příjezdu domů Kami ještě spí, takže stíháme připravit zbývající potřebné věci. Já pak s Fílou vyrážím malinko dříve, holky jsou nám ale v patách (přece nepojedeme do Hustopečí jedním autem, ne?).

Bohužel se ale stalo to, čeho jsem se bál – za Prahou je nějaká bouračka, takže jsme si na dálnici skoro hodinu postáli. Navíc jsme si to zpestřili tím, že Fíla chtěl čůrat – což v zácpě na dálnici je výborná záležitost. Ale i to jsme zvládli – prokličkovali jsme do odstavného pruhu a hurá počůrat obrubník.

Zbývající cesta je už naštěstí v pohodě. Na Vinařské nás trochu překvapil stav silnice – opravuje se, takže povrch je ze směsi písku a jemného štěrku.

Převezmu klíče a vyrážíme s Fílou do centra koupit si nějakou dobrotu. Dle Fílova přání pěšky (= Fíla se nese na koni). Což o to, je to relativně kousek. Všude už ale mají zavřeno, naštěstí se nás zželelo jedné paní prodavačce v pekařství a donesla nám posledních pár koláčků. Hurá. Bohužel, hned poté, co vyjdeme ven, se spustil příšerný liják. Naštěstí je naše druhá, dívčí skupina už kousek od cíle, takže si je zavoláme na odvoz. Fíla na klín dopředu, já mezi sedačky dozadu. Výborná záležitost:-) Ještě lepší ale je aktuální stav silnice Vinařská po té průtrži mračen – obrovské kaluže, obrovské množství bláta. Fíla si to náležitě užívá v gumácích, jak si ale užijí následný úklid v penzionu, to nevím…

Chvíli na to přijíždějí i babi s dědou, takže z naší strany plná sestavička. A postupně se začínají sjíždět další a další, celkem nás nakonec je (nepočítám-li Cyrilovic rodinu a naše děti) 19, což je docela slušné číslo.

Takže po tradiční večeři se postupně přesouváme do sklípku na koštovačku, vínečko je dobré, ostatně jako vždy. Bohužel to ale nedává Soník ani Radka ani babi, snaží se uspat naše ratolesti. Babi nakonec předčasně přichází, byla vyhozena, neboť Kami prý neustále volala z postele svým krásným způsobem „babí babí babí“, načež Fíla spustil hurónský smích, takže to na rychlé usnutí nevypadalo.

Každopádně ono se pak ani nic zásadního nedělo – seděli jsme, pili, jedli. Někteří šli spát dříve, někteří až ráno…