Nemocní

Původně jsme měli v plánu jet všichni nakoupit, ale nakonec z toho sešlo, neboť děti jsou více a více nemocné. Kami má sice “jen” rýmičku, ale Fíla má i zvýšenou teplotu. Jen málokdy se stane, že by si sám zalezl pod peřinu/deku, což bylo dneska téměř na denním pořádku.

I tak jsme toho ale stihli docela dost. Postavit si autodráhu a asi 2 hodiny na ní jezdit (Fíla i Kami byli v křeči, když auta pořád vypadávala z dráhy ven). Pověsit na zeď obrázky - malůvky našich dětí. Vyzvednout si na nádraží babičku, která přijela pomáhat s nemocnými dětmi. Sklidit (konečně) vánoční světla z obýváku.

Náročná sobota, ale jsme na to zvyklí...

Ráno nejdříve jedeme na plavání, pak zase ne, pak nakonec jo. Ale jen s Fílou. Kami má přece jen nudli větší než je normální. Po plavání ale vody nemáme dost, doma si půjčujeme od sousedů wapku a jdeme na auta. A když už jsem byl v ráži, umyl jsem obě naše i Skalákovo. Děti se Soňou mezitím odešly do skate parku. Jel jsem pak za nimi. Je to tam super, ale v tomhle počasí… děti byly jak prasata, od bláta a písku. Ale co už. Doma pak Kami usnula u televize, někdy o půl šesté. Myslel jsem si, že by mohla vydržet spát až do rána, ale bohužel. Takže jsme nakonec obě děti uložili až někdy po deváté večer. Jaká paráda…

Neplánovaný večírek

To si tak jednou přijdu večer domů, tam nikdo. Hlásím se, reakcí je zpráva: “vezmi víno, aspoň 2 flašky, a přijď za námi”. A tak jsem šel. A bylo to fajn. Děti si hrály, my se taky slušně bavili. Navíc jsme vyzkoušeli domácí chléb a další dobroty, které nám Šárka s Honzou nachystali. Fakt povedený večer!

Vlastnoruční pizza (v pizzerii)

Původně to vypadalo, že nás bude jen pár a že asi tak půlka dospěláků bude muset dělat svou vlastní pizzu. Nakonec jsme se ale v pizzerii sešli v přesně plánovaném (a požadovaném) počtu 10 dětí. A protože jsme měli všichni docela hlad, nezbývalo, než se pustit do “vaření”.

A šlo to všem dětem hezky od ruky, jen co je pravda. Já asistoval Fílovi a byl jsem s výsledkem nadmíru spokojen. Soňa s Kami si taky daly záležet. A jak teprve obě pizzy chutnaly! Paráda!

Dali jsme si se Soňou ještě polívku a těstoviny, ale hlavně ta polívka teda nic moc. Takže do Pizzerie Rugantino jedině na pizzu, ideálně vlastnoručně vyrobenou.

Pokračujeme v nastaveném šíleném tempu

Dopoledne plavání, dvojité. Je to náročné, sotva totiž stihne vyjít z bazénu jedno dítě, malinko se usušit, aby se už druhé začalo chystat. Ale zvládli jsme to, o tom žádná. Po plavání dneska honem honem domů. Fíla má totiž odpoledne “vystoupení” ze školky na nehvizdském vítání občánků. My se zatím doma s Kamčou snažíme usnout, ale marně, tu holku nikdo do postele nedostane. Kolem třetí pak přijíždí plánovaná návštěva - Vránovi, v kompletním tříčlenném složení. Pěkně dlouho jsme se neviděli, jen co je pravda… Míša už je velký kluk!