Koncert Dana Bárty jsme si nemohli nechat ujít. Celkový dojem dobrý, mělo to ale několik ale (Bárta za to ale nemohl...).
Tak za prvé - přišli jsme o něco později (byl jsem na pohovoru, jel jsem rovnou z něj, převlíkal jsem se v autě apod.). To by ještě nebylo tak špatné, ale ti mamlasi v Paláci to absolutně nezvládli. Před budovou kopa lidí a oni dají do šatny JEDNU ženskou. Výsledek? Dovnitř jsme se dostali asi půl hodiny po našem příchodu a to už Bárta zpíval:-( Navíc přišla strašná spousta lidí (řekl bych, že bylo prodáno více lístků než je kapacita Akropole), tzn., že jsme se opravdu jen s obtížemi dostali do sálu:-(
Teď to lepší... Bárta na koncertě převzal platinovou desku (v ČR za 20 tisíc prodaných kousků), předával mu ji Ota Klempíř (výjimečně vtipný:-).
Veselá historka z návratu domů - nemohli jsme najít zaparkované auto, už jsem myslel, že bylo ukradeno. Naštěstí jsme se se Soňou jenom špatně zorientovali:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat