Tak jsem dočetla další kousek – Valčík na rozloučenou – a pustila se do Nesmrtelnosti. Čili Kunderovská mánie u mne nekončí. Ačkoli se hlavní motivy či problematika relativně opakují pokaždé stejně něčím novým zaujme. Takže i když budu číst o tom, jak jsou si nejbližší lidé vlastně nejvíce vzdáleni, vždycky si v textu nějaké to moudro najdu. A vlastně ani nevím, u kolika a kterých knih jsem četla i doslov a komentář autora. Nebo že by v jiných knihách ani nebyly?!?
Žádné komentáře:
Okomentovat