Pravidlo návštěv pořád platí. Obvykle totiž dopoledne Filípo probdí a mamka má co dělat, aby ho udržela ve stavu NEřvoucím, tak dneska, když má teda přijet ten děda Juchelka, tak se Filípo rozhodl vyspinkat přímo do růžova. Ještě kolem 11 hod se tvářil na těžkou půlnoc, ale dvě hodinky už měl odespané a dědovi zbývalo už jen 15 minut, než bude muset vyrazit na pracovní oběd do centra, a tak jsme draka probudili. Aspoň při přebalování neplakal, neboť se nestihal divit, co že se to vlastně děje. Děda dovezl nové, vylepšené, antialergenní plínky, takže jsme mohli hned jednu nasadit. Pak ještě rychle nějaké fotečky, aby měl děda co ukazovat přátelům a známým a „pa“ třeba zase za 14 dní ;o)
Večer nás čekalo druhé návštěvní kolo. Původně to mělo být větší zastoupení somada, ale Linda s Jiřím se na poslední chvíli omluvili a tak dorazili jen Honza se slečnou Procházkovou. Míša jim poskytl cenné rady – myslím, že se to dá brát jako úvodní lekce do kurzu pro výchovu malých dětí. Já jsem poskytla dítě. Výcvikový kurz absolvovali na výbornou, i když u Honzy se z počátku (u prvního křiku) projevilo malé zaváhání. Ne tak Tobiáš, který se rozhodl výcvik odložit na neurčito a vyměnil ho za porci svíčkové. Večer ještě dorazili Skalákovic a tak jsme poseděli v dobré společnosti do pozdních večerních hodin. Aspoň jsme výrazně posunuli na poli žertů, neboť dnes večer nám Peti prozradil vtip ze 7 třídy ZŠ. (Připomínám, že obvykle končíme u třetí nebo čtvrté třídy a Verun sama poznamenala, že za celou dobu, co se se Skalákem zná, tenhle ještě neslyšela!) Bohužel v psané formě a bez notné dávky alkoholu nevyzní, tak si jej – zájemci - vyžádejte, až budete někdy se Skalákem sedět u piva.
Žádné komentáře:
Okomentovat