Filipovy návštěvní dny stále nekončí. Dnes se vydal za dědou Mirkem, babi Blankou, tetami Barčou a Verčou a za strejdou Lukašem a Ondrou. Tímto jsme z nejbližší rodiny viděli téměř všechny. Dokonce se Filípo seznámil i se sousedy. Míša přes den stihl ještě s naší corollkou zajet na garanční kontrolu. Holky (rozuměj tety ;o)) se nejdříve styděly, pak se dohadovaly, která bude tlačit kočárek (chtělo by to dvojčata ;o)).
Večer jsme se vydali zpět do našeho „základního“ tábora k mamce. A využili skutečnosti, že máme hlídání a „draka“ čerstvě nakrmeného a vyrazili jsme na kontrolu Zlatého orla. Veselá historka o tom, jak někteří zůstali viset v kopci nás totiž nenechala chladnými ;o) A tak Míša nasadil řetězy na corollku a doufal, že neskončíme tamtéž. Zbytečně. Cestu jsme zvládli a měli tak možnost si poslechnout Honzovu verzi i s malým obviněním z autorství celého jejich neštěstí. Prý jsem to byla já, kdo je navedl do tak dobrodružné akce, jinak by se nechali vyvézt místním vozem jako všichni ostatní. Ale tak hlavně když jsou všichni živí a zdraví a připravení na tu zítřejší slávu. A my se taky jedeme připravit, „dlouhým“ spánkem (teda aspoň tak dlouhým, jak Filípo dovolí). Vzhledem k tomu, že jsme ho nechali poprvé samotného, v noci nám to pěkně vrátil :o((
Žádné komentáře:
Okomentovat