Ještě že máme ty návštěvy

Lidé se ptají, jaké to je doma na mateřské. Kdo nezažil, neuvěří. Nejhorší totiž je, že si nemůžete nic naplánovat. Nebo možná snad třeba i můžete, ale nepočítejte s tím, že by pak něco podle vašeho plánu běželo. Dítě rozhodně ne! Takže i když vám mezi kojením a kojením zbývá hodinka času, nevíte, jestli se bobiš nerozhodne právě z této udělat svou „dnešní aktivní/rozvíjecí“ hodinku (pokud z ní rovnou neudělá trucující, uspávání vyžadující „chvilku“ ;o)). A jak tedy zvládnout běžné domácí práce? Zelený pták radí NÁVŠTĚVY, návštěvy a zase ty návštěvy.

Dneska jsme například díky tetě Ivě, která nám ještě ke všemu donesla pěkné nové mikinky, stihli: umýt nádobí, pověsit prádlo, nachystat si a dokonce i sníst jídlo, ostříhat Filípovi nehty (časově velmi náročně z důvodů nesnadného „odchytu“ prstíků) a ještě jsme si k tomu všemu popovídaly. No není ta mateřská dovolená hotová pohoda??

Kolem 13 hod nás ještě vytáhlo ven na procházku sluníčko. Tohle byla naše první samostatná, 45 minut dlouhá.

Večer pak ještě dorazila Verun, která přišla konejšit, aby si mamka mohla nachystat obědo-večeři. Táta totiž dneska zapíjí Filípa. Podruhé - tentokrát s kolegy z Toyoty. Jak měl předběžně domluveno, vyzvedl ho kolem půlnoci Skalák. Ten si prošel opravdovou zkouškou kamarádství, když se mu v lehkém alkoholovém oparu a Míšově povídací náladě pod kapotou splašili HP (viz obrázek a odkaz) a při každém mírném otřesu se ozvalo klusání a „íííí-hááá“. Evidentně je, co se trpělivosti týče, Peti už dostatečně vycvičen, neboť to všechno ustál a druhý den ráno odvezl Míšu na Smíchov (aby nemusel do práce pěšky ;o)).