Několik vrstev laku, zhruba týden občasného natírání a výsledek je tady. Míša může složit zakoupenou Ikea sedačku. Bohužel „spojovací materiál“ (umělohmotné vruty, jestli se tomu tak dá říct), se ukázal býti velmi nepraktickým. Kroutil se až běda. Takže randál veliký, k tomu hromada Míšových nadávek a konec v nedohlednu. Už jsem očekávala stížnosti ze strany Daníka a raději jsem své místo „Mata“ přenechala trpělivějšímu Honzíkovi, který už stejně nemohl kvůli tomu rámusu spát.
Naštěstí výsledek stojí za to. Aspoň zatím se tak jeví. Pochopitelně s tím souvisely drobné úpravy uspořádání nábytku v dětském pokojíku. Kde se tím pádem zvětšil spací prostor, což bude super hlavně pro Kutajovic, kteří k nám mají brzy na víkend dorazit.
Já, abych nevypadala nečinně, jsem se pustila aspoň do přesazování květin. Trošku jsme sesynchronizovali květináče a dali čerstvou hlínu. Škoda jen, že se potom některé potvůrky začínají množit. Už při přesazovaní jsem si takových kousků všimla. Sakra! Vyhodit to, na to nemám srdce, takže za chvíli asi budeme bydlet v pralese :o( Co se dá dělat.
Ale dost řečí...je tu ještě fotodokumentace výsledků stěhovacích prací:
Žádné komentáře:
Okomentovat