Všimněte si, že tento den bylo 13. Co je důležité, že to byl „děsnou náhodou“ pátek. Každopádně už 2 týdny jsem přemýšlela o tom, kam že se to zapíšu, až jsem zvolila cestu nejmenšího dopravního odporu (co se týče případné cesty z Nehvizd i případného Míšova dojíždění – i když ten tvrdí, že pokud to bude podle termínu, tak o vánočních svátcích má přeci každý sedět doma a ne se někde courat po výletech, tak uvidíme ;o))
Stránky Krčské porodnice jsem navštívila už včera a už včera bylo zřejmé, že nás tam nechtějí (už měli plno až do termínu 27. 12.). Z toho vyplynul dnešní ranní úprk do Podolské porodnice. Ufff, aspoň se nemusím rozmýšlet. Stojím a čekám až přijdu na řadu. Čtu si nástěnku, kde píšou, že zápis k porodu až po dokončeném 12 tt. Hurá. Dnes je náš první den 13 tt. Předám paní průkazku a ejhle. Prosinec už mají v Podolí plný, kapacita je 380 porodů na měsíc. Asi si dají v první polovině nadprůměr, aby mohli být všichni doktoři na svátky v klídku doma.
Každopádně to spustilo stav lehké naštvanosti, bezradnosti a lítosti a nezbylo než volat Míšovi, kudy tudy k Apolináři. Bohužel měl Míša zrovna spoustu práce a tak jsem vyrazila jen tak s představou, že to bude někde u Palackého náměstí. No nějak se mi to tam nepozdávalo, parkovat tam nebylo moc kde (samá modrá čára) a tak jsem absolvovala druhý telefonát. Míša stále nemá čas. Zkusila jsem, jestli by se „rychle“ nemohl optat Páji, ale nevyšlo to. Tak nic, dám si ranní okružní jízdu v zácpě a uvidíme. Nicméně po chvíli volá Míša mně, to už jsem ovšem zase v provozu a musím řídit, což taky velmi důrazně a s patřičným nasraným akcentem sděluju do telefonu, na jehož konci je však dobrovolný navigátor Pája (moc se omlouvám! Byly to nervy!). Konečně teda vím, že je potřeba se lokalizovat někde mezi Karlák a IP. Štěstí, že Ječná není v 9 ráno vůbec nijak vytížená. Další telefonát od Míše, tentokrát zahajuju pro jistotu s pohodovým „klidně můžeš mluvit, stojím tady v zácpě“. Nová Míšova informace říká, že místo znám správně nicméně zápis k porodu probíhá dnes od 12 do 14 hod. Paráda. Takže to, co jsem si vystála cestou nahoru, si teď dám ještě jednou cestou zpět na Smíchov do práce.
Že parkuju zase někde – slušně řečeno – hooodně daleko, ani nemusím zmiňovat. Po hodince v práci se znova vydávám k Apolináři, tentokrát MHDčkem. Vypadá to, že ze Štěpánské nemusím tolik do kopce, tak volím raději tramvaj. Škoda, že po 10 minutách čekání projeli akorát 2 sanitky a tramvaj byla stále v nedohlednu. Takže metrem. Z Karláku hezky pěšky, za pravého „londýnského“ počasí do areálu porodnice U Apolináře s pravým londýnským vzhledem (tmavá cihlová rozlehlá budova…you know).
Jsem tam o 15 min dříve a stejně už jsem tak minimálně pátá čekající na zápis. Konečně jsem přišla na řadu. Paní sestřička má svůj notes otevřený právě na stránkách s datem 25. a 26. 12. (zřejmě se paní přede mnou ještě někdy potkám ;o)). Na každém listě předepsáno 8 míst a já zaplnila na 25. místo šesté. Dne 26. 12. už bylo opět plno. Uff to bylo o fous. Každopádně máme kde rodit. (Teda relativně.) Tak uvidíme, jak to všechno jednou dopadne.
Žádné komentáře:
Okomentovat