Dnes je skóre 2 dospělí na 4 děti versus 3 auta na 1 řidičák. Z toho všeho vyplynula cesta do Prahy prostřednictvím MHD. Vybíháme na poslední chvíli (nějak jsme nehlídaly čas ;o)) a doufáme, že na zastávce nebude žádný další kočárek. Nebyl. A tak jsme se úspěšně dostaly na Černý most.
Strategicky volíme základní tábor v Palladiu. Díky (navzdory předpovědím) příznivému počasí vyrážíme naproti do našeho oblíbeného Obaïbi obchůdku v Kotvě. Tam a ve vedlejším obchodě s hračkami strávíme většinu času. Ovšem děti si žádají své a začíná honba za obědem.
Původní plán směřoval do nejvyššího patra Palladia, kde bohužel místní restauraci kantýnního typu (zřejmě pro velký úspěch a vysokou oblibu u maminek s dětmi) zrušili. Jedno dítě spí, druhému stačilo nakojit, holky se ještě drží, tak se vydáváme po stopách venkovních restaurací v centru Prahy. Koukáme na nabídky denních meníček, ale vše je zbytečně překombinované a vylepšované kdečím a hlavně zeleninou. Na to nám holky neskočí :o((( V Havelské je pro změnu několikahodinová fronta. Nicméně jsme u této restaurace nakrmily aspoň Fífulu. K jistě velké radosti italských turistů sedících vedle na lavičce. Zrovna včera psala Verun z dovolené v Itálii, že se tam kojení na veřejnosti „nenosí“ ;o)) Nicméně zbytek výpravy už začíná opravdu hladovět. Ačkoli to tolik neocení, nezbývá nám než zajít klasicky do Subwaye.
Jelikož čas kvapí a začíná se projevovat syndrom cestování s dětmi (1-2 obchody / přebalit / nakrmit / přebalit / uspat … a večer se blíží), otáčíme kočáry opět směr Palladium->metro->bus->Nehvizdy->Za Humny. A začíná to být akční. Tím pochopitelně nemyslím zmrzlinu, kterou jsme si před cestou do metra dali ;o)) Každopádně komplikovanou cestou do metra (popisky ve výtazích opravdu nejsou moc intuitivní) se zastavujeme v DM drogerii, protože chudák Barborka toho dneska ještě moc nesnědla :o((( Chvíli se zdržíme při koupi lístků, a to při snaze o zjištění, zda není i cestou zpět možné zakoupit lístky tak výhodně, jako cestou z Nehvizd. A překvapivě, cesta zpět domů bude holt vždycky dražší :o(( Tak si aspoň u okýnka koupím lístky…nebo taky ne, protože pán nemá dětské…já zase nemám dostatek drobných…takže 2 dospělé u okýnka, 2 dětské u automatů aneb jak co nejvíce zmást návštěvu. Zmatená Terezka nám následně upadla na jezdících schodech. To máte tetu držící kočár, mamku držící kočár, Vendulku někde vysoko za mamkou s kočárem a Terku před tetiným kočárem. Štěstí, že padala směrem vzhůru. Těžko bychom ji jinak pomohly.
Ale teď už do metra a za chvíli budeme doma/Za Humny a v bezpečí. To by ovšem musel fungovat výtah, aby byl zbytek cesty tak jednoduchý. A nějaká info budka či pracovníci MHD, kteří by v takovém případě pomohli?!?!? Co to mám za nápady, v takové situaci si přeci musí každý pomoci sám. Takže sneseme jeden kočár dolů, přemístíme holky/hlídačky a jdeme pro kočár druhý. Štěstí, že bus nám právě jede. Nějaké dlouhé čekání už bychom psychicky asi neunesly. Sice nebyl na 2 kočáry zařízený a jedním jsme totálně zablokovali přístup k výstupním dveřím, ale přeci kvůli tomu nezůstaneme na Černém Mostě!!! V autobuse zjišťuju, že jsem si vůbec nevzala pláštěnku na kočár, když na dnešek hlásili to deštivé počasí, ale to je asi to poslední, co by nás dneska trápilo ;o)))
V teple a bezpečí domova nakrmíme tu naši drobotinu a vyrážíme do hajan, spát spánkem unavených utahaných matek na plný úvazek ;o)
Žádné komentáře:
Okomentovat