středa 24. prosince 2008

Štědrý večer nastal

Na příchod miminka pořád čekáme, a tak si dopoledne krátíme výletem do obchodu, pro pečivo a hlavně banány, protože banány v čokoládě jsou u Veličků prostě tradice ;o) Pochvalovali jsme si, že už máme všechno nakoupeno a nepatříme mezi ty ostatní, kteří se pohybovali i v jiných obchodech a sháněli dárečky na poslední chvíli.

Kolem poledne se u nás na skok zastavili Vránovi. Měli jsme pro ně připravené nějaké dárečky, které jsme vyměnili za trochu toho cukroví. A jeden jsme je donutili rozbalit hned. Trošku jsme nacvičovali, protože Míšou vytvořené dovolenkové DVD nám nešlo dole spustit. Ale nakonec jsme si přeci jen dali zkrácenou ochutnávku na přehrávači u nás v ložnici. Snad si to budou mít i Vránovi na čem přehrát ;o)

Na chvíli jsme pak zaskočili zkontrolovat ještě sousedy Čejkovic. Přeci jen už jsme je dlouho neviděli! Jak to tak vypadá Daník svůj postoj k Tomášovi zatím stále nezměnil. S ostatními však problémy nemá ;o) Probrali jsme i s Makulovými drobné problémy běžného nehvizdského života Za humny, prodělané či očekávané operace a dokonce jsme stihli probrat i téma našich únorových narozenin. Asi budeme muset zase brzy vytisknout outlookovský kalendář, abychom na nic, co nás čeká, nezapomněli.

…to už se ale pomalu blížil večer, štědrovečerní večeře, dárečky a tak podobně. Takže jsme se na to šli řádně připravit a kolem 17 hod jsme se přemístili ke Skalákovic, kde už si vánoce dáme podruhé. Všechno už bylo téměř nachystané. Večeře byla výborná. A dárečků bylo tolik, že se pod stromeček ani vejít nemohly. Štěstí, že aspoň do obýváku jo ;o) Nebo že by jen byly letos tak objemné?? Každopádně Daníkovi ještě rozbalování nejde úplně nejvíc nejlíp, musel si po hodince dát malou pauzu. Ale pak nějak – zřejmě z mateřského mléka – chytil ještě druhý dech a rozbaloval s námi dál. I tak mu ještě pár dárečků zůstalo na další den. To my se vychytrale zbavili všech krabic a papírů a domů si odnášely jenom plný koš dárečků pro nás i naše ještě nenarozené miminko. Snad ho to už přesvědčí, že stojí za to se na ten svět podívat na vlastní oči. Doma jsme si pak ještě dali zmíněné tradiční banány v čokoládě a znovu jsme všechny dárečky prozkoumali a pořádně prohlédli. Takové tedy byly naše vánoce roku 2008!

Žádné komentáře: