Jak Veličkovi se Skalákovic pro nové autíčko do Budějic jeli

Skoro by to vypadalo jako obyčejná sobota či jakýkoli jiný den. Jen to vstávání v 6 hodin ráno bylo poněkud podezřelé. Ale máme být v Budějicích mezi 9. – 10. hodinou a Daník má jednoho z budíčků kolem 6:30. Tak se to holt nakombinovalo a v 7 ráno jsme vyrazili jako na koni. Cíl cesty byl jasný, vyzvednout aspoň o jednoho zeleného yaríska více než ostatní ;o)) Však už je Verun dost velká holka na to, aby měla „vlastní“ autíčko.

V podstatě celá cesta probíhala v pohodě a podle plánů, ale ty, co se neúčastnili, prostě nemůžeme ochudit o scénku z mekáče. Pochopitelně, že jsme se všichni ráno nasnídali, dokonce i Verun ;o)…ale světe div se, z celé skupiny právě Míša musel na záchod (to není žert!), takže zastávka byla nutná.

S cílem zachovat Daníka spícího jsme se rozhodli pro „drive in“. Jedno okýnko nefunkční, u druhého slečna předstírala opravárenské práce, takže jsme čekali, až se nám přijde věnovat slečna druhá. Snídaňová nabídka na info panelech nebyla, takže zatím pouze Verun zaujaly „zlatavé mozzarella kousky se šunkou“.

Každopádně jsme si vyžádali info o snídaňovém menu, i když zde mám já rozhodně jasno McMuffin se slaninou, vajíčkem a sýrem je prostě jistota. Skalák, že prý se přidá a Verun poté, co jsme ji ujistili o vhodné formě cestovního balení, volí „míchaná vajíčka“. Míša (toho času močíc opodál) měl pouze požadavek na horké kafe, což bylo možné vzít v rámci mého menu. Situace vcelku jasná a přehledná. Takže přijde slečna a Skalák – zřejmě ve snaze si dlouhým čekáním zpestřit cestu – objednává 2x menu č.2 (podobný McMuffin, akorát s vepřovou flákotou místo slaniny), vajíčka a ptá se na „mozzarellové cosi“.
„To je v nabídce až od 10:30“, slečna na to.
„hmmm…tak dlouho čekat nebudeme“, odvětil - z časové náročnosti celé akce zatím jen lehce nesvůj - Skalák.
Cha chá! … to jsme se zasmáli (zatím ještě v dobré víře, že to je pouze pěkná slovní hříčka).
Chvíli to trvá a dostáváme kávy s Verčiným menu míchaných vajíček (obsluhuje nás slečna č.2, slečna č.1 stále za okýnkem předvádí opravárenské práce). Rozdělíme příděl a začíná se řešit cukr a mléko…chvíli vyčkáváme…brzy však Skalák klepe na okýnko: „…cukry, smetanu a ty…dřívka do kafe, prosím“.
Ještě že vůbec nevypadáme nervózně, přesto že se Daník začíná v sedačce vrtět.
Čekáme další chvíli. Slečna č.1 stále předvádí opravárenské práce. Všimla si, že už Skalák vypadá víc nervózně než před chvílí a snaží se nás uklidnit větou: „Už vážně jen 2 minutky a bude to.“
„To je dobře, protože dýl už bych to stejně nevydržel“, pohotově reaguje Skalák a my ostatní se v autě kácíme smíchy. Teda já konkrétně úplně nejvíc!

A výsledek? Do 2 minut jsme měli naše dvě meníčka č.2 od slečny č.2 a mohli jsme popojet dalších „pár“ metrů, abychom mohli vzbuzenému Daníkovi udělat prostor pro přebalení. A tak venku nedaleko inkriminovaného okýnka tlačíme naše meníčka, popíjíme kafe, zatímco Verun přebaluje. Pak ještě všichni vyčůrat, Verun si ještě dokoupí neperlivou vodu a můžeme pokračovat dál do Budějic.

Do 10 hod jsme to stihli i s kojením. Papíry vyřídil Míša, prezentaci o funkčnosti vozu si vyslechla Verun a mohli jsme vyrazit zpět. Už jen zastávka v restauraci zaměřené na ryby a zvěřinu v Hluboké, kde se snažíme zmást personál střídáním v hlídání/vození Daníka.

Cesta do Prahy nakonec probíhá individuálně. Skalákovic s mírným zpožděním za námi novým autíčkem.

U Příbrami řeším dilema - vzbudit či nevzbudit sladce spícího Míšu, aby se podíval na ty parašutisty. Však ho to taky brzy čeká. Vzbudil se až pár kilásků za areálem :o(( Tak snad příště.

V Praze ještě stíháme výstavu hraček na Letné, ale co se nábytku pro děti týče žádná sláva. Čili výsledkem je pouze rozšíření Míšova seznamu „what to buy“ o další kousky typu auto, vrtulník a jiné věci na dálkové ovládání apod. Skalákovic doráží až kolem půl páté a tak už se do víru veletrhu ani nepouští. Akorát provedeme výměnu posádek aut a Skalák svým firemním míří na NHL a zbytek domů do Nehvizd.

„To jsme rádi, žes nás taťko zase jednou vyvezl!!!“ (…ale myslím, že na čas stačilo ;o))

...až to Skalák dotlačí na picasu, dodám i nějakou tu fotodokumentaci ;o)