Štěstí, že jsme se na to dneska vyspinkali do růžova, protože dneska ráno nás překvapily -2 °C, námraza a škrábání skel na autě. Koneckonců to překvapilo i Verun, která pocítila vysokou potřebu identifikovat ten nezvyklý zvuk, který přicházel zvenčí a hezky se pak na nás dívala oknem z tepla vlastního domova ;o)
A to byl vážení jenom začátek. Vždycky si říkám, jak kreténsky musí řídit ti, co způsobují nehody a následné ranní zácpy na trase Nehvizdy – Smíchov (čili nejčastěji na Štěrboholské magistrále či Jižní spojce). Tak dneska jsme se málem stali hlavními aktéry my. Úplně stačí, když nějakému maďarovi (zřejmě) jedete v tzv. „mrtvé zóně“, jinak si jeho počínání opravdu nedokážu vysvětlit. A ten se rozhodne uhýbat autu z připojovacího pruhu. Hlavně aby nemusel změnit rychlost jízdy. Periférním viděním registrujete oranžové blikání a přibližující se auto (ještě ke všemu tranzit). Z druhé strany betonové oddělovací panely. Prostě ideál. Tak tak to Míša ubrzdil, a to jsme měli jediné štěstí, že nikdo nebyl hned za námi. Tak takhle nějak asi ty bouračky vznikají. Zajímavé!
A čím jsme se dneska bavili přes den? Komu se líbily naše „oldies fotečky“, tak pro ty máme podobnou zábavu, tentokrát na adrese www.photofunia.com. K článku přidávám vzorové ukázky s „toyota“ Pájou. První se jmenuje "jak Pája z Hradce se svou maminkou do Prahy poprvé přišel", druhá snad titul ani nepotřebuje ;o)
2 komentáře:
Chci jen poznamenat, že takle jsem při příchodu do Phy rozhodně nevypadal (navíc jsem se přistěhoval v poměrně pozdním věku)...a s maninkou si zas tak podobní nejsme. A k druhé fotce...to fakt nebudu snad ani komentovat...ta kapuca je samozřejmě fotomontáž :-) Pája
Chceš říct, že na té první fotce jsi s tátou? To je možná ještě horší... :-D
Okomentovat