Prý že nastávající maminky obvykle trpní nějakým syndromem připravování hnízda na budoucí potomstvo. Já si myslím, že to jsou kecy a že to rozhodně nemá nic společného s tím, že jsme dnes definitivně zrušili „pokoj pro hosty“ a prodali naše největší „skladovací“ skříně, noční stolky a nějaké ty šuplíky, co k tomu všemu taky ladily. Já bych to viděla tak, že se prostě jenom setkala poptávka s nabídkou a některé kousky našeho nábytku se přestěhovaly do podnájmu k Honzovi H. Konkrétně k jeho „spolubydlovi“.
Aby se kluci nemuseli potýkat s neřešitelným problémem, jak sestavit rozebrané kusy do správné podoby, bylo našim úkolem pouze kusy nábytku vyklidit. Rozborku i sborku už si Pat a Mat vzali na sebe. Celá akce začala až někdy po 22 hodině. Mít v domcích naproti nastěhované sousedy, měli by pro dnešek hezký program ;o)) Naštěstí je HH se svým spolubydlícím sehraný tým a oba razí teorii cesty nejmenšího odporu, což znamenalo i cestu „pouze nejnutnějšího rozboru“, a to i za cenu možných designových ztrát způsobených následnou automobilovou přepravou ;o))
Dovolím si podotknout, že při ládování jednotlivých kusů do auta všichni účastníci akce zhodnotili, že jedna z „teoretických“ variant naložení nerozložených skříní by byla s největší pravděpodobností se zvoleným dopravním prostředkem opravdu nerealizovatelná.
Každopádně nábytek překročil práh našeho domku, my převzali finanční protihodnotu a akce byla tímto ukončena. O dalších osudech holopokoje se dozvíme počítám někdy do konce prosince ;o)) Taky jste tak zvědaví jako my?
Žádné komentáře:
Okomentovat