Míšův ranní výlet na Ondřejník ostatní docela překvapil. Zřejmě jeho včerejší výzvy považovali pouze za hloupou provokaci ;o) Ale Míša stihl trip před snídaní, přesně jak sliboval. Bohužel se při tomto odhalil problém s jeho „zřejmě ztraceným tepoměřidlem“. Takže jsem po snídani (pořád máme ještě spoustu zásob, počítali jsme, že účastníci zájezdu budou mít trochu větší apetit) odvezla dvojčata na tenis a při té příležitosti ještě zaskočila dolů k mamce prohledat Zdeněčkovu tenisovou výbavičku. Už jsem to pomalu vzdávala, ale nakonec jsem tu Míšovu hračičku přeci jen našla.
Teď už jsme úplně v klidu mohli se zbylými vytrvalci vyrazit na houby. Netradičně na Srdce Beskyd, takže teď už nikdo z nás nepochybuje, kde že to Jirku chytila při cyklovýletu křeč do nohy. Schválně jestli si to budeme pamatovat i po letech ;o) Houbařský úlovek nebyl nijak zásadní, pondělí po 10 hodině asi opravdu není ideální doba na houbaření. No aspoň že jsme se prošli na čerstvém vzduchu.
Oběd jsme si tentokrát dali u Fucimana, nemůžeme přeci na našem festivalu obžerství riskovat snížení kvality či kvantity stravy…pak už nás ovšem čekalo jen loučení a balení…se somado-trojkou jsme se rozloučili kolem 14 hod. Do 16 už jsme byli taky sbalení, dokonce se nám podařilo umístit všechna 3 kola i držák dovnitř auta i se všemi věcmi. Ještě zajet k Veličkům – já s naloženým autem, Míša na svém starém kole, které vrací Jance ;o) A překvapivě – takto naloženi – můžeme zkusit ještě stihnout domluvenou schůzku u „svatebního“ kadeřníka ve FM.
Večer jsme zastihli přijíždějící Skalákovic i souseda Tomáše…určitě jsme jim strááášně chyběli. No a už jen vyložit věci z auta, navečeřet se, umýt se a tradičně kolem 23 hod jsme byli v postýlce jako na koni ;o)
Žádné komentáře:
Okomentovat