Nevídáno, neslýcháno…

Po letech odloučení, smskování, mailování, telefonování nás konečně navštívila Martiška Filipovi přímo v Nehvizdech. Žádné „na skok“ k iDnesu…nic takového. Tentokrát regulérní návštěva i s přespáním. Sice jsem ještě finišovala s analyzováním a dokonce si odpoledne vyprosila sousedkou výpomoc. Ale díky hlídání tetou Janou jsem všechno zvládla a večer už jsem se mohla věnovat jen ji (a taky teda trošku Fífulovi a Míšovi ;o)). Marťa zkonstatovala, že už jsme „velcí kucí“, pohrála si, zkontrolovala večerní koupání, prohlédla všechny fotky na webu, já mezi tím stihla ještě uvařit a upéct, no a tak nám veselý večer rychle utekl. V noci se Fífa předvedl jen jednou, kdy jsem opravdu, ale opravdu musela před kojením upřednostnit cestu na záchod. Ale jinak jsme byli jako pěny. Takhle hezky jsme se Martě předvedli, jako vysmáté, veselé a spící dítě ;o)) Škoda že odpoledne následujícího dne jsme měli uplakané :o((