Poslední den na Moravě a nás čekala ještě návštěva u Veličků. S balením na cestu zpět do Prahy jsme se tam dostali opět až někdy po desáté, ale hlavně že vůbec, ne ;o)) Raďa se za námi, mezi obíháním úřadů a dalším programem, na chvíli taky stavila a vzala s sebou i Zdeněčka, který teď doma plní funkci čekatele na důchod. Takže se u oběda zvládlo dokonce zapít svatbu ;o) No a jelikož Raďa vyzvedla vše, co potřebovala, začala se jevit jako reálná původně hypotetická varianta o tom, že by jela do Prahy ještě dnes večer s námi. To ovšem znamenalo, že na ni počkáme až bude mít za sebou i domluvenou návštěvu u Markétky a tety Adélky. Z toho mohla mít největší radost Janushka, která si tak ještě pořádně zvládla užít synovce. Pak už nás čekala jen ta „daleká cesta“, ale doma jsme byli naštěstí docela rychle.
pondělí 23. února 2009
U Veličků
Poslední den na Moravě a nás čekala ještě návštěva u Veličků. S balením na cestu zpět do Prahy jsme se tam dostali opět až někdy po desáté, ale hlavně že vůbec, ne ;o)) Raďa se za námi, mezi obíháním úřadů a dalším programem, na chvíli taky stavila a vzala s sebou i Zdeněčka, který teď doma plní funkci čekatele na důchod. Takže se u oběda zvládlo dokonce zapít svatbu ;o) No a jelikož Raďa vyzvedla vše, co potřebovala, začala se jevit jako reálná původně hypotetická varianta o tom, že by jela do Prahy ještě dnes večer s námi. To ovšem znamenalo, že na ni počkáme až bude mít za sebou i domluvenou návštěvu u Markétky a tety Adélky. Z toho mohla mít největší radost Janushka, která si tak ještě pořádně zvládla užít synovce. Pak už nás čekala jen ta „daleká cesta“, ale doma jsme byli naštěstí docela rychle.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat