Dnes se máme dopravit na kontrolu kyčlí. Teta Radka zatím ještě vyřizuje na Moravě nové doklady, tak to pro tentokrát musíme zvládnout sami. Nové místo, nové auto. Tedy „nové“…vyfasovali jsme Míšův služební Avensis, aby on mohl dneska zajet s Corollkou do servisu. Už se těším, že nám to dneska časově s kojením a oblíkáním vychází docela pěkně, nicméně následuje scénka nakládání kočárku. Kufr je sice velký, ale přeci jen je to sedan. Takže po chvíli velké námahy mám pocit, že nejde podvozek ani tam ani zpátky. Nakonec mi podařilo jej dovnitř narvat, ovšem s pochybami o tom, že jej ještě někdy dokážu vyndat ven :o(( Připadám si jako kretén a přemýšlím nad tím, kolik sousedů vidělo mé „nacvičování“ dneska (přeci jen v pátek při nakládání do Verčiného Yaríska jsem na tom byla skoro podobně ;o)).
Ordinaci jsme našli docela rychle, ale místo k parkování aby člověk pohledal. Takže když už mi nejde vyndat ten kočár, tak si aspoň zajdu větší kousek. To se přeci vyplatí, ne?? Za tu pochvalu od pana doktora (pokud vyloučíme tu část, že nebylo proč brečet, Fífo!!), to nakonec přeci jen stálo. Tak snad se to příště bude panu doktorovi pořád tak líbit.
A jen tak na okraj, dětí ke kontrole tam byla HROMADA. Ve srovnání s těmi ročními vypadá Filípo takový bobišek, ale vrstevníci jsou poněkud menší. Nebo že by to dělalo to „chlapácké“ oblečení?? Kdo ví?!?!
Žádné komentáře:
Okomentovat