Tak už se do naší skupiny třicátníků pomalu řadí i somadí Jirka. A aby to bylo v tradičním duchu, naplánoval oslavu u Cyrila. (Dlouho jsme tam nebyli, že…naposledy asi před půl rokem…a před rokem taky ;o)) Nicméně Filípo tam jede poprvé (pokud nepočítáme návštěvu v prenatálním věku). Dokončuje svůj druhý měsíc a už se vydal na tak zásadní akci. Holt, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. No a aby se toho Fífa stihl naučit hodně, musí začít brzy, jinak to nefunguje ;o))
Účastníci oslavy nás přivítali hrobovým tichem. Tak jsme jim vysvětlili, že se nemusí obávat, že Filípo je tvor společenský a na nějaký ten hluk už je zvyklý ze svatby, kterou absolvoval před několika týdny. Takže ho to rozhodně nemůže vyvést z míry, natož probudit ;o) Strejdovi Jirkovi jsme (zpoza víček) pogratulovali k tomu pěknému výročí a mohli jsme začít s večeří a „volnou zábavou“. Teta Jana „Procházková“ z naší návštěvy měla asi radost největší. I když výdrž v huštání ještě úplně nemá a bude muset ještě trénovat.
Každopádně podle hesla všeho s mírou jsme zkontrolovali ještě dolní útroby, kde Cyril schovává všechny své poklady, počkali na ochutnávku Neuburského a myslím tak kolem 23. hodiny jsme pak vyrazili na kutě. Naštěstí jsme si zajistili úbytko docela blízko. A díky Fífovi se nám dostalo nebývalé péče, hlavně co se topení týče ;o)) Do hajan s námi šla i Raďa, přestože tvrdila, že se jí sklípek líbí a že ho bude muset někdy navštívit s Ianem, až bude v ČR (we will see ;o)). A tak musel Míša zabojovat za celou rodinu a svou přítomností až do ranní páté hodiny zprůměrovat ten nezvykle krátký pobyt. Hlavně když při návratu na pokoj pěkně cinkal. To je dobré znamení ;o)) Nicméně s Fífou jsme ho probudili už kolem 7. hodiny a začali jsme s přesunem na Moravu. Bohužel se to neobešlo bez hysterického pláče, který zahnalo pouze kojení. Ale zvládli jsme to! A akci sklípek/oslava Jirkových narozenin si můžeme odškrtnout. Hurá!
No a na fotky se můžete podívat zde http://sklipek.velicka.com/.
Žádné komentáře:
Okomentovat