sobota 13. září 2008

Oslava Verčiných narozenin

Jak psala Verun v mailu, už to přišlo… Přišlo září a přiblížilo se i její výročí (ačkoli vždycky machruje s tím, že je nejmladší, tak zítra na tom na chvíli budeme všichni stejně, aspoň co se zaokrouhlování na celé roky týče ;o))

Pozvaná byla moravská skupinka a sousedi, ovšem jak už to tak bývá, někteří si vždycky zvládnou najít výmluvu ;o) Ale předpokládaná účast 14 lidí byla i tak dostatečná.

S ohledem na Daníkovo klidné spaní se Verun modlila, aby bylo pěkně a dalo se sedět venku. A evidentně byla tato její činnost efektivní. Na dopolední návštěvě Mstětického golfového klubu, které se kromě nás účastnili taky Muškovi a Jirka, to tak sice úplně nevypadalo, ale při zahájení odpoledního grilování (kolem 15-16 hod) jsme chvílemi seděli pouze v tričkách. (Jenom poznamenám, že jsme si v klubu stihli dát něco lehkého na oběd a vaří tam opravdu dobře. Doporučujeme!)

Odpoledne už se ale grilovalo jako o život. Jestlipak si bude Daník pamatovat tohle mamčino první výročí, kterého se střídavě taky účastnil?!?

Během dne jsme s Míšou Verun několikrát popřáli a postupně ji předávali dárky. Kytičku už dokonce v pátek večer, pak dortík a když byla plná účast všech, co se finančně podíleli, mohli jsme předat hlavní dar – pár hodin v dabingovém studiu. Doufám, že si to Verun pořádně užije a že se s námi o výsledek pak podělí ;o)) Na ten jsou všichni moc a moc zvědaví. No a když pak dorazil slavný fotbalista Honzík, mohli jsme předat i dárek poslední (možná…snad…jeden nikdy neví ;o)) poukázky na hlídání Daníka. Sice bychom v případě potřeby pohlídali kdykoli i tak, ale přeci jsme Verun nemohli ochudit o naše grafickodesignérské schopnosti. Však se podívejte, jak se nám poukázka povedla ;o))

Během toho všeho předávání, se pochopitelně stále jedlo a pilo. Hlavními aktéry večera se opět stali Tomáš s Honzíkem (ti dva se dlouho hledali ;o)) tentokráte metající salta, dělající hvězdy a stojky apod. Všechno jsme se to snažili zdokumentovat v následujícím albu. Jen Tomášův nenadálý pád na mne a Míšu se Skalákovi z nepochopitelných důvodů nepodařilo zachytit. Ale na to, že se chtěl Tomáš „už když padal“ raději zabít/oběsit/zastřelit, jen aby nespadl na těhotnou ženu, na tu historku bychom si jednou určitě rádi vzpomněli ;o)) Každopádně večer přituhlo, myslivec i rum do grogů postupně došli a tak jsme se nakonec přeci jen vydali každý do své postýlky. Dobrou noc děti!

Žádné komentáře: