Bylo domluveno, že dopoledne dorazí Rudolfovi a vyrazíme někam do přírody. Jo…a taky že Bára donese vlastnoručně upečenou tvarohovou buchtu. Tak až na tu buchtu a drobný časový posun všechno platí. Rudolfovi dorazili a vydali jsme se na výlet do Klánovického lesa. Vzhledem k tomu, že prý po včerejším Obi-rodinném dni není Klárka úplně ve své kůži, byla zvolena „oddychovější“ 4kilometrová trasa ;o)
Na Skalákovo doporučení, které jsme získali těsně před odjezdem na výlet odměnou za zapůjčení auta (aby mohl Peti v neděli do práce), jsme procházku zakončili posezením v restauraci u Dašů. To byl teda nápad, zvenčí to vypadalo jako klasická nádražní hospoda, uvnitř nás překvapil příjemný interiér a široká nabídka jídel (a taky spousta rezervací, málem nás neusadili ;o)). Už jen si vybrat – úkol nejsložitější. Tak jsme začali s tapas a pak už jsme individuálně otestovali mořské plody, lososa na různé způsoby či vepřovou panenku. Zdaleka jsme tím neobsáhli vše, co nás na jídelním lístku zaujalo, takže tam budeme zajet ještě několikrát. U nás jsme se pak rozloučili nad čajem, kávou a marlenkou (ani nevím, kdo to pekl ;o)).
Po náročném domlouvání jsme se dneska nakonec ještě vydali za Markétkou, Pájou a malým Matýskem. Abychom tu drobotinu zkontrolovali dříve, než vyroste. Však prý se taky za poslední týden pěkně vytáhl. No každopádně až tam půjdeme na potřetí, tak už si snad budu pamatovat všechna jména ;o)
Večer nás čekal ještě další díl Lostu (teď nově sledujeme díky O2 TV na AXN ;o)) a Míšu práce pro Toyotu. Ale vypadá to, že stihl vše, co potřeboval. Hurá! Jako pohádku na dobrou noc jsme si ještě vyslechli Tobiášovy trampoty s dělníky a přestavbou domku, však to znáte ;o)) Ty realizace staveb nikdy nejsou jednoduché.
Žádné komentáře:
Okomentovat