Už to přišlo…ranní vstávání a cesta na letiště. Obětoval se Honza, který za odměnu získal pár kousků marlenky a plnou nádrž na víkend. My jsme si za odměnu, že jsme všichni zvládli vstát, přichystat se a dokonce si vzít pas nebo aspoň občanku, mohli před odletem v klídku posnídat v mekáči. Hurá!
Nevím, jestli to bylo proto, že Janka letěla poprvé, nebo jestli to mám brát jako pravidelné zpestření všech našich minulých, současných i případných budoucích letů, ale opět za námi seděla kvalitní sestava s veselými historkami o sobě i všech známých celebritách, se kterými se stýkají. A nechyběly dokonce ani velmi, opravdu velmi vtipné historky o blondýnkách. Co se týče designu, byl odpovídající formě, kterou spolu diskutovali, jen mi přišlo divné, že by zrovna TOTO měli být organizátoři Miss (zřejmě asi někde Horní/Dolní nebo co).
Naštěstí jsme to všechno přežili a čekala nás další zásadní akce dnešního dne. Myslím, že příště budu při způsobu dopravy z letiště Luton hlasovat raději pro vlak. Autobusem to bylo opravdu náročné :o(( V Londýně jsme stavěli snad úplně všude. My vystoupili až na Victoria station. Jelikož jsem si myslela, že už jsme docela blízko, prosazovala jsem cestu pěšky. Poté, co mi Míša na mapě NAČRTL, kolik listů bychom museli přejít, vyhrálo metro. Ještě že hotel byl tak blizoučko stanice. Ovšem na ubytování prý bylo ještě brzy, tak jsme si v hotelu aspoň odložili kufříky a těžké batožiny a vydali se na průzkum blízkého okolí.
Poté, co jsme na blízkém rohu zahlédli Starbucks, museli jsme Míšovi ještě jednou pochválit jeho kvalitní výběr. Ale nejprve je potřeba najít ještě něco k obědu. I mé prosby o Subway byly na dalším rohu vyslyšeny. Takže teď už jsme napapaní, sedíme v SB u kafíčka či čokolády, plánujeme, co dál, a čekáme, až se budeme moci ubytovat = osprchovat a převléknout z propocených oblečků.
Vzhledem k pokročilé hodině byl na dnešek nakonec vyhlášen shopping day. Bohužel se tato akce ukázala (až na mé dvoje kalhoty za 150 Kč a Míšův klidný spánek) jako ne zcela úspěšná. Zničeni chozením a marnou snahou najít mezi všemi nabízenými kousky něco zajímavého do vlastního šatníku, jsme nakonec zapadli do jedné z hospůdek. I když ani výběr hospody nebyla akce jednoduchá. Za to jsme při ní mohli vypozorovat zřejmě anglický zvyk – „pub Fridays“. Před většinou hospod na chodnících postávaly davy lidí s nějakým tím pivem či drinkem v ruce. Zřejmě vliv zavedeného zákazu kouření v hospodách. O co déle jsme hospůdku vybírali, o to lepší asi bylo jídlo. Moooc jsme si pochutnali a opět se přejedli ;o).
Po zpáteční cestě jsme zvládli zkontrolovat ještě Trafalgar square a večer jsme pak pilně odpočívali u báječné hudební soutěže, kde bylo nutné prokázat nikoli hudební nadání, nýbrž dokonalou znalost slov písní. Zajímavé… Já s Míšou jsme pak zvládli ještě miniprůzkum místního baru, ale to už bylo pro dnešek vše.
Žádné komentáře:
Okomentovat