Dopoledne jsme se Skalákovic stihli probrat všechny „novinky ze světa“. Vždy podle toho, kdo se ve kterém koutu světa pohyboval ;o)) a že zážitků bylo u moře i na Moravě evidentně dost ;o)) Asi se tam někdy taky zajedeme podívat.
Na odpoledne jsme pak měli naplánován „květinový výprodej“. Vypadá to totiž, že některé rostlinky jsou i zadarmo drahé a hlavně mají – i přes naši veškerou antizalívací a antipěstovatelskou – velkou snahu a potřebu se neustále množit. Možná je to právě strach z možného vyhynutí, co je žene kupředu k produkování dalších a dalších výhonků, klonů a já nevím čeho ještě. Naštěstí se Honza Hamza přestěhoval do podnájmu a květiny nemajíc, stal se tak vhodným terčem našeho „milosrdného dárcovství“. Pro květinky si přijel i se slečnou „Procházkovou“, kterou jsme takto měli čest poznat jako první ze SOMADOskupinky a možná i první ze všech Honzíkových sociálních skupin. Co se ale nestalo…nachystáme přemnožené květiny (hurá, zbavili jsme se minimálně 5 kousků ;o)) a sedíme si v kuchyni při družné konverzaci a najednou slyšíme od sousedů podivný zvuk. Začínáme tipovat – já na kráječ chleba, ostatní už ani nevím co. Každopádně je třeba to rozštípnout a celou záhadu podivného zvuku vyřešit. Jinak bychom dneska snad ani neusnuli. No a hádejte co…voláme Skalákovi a…byl to ruční mixér při přípravě Daníkovy večeře. To netipoval nikdo, takže není vítěze. Za to ale máme poražených, protože teď u Skalákovic pro změnu řeší, koho že to máme u nás doma na návštěvě ;o)) Abychom jim neubrali z toho malého možného množství naspaných hodin, tak jsme jim po čase tajemství naší kuchyně taky prozradili.
No a večer ještě dorazil taťka, kterého zítra čeká práce v Jenštejně. Snad se na to u nás dobře vyspí.
Žádné komentáře:
Okomentovat