neděle 17. listopadu 2013

Já jsem rychlost!

Dopoledne jsme ještě snesli dolů kytky, využili jsme toho a Soňa se snažila napravit to, co jsem já za pár měsíců neustálého zalévání pokazil - dost kytek je přelito, takže se asi nemají úplně nejlíp. Hlíny ale máme jen trochu, takže na všechny se nedostalo a musejí ještě asi týden, ne-li déle, vydržet.

Na půdu jsem schoval foto-pozadí, Fíla musel jít se mnou a objevil tam dlouho nepoužívanou hračku - kamion na převoz aut. Hned si ji musel vzít dolů. A všiml si tam taky autodráhy, kteřá už taky dlouho nejezdila. Nakonec - proč ne. Snesli jsme i tu a bylo o zábavu na skoro celé odpoledne postaráno. Bál jsem se, jestli to vůbec ještě bude fungovat a jak si s tím děti budou hrát. Přece jen Fíla svého času jezdil raději bez ovladačů jen manuálně. Naštěstí je to chytlo na elektřinu a závoďáci obkroužili několik set kol a při té příležitosti několik_set_krát vyletěli z dráhy. Fíla se většinu času smál tak, až jsem se bál, že se zadusí. Kami se statečně přidávala i v této části.

Po krátké procházce (venku je hnusně, mrholí a je docela zima) jsme zakotvili u pomalejší jízdy - Fíla postavil fakt povedený okruh pro vláčky. A, překvapivě, jsme na dráhu pustili vláčky na baterky, jen jsme je malinko usměrňovali.


Žádné komentáře: