Tentokrát už máme program vyjasněný a Fíla neprotestuje.
Zvládáme nakrmit kačeny, nakoupit a zkontrolovat pískoviště u nedaleké
restaurace. Fíla na hodině s Verunkou už značně divočí, ale taky se
zapojuje, což nebývalo.
Cestou domů zjišťuju, že hlad je neúprosný, neboť jsem se tak trochu
zapomněla nasnídat. Ale připravený koláček mi snědl Fíla. Takže po dojezdu,
když se všichni dožadovali oběda a někteří i odpočinku, už jsem začínala ztrácet
nervy. Klasika. Pak už se to táhlo až do večera v mírném napětí. Jsou to
nervy. Naštěstí nás aspoň na chvíli rozptýlila teta Janička.
Žádné komentáře:
Okomentovat