Dnešek měl být pohodový odpočinkový pátek. Asi jsem to
zapomněla nahlásit dětem. I když ráno to tak skoro vypadalo. Netlačeni brzkým
odjezdem na kroužky či odchodem do školky jsme v klídku posnídali, pohráli
si, lehce uklidili, vyprali a stačilo už jen pověsit a mohlo se jít ven. Jenže
slečně už nějak došly síly. Co teď??? Už jen 10 minut potřebuju, ale
s křičícím dítětem to nepůjde vůbec. Nedá se svítit, Kami musí do kočárku.
Venku je slyšet sousedovic Martin a sekačka na trávu. Směřuju kočár na tento
zajímavý výhled a jdu na to prádlo…očekávám křik a běhání ke kočáru a zpět…a
ono se nic neozývá. Ani nemůže. Slečna vysílením usnula. Takže pověšeno, už jen
vyzvednout druhé dítě z „krtkova světa“ a můžeme na hřiště. Počasí nám přeje a
po krátkém čase přichází i Verunka. To bylo radosti!
Cestou z hřiště (neboť hlad je neúprosný, aspoň ten
Kamčin) jdeme ještě domluvit náhradu zrušené školky. Klasicky se setkáváme
s Luckou (a Klárkou), Šárkou (a Kubíkem a Aničkou), taky Honza běží
tradičně v těsném závěsu ;o))…a pro změnu Šárka a děti končí u nás na
návštěvě. S rozdělením kluci nahoře a holky dole proběhlo hraní bez
nutnosti našeho zásahu (teda až na ty „toaletní případy“). A kolem 15 už se
Kami hlásí o spaní. Opět už na hranici svých možností usíná docela snadno a
Fíla tak konečně dostává k druhé části oběda ;o)) S drobným úklidem
to vypadalo na dojezd na zahradě, ale přišla si pro nás Verunka a šli jsme to
„dojet“ k nim. Ovšem dětičky dneska nějak neměly náladu a tak to byl řev,
prokládaný křikem, vše kvůli hračkám L Finále si dala
Verunka, která se místo obléknutí bundičky rozhodla raději doma trucovat. Na
grilovanou véču (ke které jsme se s díky přidali) už ale byla zpět.
Náročný pátek to nakonec byl ;o))
Žádné komentáře:
Okomentovat