Dopoledne jsme si dali klasiku s Cimbůrkovými, odpoledne pak cestu do
Štěrbohol, dokoupit věci na dovču. Dnes tam byly na programu nějaké prezentace
věcí pro děti, takže místo mašinek v hračkářství, kontrolujeme ty
prezentační, jakož i lego sestavu a jiné hračky. A taky Hamánky, jinak by už
slečna asi byla hlady. Tatínek se zasekl v práci, takže na balení dnes už
nedošlo. Zato na samostatnou večerku a uspávání dětí ano. Je vidět, že už se po
tom půlroce Fíla leccos naučil. Jakože opravdu nemá cenu na mne volat při kojení
či plakat, kvůli Kamčinému uspávání. Svůj odchod jsem patřičně vysvětlila,
zdůvodnila, okomentovala…výsledek??? „Nechám pootevřené dveře, abych slyšela,
kdyby se ti něco stalo.“ … „Co??“ … „No kdyby tě třeba něco bolelo. To bych tě
tu nenechala samotného a přišla za tebou.“ … „Kdyby mne něco bolelo?? Ano???“ …
PO CHVÍLI USPÁVÁNÍ … „Jauvajs…auva..auva..auva…mamííí“ … „Filí, já poznám, když
si jenom vymýšlíš!!!“ … „Ach jo, ach jo, ach jo.“ (toto je nová fráze, prostřednictvím
které mladý pán demonstruje svou krajní nespokojenost, poté, co se naučil, že
plakat je opravdu zbytečné, jak mu bylo několikrát vysvětlováno.“
Žádné komentáře:
Okomentovat