Jizerky - den první

Výlet na Novou Louku, aneb jak je důležité mít realistické cíle. Poklidné ráno s dramatickým Adámkovým pádem z průlizky následovala výprava směr Nová Louka. Kami si dala nějaké to ranní spaní. Pak už stačilo jen nabalit potřebné věci a UŽ v 11 jsme mohli vyrazit. První záchytný bod bylo krmení kačen u centrálního parkoviště. Pak odvážně volíme horší, za to bližší cestu. Kontrolujeme nedalekou tůňku. Zvládáme náročný terén s prázdnými kočáry, ovšem na zpevněné cestě už se Kamča přesunuje do kočáru spinkat. Na spaní začíná vypadat i Adámek, takže děláme „stravovací“ přestávku u pařezů. Kami si jídlo nemůže nechat ujít. A tak se v kočáře střídá s Fílou. Zbývá poslední kilometr do cíle a kluci usínají v kočárech. Čili máme klid na jídlo. Jen kde ho sehnat. Nabídka místní restaurace vypadá lákavě, ale jídlo se nesmí nosit ven a uvnitř je narváno. Kluci stále spí, tak co si dát jen „párky“ a vyrazit na další zajímavé místo, kde bychom se všichni najedli. To zní jako dobrý plán. Polité kalhoty držkovou polévkou už tak příjemné nejsou. Klobáska taky žádný zázrak. Hlad jsme zahnali, ale gastronomický zážitek to nebyl. Tak raději vyrazíme…

Ovšem Fíla se budí. Odmítá někam jít, odmítá se vézt v kočáře, odmítá jít do nosičky….chce jíst…odmítá jíst v restauraci…vrací se spokojen s párky. Tak jo. Najezený spokojený, je ready vyrazit. Kami mezitím usnula, ovšem budí se Áďa. Ty Fílovy párečky nevypadají špatně. Škoda, že Áďa si na ty svoje musí počkat :o(( Whatever…konečně vyrážíme. Cesta zpět trvá cca 1,5 hodiny. Kami ji téměř celou prospala. Teda zpět…zpět ke kačenám. Kami si dá na zastávce u centrálního parkoviště konečně první teplé jídlo. Kluci zatím krmí kačeny…nebo??? Fíla se odmítá dělit o rohlík i o Áďovu housku. Kačky mají smůlu.

Evka nás naladila na kontrolu nedaleké restaurace s velkou terasou. Vypadalo to, že z toho nakonec bude jen kontrola přilehlého dětského hřiště s brutálně rychlou/strmou skluzavkou. (Veselá historka??? Ano…Fíla nechce, aby ho tatínek chytal. Tatínek poslouchá a Fílu nechytá. Fíla si slušně nabil hubu. Fíla jde znovu a tentokrát už proti chytání neprotestuje.) Kami začíná být hladová, chystáme se na odchod. Jen možná ještě zkusíme přesnídávku. Fíla se nechal zlákat do restaurace na dětský domeček a Evčino jídlo. My se nechali Evčiným jídlem zlákat na vlastní. Kamča je po přesnídávce docela spokojená. Ovšem když se doneslo naše jídlo, oběma dětem došla trpělivost, Fíla se sebevražedně vydal na hřiště ke skluzavce (ještě že to Evka doběhla) a Kamča se dožadovala nošení (štěstí, že se bramboráčky dají jíst i rukama ;o))) Všichni najezeni, spokojeni, vyčerpáni se vydáváme kolem půl osmé zpět do Uka. Mladý pán si dá doma ještě párečky a nějakou tu pohádku.

Dnešní večerka se nám daří lépe než ta včerejší. Vypadá to, že jsme se zvládli poučit z předchozích nezdarů ;o) A dokonce jsme to zvládli i bez panadolu.