Výchova dětí v Čechách 2. díl

Tak dneska po dlouhé době s Verunkou. Ven s námi sice nešli, protože museli ještě nutně do Čelákovic, takže návštěva hřiště byla velmi krátká (prý že je strašná zima). Ještě že jsem vybavena tím kočárem… jinak bychom tam s mladým pánem asi uvízli. Ale kolem poledne se ještě stavily. Fíla má sice dneska poněkud hysterickou náladu, ale nakonec jsme se všichni nějak porovnali. Fíla s Verunkou dostali čelenky a skákali spolu před zrcadlem, dokonce se za ruky drželi… A pak už jen opraváři kotle a doklepat odpo než se tatínek vrátí. A závěr dne? Končíme velmi přísnou výchovou: "já si vezmu to mlíčko a jdu do ložnice (rozuměj na pohádku)"..."dobrá, ale nejdříve nám pomož uklidit vláčky do krabice, už chtějí taky spinkat"..."néééé"..."pojď, pomůžeme mamince"...dítě se vrátí, na zem položí vršek od lahvičky AVENT "na, tady máš" a opět odchází...už nevím, jestli to bylo překvapení nebo smích, co nám zabránilo dostát pravidlům dobré výchovy?!?