Dneska jsme měli velké ambice. Teda aspoň za mne, neboť jsem
chtěla tátovi k výročí nachystat aspoň linecké srdíčka. Kami statečně
usnula a Fíla vydatně pomáhal. „Už můžu mami, tak už??!“…“Já už na ně mám velký
hlad, na ta srdíčka. Už si na ně připravuju jazýček!“ (co se děti ve školce
nenaučí, že ;o))) Tak srdíčka jsme zvládli. Díky Fílově spolupráci i luxusní
oběd, na to, že byl bez předchozí přípravy. Pán měl čočkovou polévku a uzené
s bramborovou kaší. To není jen tak. To chce aspoň tak 1,5 hodiny hezkého
Fílova hraní a nějaká ta spolupráce ze strany mladé slečny. Škoda, že
z toho mladý pán nic moc nesnědl L Holt nemůže vycházet
všechno a celý den, že. Ani Kamčino odpolední spaní za moc nestálo….nicméně
navečer jsme tu měli jakžtakž nachystáno a naklizeno.
A třešnička na dortu???
Fílova výpomoc tátovi: „Filí, pojď, dneska máme výročí,
pomůžeš mí dát mámě kytičku.“…“Na, tady máš kytku.“…“A co řekneš,
Filí.“…“Nééééé, TY!“
Fílova výpomoc mámě??? „Filí a my jsme tátovi připravili
překvapení, že.“ (myslím na napečené linecké srdíčka…“Jóóó, pojď táto nahoru.“
(myslí na všechna roztahaná autíčka)
Ale jinak máme u nás veselo:
Žádné komentáře:
Okomentovat