Dnešní den jsme svou přípravu na vánoční besídku zahájily návštěvou kadeřnice. To teda jako já a Verun. Míša byl tak hodný, že nás tam odvezl a šel zatím do obchodů. (Pro světýlka…pochopitelně…) A i světýlka letos budou! (I když to skoro nedopadlo…to víte, když jsou něčeho plné regály, člověk to snadno přehlédne..)
My s Verun si užívaly hezky v teplíčku a Míša běhal od auta (placení parkovného) do Tesca a zpět. Někde mezi tím si stihl zakoupit novou počítačovou hru, nějaké DVD a luxusní trenky. HURÁ! A kde zůstal Skalák? Pilně pracoval na Smíchově na své prezentaci, kterou si v pondělí švihne naostro.
Základní trojka se tedy někdy kolem 13 hod mohla přemístit od kadeřnice zpět domů. Jen bylo potřeba před tím ještě zajít zakoupit Verun nový mobilní telefon. S tím starým by na vánoční besídku vážně nemohla!
Původní plán zakoupit fazolky v našem blízkém malém obchůdku, na které jsme včera v obchodě zapomněli, se nám poněkud zkomplikoval. Prostě je neměly. Následoval pokus o nákup v Meinlu (ten ovšem stihli před naší návštěvu zrušit). Do podzemních garáží Hypernovy se ani nedalo dostat, takže jsme nakonec vzali za vděk Bilou. Asi tam budeme chodit častěji, bylo nás tam pět – prostě pohoda jazz.
Teď už jen nachystat na večer… Verun se pustila do úklidu koupelny, já do fazolek, Míša do světýlek. Nicméně na Skalákovic umělý půlmetrový stromeček bylo těch 10 metrů světýlek poněkud příliš. Vyšla z toho varianta b) osvětlěná okna. Prostě nádhera.
Timing jsme měli skvělý. Skalák přišel akorát když jsem dodělávala fazolky, takže si s Míšou dali brzkou véču. My s Verun si ještě stihly dát sprchu (Verun tedy mezi dopékáním šneků). A pomalu se začali trousit hosté. A to platí doslova „pomalu“ i „trousit“. Největší radost z toho měl Míša. Kdykoli se s jednou várkou vrátil nahoru, zazvonili dole další ;o) Tomu se říká mít peška ;o)) Jako první dorazili Novákovi s křupkami. Pak asi Evička s růžemi, Standa s dárečky a na závěr Ševčíkovi s vanilkovými rohlíčky a nevaječným vaječným koňakem.
Jedlo se, pilo, veselilo (teda v úvodu i stěžovalo – hlavně já – na stavbu a peripetie s MSI atd.). Ševčíkovi veřejně oznámili, že se upsali do Jirn (zatím teda rezervační smlouva) – měli by to mít hotovo v srpnu, to by měla mít domek dostavěný také Evička, která zůstala u našeho původního výběru (Jinočan). Pokud vím, domky už víceméně stojí (koukali jsme, když jsme vezli Raďu na letiště). Teď Evi řeší koupelny apod. (to známe ;o)). V Jirnech by se mělo začít kopat, pokud bude počasí stále tak přívětivé, jako doposud.
Jinak Novákovic zatím žádné zprávy o svatbě nemají (dokonce to vypadá tak, že „naznačování“ ze strany Líby zatím nebylo „vyslyšeno“, čeká se na „Barborku“ ;o)). Ševčíkovic donesli video ze svatby, na základě něhož teď mají zřejmě všichni jasnou představu o tom, co dělal Míša na gauči, když byl ještě „hodně malý“.
Taky jsme získali jasnou představu o tom, zda by se Standa mohl či NEMOHL živit dabováním. Asi by potřeboval ještě trošku potrénovat ;o))
Nemohu taky nezmínit luxusní vánoční tombolu. Fakt nevím, jestli měl Standa tolik štěstí nebo takovou smůlu, že si z ní odnesl pouze kalendář (a i ten byl losovaný až v dodatečném kole). To štěstí v lásce si snad ani nelze představit! Jinak si myslím všichni odnesli velmi potřebné kousky, které jim v domácnosti zcela jistě už dlouho chyběly.
Testování vánočního cukroví i všech vaječných i nevaječných koňaků proběhlo v pořádku. Novákovi to mixovali ještě s vínem, díky čemuž nás pak Veselka v záběru zásobil „veselými výstupy“, ale to už patří k tradici ;o)) a patří to k těmto příjemně stráveným večerům. Čili všem účastníkům DĚKUJEME! Příště už to nebude U zeleného ptáka…příště to budete mít blíž, příště se sejdeme Za humny!
Žádné komentáře:
Okomentovat