Vánoce ve znamení klidu a zpěvu

Trochu se zpožděním a až po naléhání Mysháka píšu něco o našich letošních Vánocích.

Byly, řečeno jedním slovem, velmi netradiční. Anebo ještě jedno slovo - relaxační.
Proč netradiční? To proto, že jsme je nestrávili s rodiči na Moravě, ale s kamarády v Praze. Byl jsem pln očekávání, jak budou vypadat vánoční zvyky M+S, a to zejména Mysháka, který se jal zavádět svá pravidla již před Vánocemi - stavění úlů, úklid, příprava hrachové polévky, zpívání koled už od časného rána etc.
Proč relaxační? To proto, že jsme tentokráte nemuseli splnit milé povinnosti stihnout návštěvy všech rodinných příslušníků.

A teď od začátku.
Bylo ráno, 24.prosince. Vstal jsem jako první. Doma bylo úžasné, až mystické ticho. Využil jsem času, kdy kamarádi ještě spali a dokončil jsem závěrečné přípravy na dnešní večeři (úklid, polévka, vaječný koňak, salát, kapří řízky, zdobení stromečku a posledních pár kousků vánočního cukroví). Poté, když jsme se všichni dostatečně nasnídali (nejvíce Sonička, která vánoční zvyk půstu dodržovat nechtěla), vydali jsme se opět větrat naše domky. S+M topit a větrat a my jen větrat. O tom ale již bylo napsáno dosti :)
Tuto cestu do Nehvizd jsme pak večer absolvovali ještě před večeří jednou.

Mezitím, celé odpoledne, jsme věnovali odpočinku, spánku, need4speed a vaření.

Největšími hladovci (nikoliv ale půst dodržujícími) byla Veruš a Myshák. S velkou radostí tak byla večeře, přesně načasovaná na 18.00. Myshák po velkém přemáhání vyměnil všední tepláky a staré triko za adekvátní kalhoty a košili (viz foto v článku níže), a tak jsme mohli naši první večeři zahájit. Jakožto hlavní kuchař a zajišťovatel celého (pozn. autora : celého = celého) pohoštění, ujal jsem se také úvodního slova. My s Verun pravé francouzské šampaňské popíjejích, M+S Vermut srkajíc. Poděkoval jsem kamarádům za uplynulý rok, zejména čas, který jsme mohli společně strávit v jednom bytě a popřál jsem jim, aby se podařilo sejít se příští rok opět, ale již ve větším počtu ;)
K večeři se podávaly 2 druhy polévek - tradiční rybí Skalákovic a tradiční hrachová Myshákovic. A poté již jednotný kapřík a luxusní salátek. Poté, co Soňka zbouchla šestý řízek, jsme se pustili do rozbalování dárečků. Vzhledem k tomu, že jsme si letos nadělili hlavně domečky, rozhodl se Ježíšek to s dary nepřehánět. V čisté skromnosti nejhezčí dárek jsem dostal já :) Krásnou plastovou dětskou sekačku, jakože na trávu. Moc moc Ježíškovi děkuju. Verun zavedla nový zvyk (pro M+S), že podmínkou pro převzetí dárku, je zazpívání koledy. Tento zvyk byl přijat víííce než vřele a s velkou radostí.
Po rozbalení dárečků jsme pokračovali v poslechu koled asi až do osmé hodiny. Hned nato, přesunuli jsme se všichni do svých komnat a postýlek. Tento zvyk bych prozměnu já rád zavedl pro alespoň pár příštích Vánoc :) Znaveni z celodenních příprav a nasávání vánoční atmosféry, usnuli jsme již v půl deváté = krása.

Druhý den ráno, se snahou o zachování příjemného prostředí a nálady, rozhodl jsem se M+S na naši obvyklou ranní cestu do Nehvizd probudit koledou. Věřím, že jsem jim tim nejen vstávání, ale také celý den velmi zpříjemnil.

A shrnu-li to, letošní Vánoce se mi velmi líbily. Stýskalo se mi po rodině mé i Verun a Sonji a Mysháka, ale přecijen jsme zřejmě všichni letos trochu více potřebovali odpočinek, a tak byly Vánoce úžasné. Opět prohloubily naše skvělé přátelství. Dále, když už jsme u shrnování, máme ještě dnes, pátý den po Vánocích, slušnou mísu (míšu) salátu a obrovský kotel rybí polívky :)