Po návratu a po polívce jsme nakonec obě děti přesvědčili, aby si odpočinuly a pospaly. Ono jim to vždycky prospěje. A taky že jo, byly pak obě hodné a vydržely dlouho. Při čekání na to, než vstanou ostatní, resp. než se zbytek vrátí z obchodu, nás přišla navštívit trojice divokých prasat. To si tak sedíte na terase, čtete knížku, rozhlídnete se kolem a 3 metry od vás je natěšený divočák. A za ním další dva. Ale byli rozumní, báli se a obešli nás a celou naši “ubikaci”. Pak jsme ještě objevili želvičku. Nevím, jestli to byla ta samá jako včera, ale byla velmi podobná jak zbarvením, tak i velikostí.
Někdy kolem 4 hodiny jsme vyrazili na odpolední ride. Spousta impal, šakal, paviáni, zebry, stádo slonů a hlavně - na závěr - stádo buvolů. Některým, hlavně naší mámě, to skoro vůbec nepřipadalo zábavné a zajímavé. Spíše naopak. Obzvláště, když se část posádky rozhodla vystoupit a jít na vyhlídku. Neviděli totiž, že 2 či 3 buvoli přišli až téměř k autu, byli od nás tak 3 metry daleko. Se jim nedivím, taky by se mi nelíbilo, kdyby mi někdo v noci svítil do očí baterkami.
Každopádně jsme to přežili, buvoli nezaútočili a mohli jsme pokračovat do naší chaloupky. I tam na nás čekalo nějaké to překvapení - obzvláště povedeným byl sun spider - taková asi 10 cm velká potvůrka, která vlastně ani není pavoukem; údajně je slepá, proto zmateně pobíhala po terase, údajně je neškodná, jen prostě nevypadala vůbec hezky a přátelsky. Hlavně tehdy, když začala žrát jiné brouky.
Hlášky dne:
Fíla: Špagety s omáčkou mám moc rád. … Tati, co jsou to špagety?
Kami poté, co jsme ji řekli, ať se podívá na paviány: Kde jsou ti mamiáni?
Žádné komentáře:
Okomentovat