Po návratu domů (někdy před sedmou hodinou) byli ještě všichni v posteli. Super. Takže jsem si ještě asi na 9,5 minuty lehnul, pak se totiž všichni probrali. Každopádně Soňa vyrazila do práce a já zůstal s dětmi doma. Snažil jsem se aspoň malinko uklidit před návštěvou z Ostravice (Jana se svými kolegyněmi, jako vždy, když jedeme do Afriky). Děti jakž takž spolupracovaly, jen kdyby u většiny věcí vydržely déle než 10 minut. Na takový krátký čas chystat plastelínu apod. mě vážně nebaví.
Soňa se v práci zdržela déle, potřebovala toho spoustu dodělat, ale nakonec jsme zhruba dle plánu byli kolem třetí hodiny hotoví a připravení vyrazit na letiště. Vezl nás Tomáš, resp. tam jsem ještě řídil já, to abych neviděl, jak mu to (ne)jde s manuálním řazením. Na letišti proběhlo rychlé odbavení, pak samozřejmě klasicky McDonalds.
Pak ještě rychle odeslat poslední soubor do Řecka a hurá do letadla. Byl to jen krátký let, zhruba hodinový. Chvílemi jsem začínal mít strach, jestli tam pak stíháme přípoj, protože jsme skoro čtvrt hodiny čekali na ranveji na odlet.
Ve Frankfurtu to pak bylo naprosto dokonale načasované. Přesunuli jsme se k naší bráně a asi 5 minut nato jsme šli do letadla. My s dětmi samozřejmě mezi prvními, takže super. Našli jsme si naše místečka a mohli se pořádně uvelebit. Bohužel nějak neplatil můj výběr sedadel, takže jsme měli 2 dvojky za sebou, ne jednu čtyřku. Jestli to bylo dobře nebo špatně ale nevím.
Každopádně jak Fíla, tak i Kami vytuhli až někdy po večeři, tipuju, že kolem 11 hodiny. Spaní to nebylo nic moc, přece jen sedačky jsou fakt málo pohodlné.
Žádné komentáře:
Okomentovat